Tiché sténání

Její oči se rozšířily, když má ruka nalezla její hrdlo, dlouhé prsty ovinuly jemný sloupek jejího krku, jako náhrdelník určený k nošení a uctívání jeho i její krásy.
,,Taková hezká maličká, celá křehká pod mou rukou, podívej se na sebe - zadýchaná, potřebná a celá moje.”
Přitiskla se tak akorát, abych cítil chvění jejího tepu ve své dlani a já se jejímu souhlasu ihned odvěděčím silnějším sevřením. Ruce jí instinktivně vystřelí k mému zápěstí, ale ne, aby mě odstrčily.
Ne, územní se, drží se mně, jako bych byl nebezpečím, ale i spása, po které tak touží.
,,Nemáš se čeho bát maličká. Ukaž, jak moc mi věříš.”
Uvolnit sílu tlaku, dost na to, aby se roztřeseným nádechem uvolnila, jen abych znovu sevřel a přerušil ho, než si mohla do plna naplnit plíce vzduchem.
Je jí stehna se tisknou k sobě, z jejích rtů uniká jemné kňučení, kvůli kterému můj penis pulzuje jako šílený. Její tělo mi říká vše, co potřebuji vědět - boky snaží přirážet vpřed, tvrdé vystouplé bradavky pod tenkým svrškem, její pohled je nasycený směsí zoufalství a odevzdání.
,,Ty ani nevíš, co přesně chceš, že? Tvoje tělo ovšem ano. Už celé prosím, žadoní, abych ho naprosto zničil.”
Když moje prsty konečně doputují do její nejintimnější části, vydá náhle přiškrcenné zalapání s její vnitřní stěny kundičky se svírají kolem prázdnoty, když ji škádlím na kapuci klitorisu a pomalými rozvážnými tahy roztírám její vlhkost.
,,Podívej se na sebe, celá se třeseš. Tak hodná, tak poslušná. Necháš mě ovládat každý tvůj nádech. I tvůj tlukot srdce a každý kout mysli.”
Její nehty se mi zakusují do předloktí, když zasouvám prsty do její už tak zmáčené kundičky. Stahuje se kolem tak pevně, jako by už neměla v plánu nikdy mne nepustit ven.
Kolena se jí podlamují a já ji chytím víc za čelist, abych ji podepřel a udržel v klidu, čímž ji zcela dostanu pod svou kontrolu.
,,Ještě chvíli vydrž, jen ještě chviličku..
Pustíš to úplně vše, že ano, má krásná zvrhlá panenko?”
Snaží se přikývnout, ale moc jí to díky mému sevření nejde.
Její sténání je hluboké, ale přesto tiché.
Její oči jsou skleněné a začínají i trochu švidrat k nosu, jak se snaží udržet se pohromadě.
Bojuje co může, aby byla poslušná, aby mi dala o co jsem žádal.
A když v ní nechám párkrát sevřít pomalu, ale silně své prsty, její oči se na mně doširoka otevřou.
Cítím jak se plní, jak se stahuje.
A když ji konečně nechám přehoupnout přes okraj, hlubokými táhlými přírazy, způsob, jakým se její tělo napíná a tlačí je prostě tak krásný. Možná i víc, než-li cítit, jak stříká a teče přímo na mé tělo. Vyrovná se tomu snad jen to, jak se proti mně hroutí a cítí na své rozpálené kůži všechno to mokro, které způsobila.
,,Hodná holka. Ale ještě, ani zdaleka nekončíme…
Teď budeš znovu tak šikovná a poslušná, ano?”

Ano.. Ano.
ANO.
A právě tak se její chlípné kňučící prosby mísící se s odkapáváním její nenasytné kundičky začnou znovu a znovu rozléhat místností.