Touha po mém Pánovi.

Je normální pracovní den, ale já se nedokážu soustředit. Myšlenky mi utíkají jen k němu, k tomu, jak ho chci cítit, jak se mu chci podívat do očí a zase se mu odevzdat. Touha mě pohlcuje, nedá se zahnat, jen sílí.

Bez domluvy, bez varování sedám po práci do auta a jedu za ním. Adrenalin mi pulzuje v žilách, nervozita se mísí s očekáváním. Co když mě odmítne? Co když ho naštvu? A co když ho to potěší? Tisíce myšlenek mi víří hlavou, ale stejně pokračuji.

Stojím u jeho dveří, na sobě teplejší šaty, silonky a kabát. Vlasy mám sepnuté v culíku, pár pramenů mi padá do tváře. Moje líce hoří vzrušením a pohled mám lačný, nadržený, nedočkavý. Zhluboka se nadechnu a zazvoním.

Dveře se otevřou a on tam stojí. Překvapení v jeho tváři se okamžitě mění – vidím, jak se mu zableskne v očích, jak ho můj nečekaný příchod vzrušil. Skoro neznatelně se usměje, ale ten výraz... Ten výraz mě rozpaluje ještě víc. Tak dlouho už si se svou subinkou nehrál...

Cítím, jak mi srdce buší. Kalhotky už mám vlhké celý den, ale když vidím, jak se na mě dívá, vlna vzrušení se mnou znovu otřese. A pak konečně promluví.

„Pojď dál.“

Úleva mnou projede jako elektrický výboj. Odkládám kabát a poslušně čekám na jeho pokyny. Když mi přikáže kleknout, okamžitě ho poslechnu. Se sklopenýma očima se snáším na kolena, ale pak k němu vzhlédnu. Do těch očí, ve kterých se pokaždé ztrácím.

Zvedne ruku a jemně mě chytí pod krkem. Přitáhne si mě k sobě a jeho rty se přitisknou na mé. Jeho dech je horký, jazyk si razí cestu do mých úst, a když mě políbí hluboce, podlomí se mi kolena. Svět kolem přestává existovat. Jsme jen my dva.

Ani nevím jak, ale stojím před ním jen ve spodním prádle.

Nakloní se ke mně a tiše zašeptá: „Potěšilo mě, když jsem tě tu viděl stát, ale rozhodla ses beze mě. A za to si zasloužíš trest.“

Než stihnu zareagovat, jeho ruka tvrdě dopadne na můj zadek. Prudká bolest se rozlije mým tělem, ale s ní přichází i nová vlna vzrušení. Cítím, jak mi na kůži zůstává otisk jeho dlaně, a to mě jen víc rozpaluje.

Chci ho. Zoufale toužím po jeho dotecích, po tom, aby si mě vzal. Jsem vlhká, nadržená, připravená. Ale on to ví. A rozhodně mi to neudělá tak snadné.

Hraje si se mnou. Nejen s mým tělem, ale i s mou myslí. Užívá si můj hladový pohled, mé chvění, mou bezmoc. Sleduji, jak se mu pod kalhotami rýsuje tvrdý klacek, a touha mě spalující už je téměř nesnesitelná.

Než si mě vezme, ještě si se mnou pohraje. A já to miluju...

Mám pokračovat? 😊