Safe Word „Oves" (Kiki)

Uběhlo jen pár dní, než mi pípla zpráva z neznámého čísla: „Sako už máš vyčištěné, ale ten bičík se beze mě nudí. Přijdeš? Sabina.“
Moje odpověď byla přímočará. Navrhl jsem FWB – vztah založený na čisté chemii, bez závazků, ale s jasnými pravidly. Sabina odepsala okamžitě: „Beru. Jen počítej s tím, že příště možná nebudeme sami. To je moje podmínka.“

Když jsem dorazil do stáje, vzduch byl opět těžký horkem a vůní koní. Sabina mě čekala v boxu, ale nebyla sama. V rohu u balíků slámy seděla na nízké stoličce Kristýna, které všichni říkali Kiki. Bylo jí třiadvacet, měla plavé vlasy stažené do culíku a v očích směs studu a fascinace.
„Kiki se chce jen dívat,“ řekla Sabina místo pozdravu. „Žádné doteky, žádné zapojení. Prostě tam jen bude. Pokud s tím máš problém, řekni to hned.“
„Nemám,“ odpověděl jsem a začal si rozepínat košili. „Ale pamatuj na naše hesla. Jestli zazní Oves, končíme.“
Sabina se jen dravě usmála. Tentokrát jsem to byl já, kdo udával tempo. Přitlačil jsem ji ke korytu, zatímco Kiki jen pár metrů od nás upřeně sledovala každý náš pohyb, ruce poslušně složené v klíně. Sabina si vzala bičík příčně do úst už na začátku. Ten zvuk mých přírazů a jejího tlumeného sténání se rozléhal celou stájí. Bylo to dráždivé – vědomí, že nás někdo sleduje, nutilo Sabinu k ještě větší divokosti. Kiki ani nemrkla, její dech se zrychloval synchronně s mými pohyby, ale zůstala jako socha.
Když bylo po všem, odešel jsem bez dlouhých řečí. Sabina zůstala ve slámě a Kiki tam pořád seděla, bledá a rozechvělá.

Cestou k autu jsem si uvědomil, že jsem v sedlovně nechal sluneční brýle. Vrátil jsem se tichým krokem. Dveře skladu se sedly byly pootevřené na úzkou škvíru. Zevnitř se ozývalo rytmické, mokré mlaskání a přerývaný dech.
Zastavil jsem se a nahlédl dovnitř. Stal se ze mě voyeur, přesně tak, jak byla ona před chvílí u nás.
Kiki tam byla sama. Seděla na jednom z vysokých dřevěných kozlů na sedla, nohy roztažené dokořán. Její jezdecké kalhoty byly stažené ke kolenům. Viděl jsem každý detail jejího mladého těla. Byla hladce oholená, její kunda byla silně prokrvená, růžová a leskla se v šeru skladu.
Pravou rukou si dráždila klitoris rychlými, krátkými pohyby, zatímco dva prsty levé ruky měla hluboko v sobě. Její tělo se napínalo, svaly na stehnech jí hrály při každém zasunutí. Sledoval jsem, jak se jí na břiše tvoří jemné krůpěje potu a jak se jí prsa pod tričkem prudce zvedají.
„Bože... Sabi...“ zašeptala do prázdna a její hlas byl úplně jiný než ten, kterým mě předtím pozdravila.
Byl to fascinující pohled. Kiki, která v boxu hrála nedobytnou diváčku, se teď v sedlovně poddávala vlastní touze s takovou intenzitou, že se jí křečovitě stahovaly prsty na nohou. Její orgasmus byl tichý, ale o to intenzivnější – celá se prohnula dozadu, hlavu zaklonila mezi zavěšená uzdění a jen prudce vydechla.
Tiše jsem couvl. Nechtěl jsem ji vyrušit. Došel jsem k autu, nastartoval a v hlavě mi stále běžel obraz jejího prstování mezi drahými sedly. Tohle FWB bude mnohem zajímavější, než jsem čekal.

Sedl jsem do auta, ale tep se mi ještě neuklidnil. Vytáhl jsem telefon.
Marian: „To sako už asi nikdy nevyperu, ale stálo to za to. Mimochodem, ta hra s Kiki? Trochu nečekaný upgrade našeho FWB, nemyslíš?“
Sabina: „Nelíbilo se? Viděla jsem ti na očích, že tě ten její pohled v zádech rajcuje víc, než přiznáš. Kiki je tichá, spolehlivá a... fascinovaná.“
Marian: „Líbilo. Ale proč zrovna ona? Působila, že se každou chvíli zhroutí nebo uteče.“
Sabina: „Kiki potřebuje vidět, jak vypadá skutečná síla. Učím ji, že ve stáji – i v životě – musíš vědět, kdy držet bičík a kdy držet hubu. Dneska měla lekci z toho druhého.“
Marian: „Zajímavá metoda. Zdálo se, že se jí ta lekce zaryla hluboko pod kůži. Skoro jsem měl pocit, že tam nejsem kvůli tobě, ale jako učební pomůcka pro ni.“
Sabina: „Možná jsi obojí, Mariane. Příště ji tam chci znovu. Chci, aby se dívala, jak mi dáváš 'Oves'. Ber to jako součást naší dohody. Čistá chemie, žádné city, jen diváci.“



Upozornění: Tento text je dílem fikce. Veškeré postavy, jména, místa, události a situace v tomto příběhu jsou plodem autorovy fantazie nebo jsou použity fiktivním způsobem. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami (živými i mrtvými), místy nebo událostmi je čistě náhodná. Určeno pouze pro dospělé čtenáře (18+).