Metalová noc v rytmu vášně

Byl to večer, na který jsem se těšil už týdny – Dymytry v Českých Budějovicích.Už to je jistota divokosti, alkoholu a neřesti. Natáhl jsem na sebe svoje oblíbené martensky, džínovou bundu co mám tak od 18-ti let a vyrazil na výstaviště, kde už to dunělo těžkými riffy. Tělo mi vibrovalo s každým úderem bicích, kolem mě hloučky lidí, černé kožené bundy, rozcuchané vlasy a vůně rozlitého piva.

A pak jsem ji uviděl.

Dlouhé tmavé vlasy jí padaly přes ramena, oči jako dva kusy ledu zářící v mihotavém světle reflektorů. Měla na sobě krátké kraťasy, dlouhé nohy se jí rýsovaly v záři červených světel. Vypadala jako bohyně chaosu, která sem přišla rozpoutat peklo.

Než jsem se stačil vzpamatovat, stála vedle mě se dvěma pivy v ruce. „Vypadáš, že bys jedno potřeboval,“ mrkla na mě a podala mi kelímek. Přijal jsem ho s lehkým úsměvem a hrdlem mi stekla hořká chuť piva, zatímco Dymytry na pódiu začali valit další pecku.

„Pojď tančit!“ zakřičela mi do ucha přes burácení kytar. Nečekala na odpověď, chytla mě za ruku a vtáhla do davu. Lidi kolem nás skákali, házeli hlavami, řvali refrény a já cítil, jak se její tělo pohybuje vedle mě, jak se naše ruce občas dotýkají, jak se na mě dívá s tím zvláštním jiskřením v očích.

Když koncert skončil, stáli jsme venku, ona se na mě usmála a řekla: „Pojedeme ke mně, mám poblíž byt.“ Než jsem stihl odpovědět, už mě vedla k trolejbusu. Sedli jsme si dozadu, její noha se dotkla mé, ruce se nám propletly a já věděl, že tenhle večer nekončí jen u koncertu.

Jakmile se za námi zabouchly dveře jejího bytu, vrhla se na mě jako hladová šelma. Dlouhé tmavé vlasy mě lechtaly na tváři, její rty byly horké a dravé, její tělo se tisklo k mému, až jsem zapomněl na všechno ostatní. Milovali jsme se divoce, vášnivě, dlouho do noci, jako by nás ten koncert úplně nabudil energií.

Ráno jsem se probudil vedle ní, její dlouhé vlasy rozhozené po polštáři, dech klidný, modré oči stále trochu rozespalé. Usmála se na mě a zeptala se: „Dáme si snídani, nebo další kolo?“