V kanceláři - Erotické povídky

Safe word: Červená Vztekle jsem zírala na displej telefonu a měla chuť ho mrštit proti zdi ze sádrokartonu. Naštvaně jsem si znovu četla ty dvě zprávy na WhatsAppu, které mi dorazily sotva hodinu před začátkem směny. „Simčo, omlouvám se, malý má horečku, nemůžu přijít,“ psala jedna pokladní. Druhá kolegyně se vymluvila na zablokovaná záda. Zase ty samé, trapné výmluvy. Sehnat dneska na noční…

Někdy se nezapomenutelné věci stanou, když začnou úplně nevinně. Třeba dvěma měsíci zpráv, ranních pozdravů, večerních přání na dobrou noc a konverzací, které dávno překročily hranici běžného kolegiálního povídání. Dvěma měsíci pohledů, které se každým dnem prodlužovali. A nejen proto jsem ten den po páté zaklepal na dveře její kanceláře? Jakobych věděl, že se něco stane. „Pojď dál,“ usmála…

Opřela se lokty o stůl a bavila se s kolegyní naproti, lehce se přehupovala z nohy na nohu a já měl dokonalý výhled na bavlněné šaty končící, díky jejímu nahnutí nad stůl, v půlce stehen. Látka se přizpůsobila tomu něžnému houpání a kopírovala křivky jejího zadečku. Ta představa toho, že jí ty šaty vyhrnu... ukazováčkem odstrčím látku kalhotek a prostředníčkem zajedu dovnitř. Oh, její kundička…

ČÁST 2 Dveře výtahu se s tichým syknutím otevřely ve třetím patře a já mechanicky vystoupil do ticha chodby. Moje mysl byla v naprostém chaosu. Sotva jsem v sobě stihl utlumit palčivou hrůzu a ponížení z toho, co se před malou chvílí odehrálo v té temné uličce, Natálie už nekompromisně žádala víc. Došel jsem ke své kóji a s roztřesenými prsty se přihlásil k počítači, zoufale se snažíc předstírat…

Upozorňuji, že se jedná o čistou fikci, která nevychází z žádných skutečných událostí a rozhodně neslouží jako návod. Je to spíš experiment, kolik si to najde cílových čtenářů. Kdo nemá rád extrémní ponižování a důslednou kontrolu ženy nad mužem, tak to ani nečtete. Odhadovaná délka čtení 7-8 minut. Oznámení přišlo v 17:17, zrovna když jsem se snažil soustředit na čtvrtletní zprávu, kterou jsem…

Kdybych teď otevřel dveře tvé kanceláře, na okamžik se zastavím a budu tě pozorovat. Jak sedíš za stolem a snažíš se soustředit na práci, ale ten známý úsměv v koutku rtů tě prozradí dřív, než stihneš cokoli říct. „Ty tu nemáš co dělat“ řekneš tiše. A já se jen usměju. „Přišel jsem za tebou.“ Postavím se vedle tebe a budu si užívat ten okamžik, kdy se naše oči setkají. Vždycky mě dostane ten tvůj…

Když jsem nastoupila do nové práce, musela jsem se rychle naučit jak být aspoň na venek „drsná“. Jediná žena v celé firmě. Kam okolo dohlédlo jen samí špinaví, hladoví, sexuchtiví zedníci a urostlý, padesátiletý, dominantní šéf. Mým úkolem bylo mimo jiné reprezentovat firmu ve chvíli, kdy se někdo objevil ve dveřích. Proto mými „montérkami“ byly po většinu roku šaty, samodržky a kozačky nebo…

Otevřel jsem dveře ordinace urologie a srdce mi trochu bušilo. Uvnitř mě přivítaly dvě doktorky – krásná mladá doktorka v zacviku, asi 28 let, štíhlá, s dlouhými tmavými vlasy staženými do culíku, a její starší kolegyně, zkušená doktorka kolem pětačtyřiceti, plnější postavy s výrazným poprsím.„Dobrý den, pane Honzo. Pojďte dál, dnes si vás vezmeme společně,“ usmála se starší doktorka.Kontrola…

Měli domluvenou schůzku na osmého února. V patnáct hodin. Ten čas si pamatoval až příliš přesně. Ne proto, že by šlo jen o pracovní termín. Ne proto, že by si ho napsal mezi ostatní povinnosti. Pamatoval si ho proto, že už několik dní předem cítil v těle zvláštní napětí. Takové, které se nedá setřást ani prací, ani cestou autem, ani rozumnou větou typu: je to jen schůzka. Nebyla to jen schůzka.…