Nad skleničkou vína..

Byl to úplně obyčejný večer, tedy alespoň do chvíle, než vešel do restaurace. Spontánní domluva na poslední chvíli, nečekaná, možná trošku zakázaná..

Jen jsem seděla, hrála si s okrajem skleničky a občas zvedla oči…

A pak se na mě podíval a naše pohledy se setkaly. Ten pohled nebyl náhodný. Byl o vteřinu delší, než by měl být.

Usmála jsem se jen lehce, ale srdce mi bušilo jako zvon.

Když se přiblížil, cítila jsem, jak se prostor kolem nás zmenšil. Jako by najednou všechno ostatní ztratilo význam.

„Máš tu volno?“ zeptal se.

Hráli jsme náhodné setkání, tak jsem jen pokrčila rameny a tajemně špitla: “Možná..“

Sedl si. Blíž, než by bylo nutné. Chvíli jsme mlčeli. Ale nebylo to nepříjemné. Bylo to… napjaté.

Každý pohyb, každý nádech měl najednou jinou váhu. Věděla jsem, že si mě prohlíží. A neuhýbala jsem. Naopak. Nechala jsem ho se pěkně dívat.

„Ty to děláš schválně, viď?“ řekl tiše.

Naklonila jsem hlavu: „Co přesně?“

Nevěděl co odpovědět a přesně to mě bavilo nejvíc. Takový ten moment, kdy ztrácíš jistotu.

Pomalu jsem se opřela, jako bych měla všechen čas světa. Ale uvnitř jsem cítila, jak se něco mění. Jak se ta hra posouvá dál. Jak nám srdce buší jako o závod, jak začínám být vlhká dřív než je to žádoucí a jak i on se snaží udržet si tajemnou tvář jen abysme po sobě neskočili tady a teď.

Nevěděli jsme o sobě skoro nic. A přesto to stačilo, jiskra přeskočila.

Objednal si také pití, prohodili jsme pár vět a najednou se naklonil blíž. Nezastavila jsem ho. Jen jsem se na něj znovu upřeně podívala. Klidně. Jistě…

Jako bych už dávno věděla, co přijde dál.

Ale neřekla jsem nic, hra pořád pokračovala.. A oba jsme věděli, že ji nechceme ukončit.

„Pořád si myslíš, že máš kontrolu?“ zeptal se a mrkl.

Usmála jsem se. Pomalu. „Nemyslím si to,“ zašeptala jsem. „Já to vím.“

Na chvíli bylo ticho. Ale tentokrát bylo těžší. Hustší. Stačil jeden pohyb, jeden krok… a všechno by se změnilo.

Ale já nespěchám. Nikdy nespěchám.

Radši ho nechám čekat.

Protože čím déle budene čekat… tím víc se budeme chtít..

..pokračování příště🤫