Křeslo

Když stála poprvé v průčelí historického domu ve středu města, byla trochu nervózní. Jako když si Vás ve škole učitelka zavolá do kabinetu. Víte, že jste nic neprovedli, ale stejně…

Na zvonku snadno našla příslušné jméno, zhluboka se nadechla a zazvonila. Za pár vteřin se ozval příjemný ženský hlas. Když řekla své jméno, žena jí sdělila patro a pomocí interkomu jí otevřela dveře. Vyjela moderním výtahem, který se sem moc nehodil, do posledního patra a stála přímo proti dveřím advokátní kanceláře.

„Dobrý den, jmenuji se Radim Domeček a jsem právním zástupcem rodiny Vašeho prastrýce.“

Tak se jí před 3 týdny představil do telefonu a sdělil jí, že byl pověřen jejími vzdálenými příbuznými v Americe, aby s ní projednal otázky týkající se rodinného majetku.

První návštěva začala velmi formálně. Když jí jeho asistentka uvedla do útulně zařízené kanceláře, za stolem seděl vážný muž zhruba jejího věku. Vstal a s podáním ruky se představil. Potom jí pokynul směrem k místu, kam se měla posadit.

Její pohled zaujala dvě solitérní křesla. Nejen, že měla zajímavý tvar, ale i potahová látka měla velmi nezvyklý vzor. Velké zelené listy na bílém podkladu. Pohodlně si sedla a se zaujetím poslouchala příjemný právníkův hlas. Kombinace pohodlí a zajímavých témat v ní probouzely pocit důvěrnosti.

Situaci kolem společného vlastnictví jí totiž vysvětlil celkem rychle, navrhl další postup s tím, že pokud by souhlasila, připraví podklady a pak se jí ozve kvůli podpisu smluv. Potom překvapivě rychle přešli od pracovních věcí k osobnějším tématům. Kultura, politika, sport – všechno bylo tak snadné, jako kdyby se znali léta.

Všimla si také, jak často zabloudil jeho pohled na její nohy. Nebylo jí to nepříjemné, spíš naopak. Občas si uhladila sukni a pohyb ruky cíleně zpomalila, aby měl čas pozorovat měkkou látku, která nohy obepínala.

Na další schůzku se už vyloženě těšila. Předložil jí 3 smlouvy ve čtyřech kopiích a když se jí naklonil přes rameno, aby zkontroloval správnost umístění podpisu, lehce pootočila hlavou a nasála vůni jeho parfému. Kromě ní ucítila i napětí v bradavkách. Sama se jednoznačné reakce svého těla lekla.

Znovu si dlouze povídali, vzpomínali na specifika dětství v totalitním režimu. Oba si cenili svobody, možnost volby pro ně nebyla samozřejmost. Při rozloučení trval stisk ruky o pár vteřin déle, než by velela etiketa. V daném okamžiku se ovšem radami pana Špačka nezabývali.

Když jí přišla informační sms, že podepsané smlouvy jsou připravené k vyzvednutí, cítila zklamání. Nejen z toho, že už nebude důvod se vidět, ale také z neosobní formy, jakou jí tu informaci sdělil. Nicméně odpověděla stejně neutrálně, jaký termín by se mu hodil?

„Přizpůsobíte se mi? Není to pro Vás problém?“

Neubránila se úsměvu a opatrně vyťukávala zprávu, kde si dávala záležet na každém slově:

„Myslím, že už víte, že se dokážu přizpůsobit, když chci.“

„A chcete?“ přišla obratem odpověď.

Ani ona nezaváhala s odpovědí: „Ano!“

„V úterý v 16.30? Vyhovuje Vám to?“

„Budu u Vás!“

Teď tedy znovu seděla v tom designovém křesle a pomalu upíjela Prosecco, které jí nalil hned po příchodu. Prý standardní přípitek na oslavu dokončení obchodního jednání.

Radim ten den dokončil už druhé jednání, přičemž to první bylo o dost obsáhlejší, zdlouhavější a na jeho úspěšné řešení si s kolegy připili dvěma sklenkami kvalitního koňaku. Dnes nechá auto v garážích, domů půjde pěšky kolem řeky a ráno ho do práce sveze syn. Měl příjemnou náladu a skvělý pocit z dobře odvedené práce, který ještě umocňoval pohled na ni, jak se v křesle snaží uhladit vzor na punčocháčích i neposedný lem šatů.

Nebo ho snad schválně provokuje? Díval se, jak si rukou přejela po lýtku, postupovala po noze směrem výš ke koleni, kde se ovšem nezastavila, čímž jako by mimoděk hrnula šaty ze stehen do klína. Podívala se na něj a on už se ani nesnažil předstírat, že se nedívá.

Uvolnila trochu svaly na nohou, takže se jí kolena mírně vzdálila od sebe. Jela teď rukou po vnitřní straně lýtka – pravou rukou po pravé noze – prsty směřovaly dolů a Radim měl skvělý výhled. Napjatě očekával, jestli se mu splní sen a on zahlédne stužku podvazkového pásu. Téměř nedýchal, sledoval její palec, který před sebou hrnul černou látku. Pak hlasitě vydechl. Viděl černý lem punčochy a za ním už se objevila její světlá kůže. Zastavila pohyb ruky a nechala ho pár vteřin kochat se tím kontrastem. Radim cítil svou erekci i to, jak mozek předává vládu tělu.

Zvedl se ze svého křesla a pomalu k ní přistoupil. Už, už se jí dotýkal, když se ozvalo zaklepání. Trhnul sebou.

„Radime, nerada ruším, ale už odcházím. Nemáš už pro mě nic? Volala uklízečka, že dnes nemůže a přijde až zítra, takže až skončíte, tak, prosím Tě, zakóduj.“

Slova asistentky ho probrala.

„Počkej, ještě potřebuju podklady k tomu dopolednímu jednání. Vezmu si to domu a večer se na to podívám.“

Otočil se zpět k ní, ale v křesle už znovu seděla dáma:

„Vydržíte, prosím, chvilku? Jen si u asistentky něco vyzvednu!“

„Samozřejmě.“

Radim šel s asistentkou do její kanceláře. Když slyšel, jak odjíždí výtahem, zamkl vstupní dveře a nakoukl do všech kanceláří. Potom se vrátil do té své.

V první chvíli se lekl, protože v křesle nikdo neseděl. Uviděl jí, až když otočil hlavu směrem k oknu. Stála opřená o parapet a jak se snažila zahlédnout co největší kus ulice, byla hodně předkloněná a prdelku vyšpulenou směrem k němu. V téhle poloze nabídly poměrně krátké šaty ještě lepší výhled na zajímavě vzorované punčochy i konce saténových šňůrek, které je přidržovaly.

Radim znovu ucítil nastupující erekci.

„Ten výhled odsud je prostě dokonalý,“ pronesla, aniž by otočila hlavu zpět k němu.

„Ano, to je!“ zašeptal Radim a nespouštěl oči z jejích nohou.

Věděl, že maximálně riskuje, ale v tuhle chvíli nedokázal odolat. Přistoupil k ní zezadu, místo, kde se mu na kalhotech rýsovala už jasně viditelná boule, přimáčkl na její vystrčenou prdelku, každou dlaň položil na vnější stranu jednoho stehna a pomalu s nimi začal jet vzhůru. Nevěděl, jak zareaguje, proto se podvědomě připravoval na obranu, až se znechuceně ohradí.

Ona ovšem místo rozhořčení jen trochu víc prohnula záda, zaklonila hlavu a potichoučku zavrněla. Poslední Radimovy zábrany padly. Vyhrnul jí šaty a hltal pohledem každý centimetr jejího zadečku. Konečky prstů vpíjel do hladké, horké kůže, aby je vzápětí až hrubě zaryl do těch oblin, které tolik toužil sevřít. Vzdychla hlasitěji.

Levou ruku otočil hřbetem k její vnitřní straně stehna a znovu stoupal k místu, kde vnímal pulsující teplo. Pravou masíroval, mačkal tu vyzývavou prdelku.

Dojel k lemu saténových kalhotek. Když palcem drnknul o hrbolek, který se uprostřed zvedal, ztuhla. Radim přimáčkl dlaň mezi její stehna a začal jí přes kalhotky masírovat poštěváček. Prakticky okamžitě ucítil na saténu mokrý flíček, který se zvětšoval. Viděl, jak se pohupuje v rytmu jeho pohybů, slyšel, jak zrychleně dýchá.

Rychle si kleknul za ní, ten kousek látky odhrnul stranou a jazyk zabořil dovnitř. Vůně, kterou ucítil, ho zbavovala všech zbytků racionálního myšlení a on hltavě srkal šťávu, kterou měl najednou na jazyku. Nosem se tlačil k její růžové prdelce. Nevěděl, na co se soustředit dřív a přeskakoval jazykem od jedné její voňavé dírky ke druhé. Chtěl je vidět. Musel je vidět!

Stoupl si, vzal jí za ruku a pomalu vedl zpátky ke křeslu. Když byli u něj, otočil jí zády tak, aby si mohla sednout, ale ještě jí to nedovolil. Znovu si klekl, tentokrát před ní, rukama zajel pod šaty, kde našel horní lem kalhotek a pomalu je táhl dolů. Jakmile byly u kotníků ukrytých v černých kozačkách, opatrně z nich vystoupila. Potom jí lehkým tlakem na podbřišek přiměl si sednout.

Chtěla si ty kozačky sundat, ale zabránil jí v tom. Nohy jí roztáhl od sebe a chvilku se jen díval. Viděl dokonale hladkou kůži, lesklé velké pysky, které se už marně snažily zakrýt ty menší, vnitřní. Tvrdý a teď o poznání tmavší klitoris.

Jeho výhled ale ještě nebyl dokonalý. Opatrně uchopil levou nohu v kotníku a zvedl jí na opěrku křesla, to samé udělal s pravou.

Konečně viděl vše. Nejen její – pro něj absolutně dokonalou - kundičku, ale i druhou dírku. Stejně růžovou a stejně jemnou.

Když si ten pohled užil, rozhodl se splnit si ještě jedno přání. Chytnul jí nohu za kotník, mírně nadzvedl z opěrky a začal jí pomalu rozepínat zip semišové kozačky. Opatrně stáhl botu a do dlaně si vložil její drobné chodidlo. Políbil jí na vnitřní stranu kotníku a potom líbal světlou kůži zahalenou tenoučkou látkou stále výš. Nespěchal, užíval si každý centimetr. Když se dostal až do oblasti třísel, kde zesílený lem punčochy prozrazoval její konec, zintenzivnil svou práci pusou a super jemnou kůžičku stehen začal lehce oždibovat. Ona jen sténala a vískala ho rukou ve vlasech. Stejně se věnoval i druhé noze.

Nepamatoval si, že by si kdy něco víc užíval.

Potom narovnal trup, ovšem stále zůstal klečet. Opřel si obě její chodidla o hruď a přejížděl jí po spodní straně lýtek, přes podkolenní jamku a po stehnech dolů až k zadečku. Stále dokola. Ona se tomu něžnému laskání úplně oddala, byla dokonale uvolněná.

Znovu jí uchopil za kotníky, nohy roztáhl široce od sebe. Penis mu trčel mezi nohama tvrdý jako kámen a přesně v té správné výšce. Přiložil špičku žaludu na okraj té růžové krásky a jediným přírazem zajel dovnitř až po koule. Podívala se na něj a v očích měla překvapení, chtíč a poddajnost. Začal v ní jezdit a přitom z ní nespouštěl oči.

Současně si její chodidla uvězněná v punčoškách přiložil ke rtům a líbal každý prst zvlášť, dokud neucítil, že se blíží k výstřiku. Rychle z ní vyjel ven, spustil jí nohy na podlahu a pár intenzivních tahů rukou stačilo, aby celou svou dávku vystříkal na nárty a podlahu.

Když se trochu vydýchal, znovu se podíval na bílé cákance, které už se stihly vpít do punčoch. Potom na ní. Také zhluboka oddychovala. Podívala se mu do očí a povolila kolena. Zase jí začal ochutnávat, natahovat nosem její ženskou vůni. Líbilo se mu vylizovat z ní tu dobrotu, přejíždět jazykem od klitorisu až po sevřenou hvězdici prdelky. Vyrážela mu klínem vstříc a hlasitě vzdychala.

Trochu se odtáhl. Skrčil malíček, prsteníček a ukazováček a s tímhle malým kopím vytvořeným ze svého prostředníčku rychle zajel do té mokré škvírky pod klitorisem. Až ho překvapilo, jak snadno tam vklouzl. Začal jí nekompromisně mrdal prstem, vzápětí přidal i ukazováček. Palcem druhé ruky jí přejížděl po zduřelém poštěváčku. Viděl, že se její vzrušení stupňuje a doufal, že co nevidět dosáhne orgasmu. Přál si vidět z VIP místa stahy její mokré kundy, cítit ten tlak. Prsty teď ohnul směrem nahoru do míst, kde tušil spouštěč největší rozkoše. Přidal na intenzitě, teď už jí šukal opravdu tvrdě. Nevěděl, kde se v něm ta chuť vzala, ale druhou ruku sundal z klitorisu, olízl si prostředníček a bez zbytečného zdržování jí ho vrazil do zadku. Zakřičela, prohnula se v pase a vzápětí zkropily první kapky velké listy na sedáku křesla.

Radima v tu chvíli napadlo, jestli měla designérka nábytku při jeho navrhování v hlavě přesně tuhle scénu.