Máj

Procházel jsem lesem, jenž byl jen mírně prosvícen zapadajícím Sluncem. Jako každý rok jsem měl zpoždění. Spěchal jsem po vyšlapané pěšině a mezi stromy jsem již mohl zahlédnout odlesky vodní hladiny. Stezka se naposledy mírně zvedla a za jejím záhybem jsem ji konečně uviděl. Seděla tam na dece s pohledem upřeným na jezero, přesně tak, jak jsem ji zde potkal poprvé. Opřel jsem se o nejbližší kmen a zklidnil svůj dech. Pomalu jsem se vydal k ní a s každým krokem jsem rozeznával více detailů – záhyby jejích šatů, prameny dlouhých blonďatých vlasů, každou pihu na jejích zádech. Právě na ně jsem umístil svůj polibek, když jsem se ocitl dostatečně blízko.

Trochu se zachvěla leknutím, ale pak pouze mírně natočila hlavu a tiše pronesla: „Viléme, konečně jsi tu.“ Neodpověděl jsem, pouze jsem ji zahrnul dalšími polibky na záda a ramena. Přikleknul jsem za Jarmilu, odhrnul její vlasy stranou a lehce se zakousl do krku. Moje ruce poskytly dívčímu tělu objetí a propletly se s jejími prsty. Otočila se ke mně a naše rty se setkaly ve vášnivém polibku. Položil jsem dívku na deku a přitiskl své tělo k jejímu. Nemohl jsem se nabažit její chuti. Hladil jsem ji všude, kam mé neposedné ruce dosáhly. Jedna z nich klouzala po šatech, pod nimiž jsem cítil měkká stehna. Na koleně se ruka zastavila a zamířila zpět, nyní však již pod sukní. Mohl jsem si tak vychutnat příjemný dotek holé hebké pokožky, jejíž teplota se zvyšovala, jak jsem se posouval vzhůru.

Tak jako každý rok, i když teploty rozhodně ještě nebyly letní, neměla Jarmila oblečené kalhotky. Brzy jsem tedy narazil na chomáček chloupků a věděl jsem, že jsem velice blízko mému cíli. Ona to věděla také, neboť mě začala líbat o to intenzivněji. Přesunul jsem se na její krk a jemně se do něj zakousl. To ji vždy rozechvělo, a když jsem prsty začal hladit po kundičce, pocítil jsem na krku její nehty. Nevydržela to a začala mi rozepínat kalhoty. I když to dělala víceméně poslepu, šlo jí to celkem dobře. Za chvíli jsem už měl péro venku a proháněla se mi po něm její šikovná ruka.

„Chci tě v sobě,“ zašeptala mi do ucha a já věděl, že není možnost odporu. Lehl jsem si na záda a pomohl jí s mým páskem. Ani jsem si nestihl pořádně stáhnout kalhoty a Jarmila už stála obkročmo nade mnou. Hladil jsem ji po nohou, když se nade mnou skláněla a přiklekala. Přejížděla svými pysky po mém tvrdém penisu a dávala mu tak pocítit svoji vláhu. Chytl jsem Jarmilu za zadek a nasměroval ji tak, abych do ní mohl pohodlně zajet. Jen co pohltila můj žalud, dál to šlo jak po másle. Vzpřímila se, aby si ho mohla vychutnat v plné délce a narazila se na něj, co nejvíc to šlo. Z obličeje jí přímo vyzařovalo, jak si ten pocit užívá. A já si jako vždy užíval její prožitek.

Za chvíli se Jarmilina pánev dala zvolna do pohybu, trochu zepředu dozadu, trochu nahoru a dolů, občas do strany. Nejdřív byly pohyby pomalé a vzdálený pozorovatel by si jich asi ani nevšiml. Já jsem však naplno cítil, jak si ho má láska v sobě šteluje tak, aby jí přinášel co největší rozkoš. Věděl jsem, že v tuhle chvíli nemá smysl vyvíjet velkou aktivitu, snažil jsem se pouze nastavit tak, abych ji poskytl co možná nejvíc ze svého penisu. Čím déle se však Jarmila oddávala této činnosti, tím víc se jí zrychloval a prohluboval dech. Její pohyby také přidávali na intenzitě a byly stále výraznější. To už jsem ji pevně chytil za boky a pomohl jí v nasedání, ne nepodobném jízdě na koni. Nakonec se Jarmila rozjela do neuvěřitelného tempa a její hlasité sténání se neslo daleko po hladině jezera.

To jsem nevydržel a také jsem se chtěl aktivně zapojit. Chytl jsem dívku kolem pasu a převrátil ji na záda. Aniž bych svým penisem vyklouzl, nalehl jsem na její tělo a bez ztráty rytmu jsem začal hloubit její krásně vlhkou díru. Upřeně jsem se díval do jejích modrých očí a užíval si všechno to vzrušení a lásku, která se v nich zračila. Vzal jsem si její nohy na ramena, abych do Jarmily více pronikl, za což jsem byl odměněn ještě hlasitějšími vzdychy. Pevně jsem se zapřel nohama a zajížděl do její kundičky co nejhlouběji. Cítil jsem, jak se mi všechno vzrušení stahuje do rozkroku a tak jsem spíš vydechl, než řekl: „Lásko, už budu.“ Jarmila si přitáhla moji hlavu a zakousla se mi do rtu. Pár posledních zásunů, mé tělo se celé zachvělo a pak už jsem svoji lásku naplnil až po okraj. Několik hlubokých vzdechů a poté se naše spokojené rty spojily v závěrečném polibku.

„Moc pěkné,“ ozvalo se kdesi za námi. „Tak jako každý rok. Moc jsem si to užil,“ dodal mužský hlas. Usmáli jsme se na sebe s Jarmilou. Nezapomněl, i tento rok se na nás přišel podívat. Zvedl jsem se, otočil se na postavu za námi. Pokývl jsem na pozdrav: „Hynku.“ – „Viléme. Jarmilo.“