Žena v bílém

Snil jsem o ní už dlouho, dokonce jsme si psali, ona jen tak špitala, já psal trochu víc, měl jsem důvod. Má nádhernou postavu, o jejím vystupování tady můžu napsat, je to dáma, svádí, ale jen takovým tím nádechem erotična, příslibem, že jednou bude možná malinko víc. V inzerátu ale hledá někoho malinko mladšího, co s tím, já ji musím poznat, nejen to, chci ji získat, napořád .. Jak na to??? V hlavě se mi rodí nápad, jsem přece fotograf a ona má několik galerií, v tu chvíli už píšu první zprávu, nabízím focení, nic víc. K tomu letí další a další slova, pár mých fotek, zlehka reaguje, paráda! Jenže, pak zas dobu nic, do chatu letí další spousta vět, nechci ji ztratit! Takhle to šlo několik měsíců, jednou to klapne, jdu psát, nejde to!!! Zablokovala mně!!! Proč??? Ptáky neposílám, jako hulvát taky nepíšu, v hlavě zmatek, ztratil jsem ji ...

Dalších několik dní to zkouším znovu a znovu, do haj***, za co?

Přichází rozčarování, vlastně i nasran***, mažu po sobě stopy, už tady nechci být ...

Za necelý rok zakládám nový profil, chci partnerku, nastálo, píšu inzerát, záplava odpovědí nepřichází, nula je to správné číslo. Všechno špatně, co s tím? Zkusím to jinak, budu holky lákat na něco atraktivnějšího, doteky, to bude to pravé. Píšu inzerát, jeden, druhý, třetí ... občas nějaká žena nakoukne, nic víc. Tohle asi není ta správná cesta? Vydržím, možná takhle najdu tu pravou, divokou, hravou holku, tu, která sex miluje, proto tady jsem, to je ten důvod.

Další inzerát, přichází nakouknutí, to je ona! Zaujal jsem ji! Pak ještě několikrát, pecka, zkusím napsat! Během chvíle přichází odpověď, je to dobrý, komunikuje, nepřestávám psát, musím ji tentokrát opravdu zaujmout. Nabízím schůzku, připomínám se, kdo jsem, co dělám, dokonce znovu nabízím focení. Přichází odpověď "nějaký fotky by se hodily". YES! Když se daří ... Znovu nabízím setkání, píše, že ano, dokonce píše místo a čas, nádhernej den ... Jedu, bez postranních úmyslů, byla domluvena jen schůzka, beru to, nikam nespěchám. Jsem na místě, zapadlé parkoviště kdesi, čekám, netrvalo dlouho a je tady, představíme se, tentokrát už skutečnými jmény a usedáme do mého auta, je nádherná, žádné AI, fotky nelhali. Na sobě má lehké, krátké šatičky, neuvěřitelně ji to sluší. Přichází počáteční oťukávání, hledání společného tématu, jde nám to, jeden drobný zásek zachraňuje ona, jinak dobrý, je o čem mluvit, zdá se, že tady jsou i vzájemné sympatie. Je večer, venku tma a chladno, to se pomalu dostává i do auta, i ona hlásí že je jí zima, že má studenou kůži, ať to zkusím, dotknu se, neváhám a s jejím svolením se dotýkám ve výstřihu, líbí se jí to, zavírá oči. Co teď? Slíbila jen schůzku, nechci to podělat, chci ji, ne teď, napořád. Ona ale stále vrní, užívá si to, sakra, já tak rád dávám ... Nebrání se, chce víc, naplno se mi oddává, první polibek na krk, ouško, výstřih, lehce pohladím její nohu, doteky, rozevírá nohy a naznačuje tím, že chce víc. První polibek mířící na nohu mě utvrzuje v jejím roztoužení, cítím to teplo, má ruka míří na kalhotky, nechci je sundat, ještě pořád vím co bylo dohodnuto, jenže, ona pod mými doteky taje stále víc ... Zlehka ji hladím přes totálně promáčené kalhotky, nespěchám, ona vzdychá, užívá si to, to miluju, ještě! Uplynulo několik minut, i já ztrácím zábrany, kalhotky jsou překážka, musí pryč! Má hlava v tu chvíli míří do rozkroku, chci laskat její kundičku, užívám si to, ona mnohem víc, přichází první orgasmus, pak další ...