S pánem na čundru

Vlak zastavil na malé zastávce mezi poli a lesy.

Byla to jedna z těch stanic, kde člověk vystoupí a má pocit, že se ocitl o dvacet let zpátky.

Žádné davy.

Žádný hluk.

Jen starý přístřešek, štěrk a koleje mizící v dálce.

Když vlak odjel, zůstali jsme na perónu sami.

Pán si přehodil batoh přes rameno a podíval se na mě.

„Připravená?“

„Ano, pane.“

Usmál se a vyrazili jsme.

Měla jsem na sobě oblečení, které bylo na vandr použitelné, ale zároveň přitahovalo pozornost.

Černé  krátké elastické turistické legíny zvýrazňovaly štíhlé nohy a boky i obrysy mé kundičky .

Krátké funkční tílko zakrývala rozepnutá lehká outdoorová košile s ohrnutými rukávy.

Na nohou nízké trekové boty.

Vlasy svázané do culíků po stranách .

A kolem krku široký tmavě rudý kožený obojek.

Na první pohled slušné oblečení.

Na druhý pohled bylo jasné, že nejsem úplně obyčejná turistka.

Lidé, které jsme během dne potkávali, si mě občas prohlédli podruhé.

Někteří si všimli obojku.

Jiní spíš způsobu, jakým jsem se držela vedle pána.

Nešli jsme na vodítku.

Přesto mezi námi bylo něco, co se nedalo přehlédnout.

První den utekl rychle.

Kilometry lesních cest.

Louky.

Malé vesnice.

Večer jsme přespali na kraji lesa u řeky.

 

Druhý den ráno jsme vyrazili brzy.

Vzduch byl ještě svěží, ale slunce už dávalo tušit, že odpoledne bude horké.

Po několika kilometrech  chůze jsme opustili les a zamířili přes otevřené pole. Nikde žádný stín. Jen  tráva, modré nebe a cesta.

Pot mi stékal po zádech.

Lehká outdoorová košile, kterou jsem měla přehozenou přes sportovní tílko, se mi lepila na kůži.

Když jsme konečně sestoupili k řece, měla jsem pocit, že bych nejraději skočila rovnou do vody.

Místo bylo nádherné.

Pod svahem stála stará dřevěná chatka. Pod ní travnatý plácek a malá travnatá pláž. Řeka tu byla široká a klidná.

Pán odložil batoh.

„Dáme si koupání.“

Ani jsem se nesnažila skrývat radost.

Začala jsem si sundávat propocenou košili a rozepínat vybavení na batohu. Pán klidně odložil batoh a vyndal pití a vařič aby uvařil kávu a něco z našich zásob až se osvěžíme.

Bylo to krásné, svléknout oblečení a zpocené boty, celé tělo cítilo energii čerstvého vzduchu na zpocené pokožce. Čekala jsem na pokyn pána který už se také začal svlékat.

Právě v té chvíli jsem si všimla pohybu nahoře u chatky.

Na stezce stáli dva lidé.

Muž a žena.

Oba starší.

Na okamžik jsem znejistěla a podívala se na pána.

Také si jich všiml.

Jen pokrčil rameny.

„Pokračuj.“

Přikývla jsem a svlékla jsem ponožky i kalhotky.

Bylo to jeho rozhodnutí a mně náhle připadalo zbytečné dělat z příchodu cizích lidí něco mimořádného.

Dvojice pomalu scházela dolů k řece.

Teprve když se přiblížili, uvědomila jsem si, že jsou naturisté.

Působili naprosto uvolněně.

Jako lidé, kteří na podobná místa chodí pravidelně a nemají potřebu nic vysvětlovat.

Muž byl vysoký a statný, se širokými rameny a výrazným břichem člověka, který si celý život uměl užívat dobré jídlo i pití. Jeho opálení jasně ukazovalo, že tráví venku spoustu času. Pod břichem se mu houpal celkem slušný ocas, u kterého mě zaujal především velký pytel který měl evidentně veliký obsah.

Žena byla menší, plnější postavy, s krátkými světlými vlasy a přátelským úsměvem. Také ona působila dojmem člověka, kterému je ve vlastní kůži dobře . Její prsa trochu povislá ale stále poměrně pevná s velkými dvorci a výraznými bradavkami. Pod břichem trojúhelník tmavých, místy prošedivělých chlupů.

Když přišli k nám, žena se usmála.

„Krásný den na koupání.“

„To rozhodně,“ odpověděl pán „Omlouvám se, ale jen se potřebujeme osvěžit, dnes je už od rána pěkně teplo „

„To ano, my tu teď už býváme celé léto, je tu klid, je to daleko od vlaku i pořádné silnice tak je to tu jako v ráji „ povídá muž.

„A teď tu máme i Evu „ přisadila žena s pohledem na mě.

Jejich pohledy přitom sklouzly mezi mnou a pánem.

Na můj obojek.

Na způsob, jakým jsem se k němu obracela.

Na drobné detaily, kterých si většina lidí nikdy nevšimne.

Ti dva si však všímali.

A bylo vidět, že si okamžitě vytvářejí vlastní obrázek o našem vztahu.

Pak pokračovali dál k vodě.

Žena se ještě jednou otočila a s lehkým pobavením mi zamávala.

Odpověděla jsem stejným gestem.

 

Starší pár se mezitím vrátil z vody a usadil se na trávě nedaleko své chatky.

Pán dopil několik loků vody z lahve a podíval se na mě.

Stála jsem vedle batohů a čekala.

Věděla jsem, že dokud nedostanu pokyn, zůstanu tam, kde jsem.

Po chvíli přikývl směrem k řece.

„Běž se osvěžit.“

„Ano, pane.“

Bez dalšího slova jsem zamířila k vodě.

Slunce už stálo vysoko a po několika hodinách pochodu bylo koupání vysvobozením.

Vstoupila jsem do řeky a okamžitě ucítila příjemný chlad.

Pomalu jsem se ponořila až po ramena.

Nechala jsem vodu smýt pot, prach z cesty i únavu z dlouhé chůze.

Na druhém břehu zpíval kos.

Nad hladinou poletovaly vážky.

Na okamžik jsem zapomněla na všechno ostatní.

Po chvíli přišel do vody i pán.

Neplavali jsme daleko.

Jen jsme si užívali klid řeky a ticho kolem.

Pak jsem zaslechla jeho hlas.

„Noro.“

Okamžitě jsem se otočila.

„Ano, pane?“

„Pojď ven.“

„Ano, pane.“

Vyšla jsem na břeh a zastavila se několik kroků od něj.

Voda mi stékala z vlasů na ramena, bradavky že studené vody byly úplně tvrdé.

Čekala jsem.

Stejně jako vždy.

Ne proto, že bych nevěděla, co dělat.

Ale protože to bylo součástí našeho vztahu.

Pán si ještě opláchl obličej a pomalu vystoupil z vody také.

Teprve tehdy jsem si všimla, že nás starší dvojice pozoruje.

Ne nepříjemně.

Spíš se zájmem.

Muž se pousmál.

„Musím říct, že je opravdu poslušná.“

Pán se na něj podíval.

„Snaží se.“

Žena se zasmála.

„To je skromná odpověď.“

Pak obrátila pohled ke mně.

„Ty opravdu čekáš na jeho pokyn?“

Přikývla jsem.

„Ano.“

„A vyhovuje ti to?“

Otázka nebyla útočná.

Spíš upřímně zvědavá.

Podívala jsem se na pána a pak zpátky na ni.

„Ano.“

Žena chvíli mlčela.

Pak se usmála.

„Víš, kolik let jsme spolu?“

Zavrtěla jsem hlavou.

„Třicet sedm.“

Podívala se na svého muže.

„A stejně se pořád učíme nové věci jeden o druhém.“

Muž se zasmál.

„A teď jsme narazili na vás dva.“

Pán mezitím naléval vodu do ešusu na kávu.

„Lidé mají různé vztahy.“

„To určitě,“ souhlasil starší muž.

„Jen se přiznám, že takový jako váš člověk nepotká každý den.“

V jeho hlase nebyl posměch.

Jen obyčejná zvědavost.

A já měla pocit, že tohle náhodné setkání bude pokračovat ještě dlouho.

 

Pán sundal ešus z vařiče a nalil kávu do plechových hrnků.

„Dáte si?“ zeptal se staršího páru.

„Rádi,“ usmál se muž.

Za několik minut už jsme seděli ve stínu vedle chatky. Káva voněla lesem a kouřem z vařiče a řeka tiše šuměla jen pár metrů od nás.

Rozhovor se postupně stočil zpátky k nám.

„Musím říct, že jsem něco podobného ještě neviděl,“ přiznal starší muž.

„Myslíte ten obojek?“ zeptal se pán.

„Nejen ten.“

Žena se pousmála.

„Spíš způsob, jakým spolu jednáte.“

Pán se podíval na mě.

„Je poslušná, ale ráda je poslušná „ pousmál se na mě.

Muž se na mě podíval.

„Můžu se na něco zeptat?“

Podívala jsem se na pána.

Ten lehce přikývl.

„Ano.“

„Kdyby ti teď řekl, ať si sedneš támhle k řece a hodinu tam čekáš, uděláš to?“

„Ano.“

„A kdyby zapomněl, že tam sedíš?“

Tentokrát jsem se usmála.

„Nezapomněl by.“

Po chvíli se žena naklonila blíž k pánovi.

„Myslím, že nás oba zajímá jedna věc.“

„Jaká?“

„Jestli je opravdu tak disciplinovaná, jak vypadá.“

Pán se opřel o batoh.

Chvíli si je oba prohlížel.

Pak se podíval na mě.

A nakonec zpátky na ně.

„Chcete si to ověřit?“

Starší muž překvapeně zvedl obočí.

„To myslíte vážně?“

„Pokud s tím bude souhlasit i Nora.“

Všechny pohledy se obrátily ke mně.

Necítila jsem strach.

Spíš zvláštní směs nervozity a zvědavosti.

Žena se usmála.

„Nebudeme tě trápit.“

„Jen nás zajímá, jestli je to skutečné.“

Podívala jsem se na pána.

„Pokud si to přejete, pane.“

V jeho očích se objevil známý výraz spokojenosti.

„Dobře.“

Starší pár si vyměnil pohled.

Na několik vteřin zavládlo ticho.

Jen řeka šuměla za našimi zády a ve větvích nad námi zpívali ptáci.

Starší muž se opřel o kolena.

„Dobře. Nebudu lhát, rád bych si ji pořádně prohlédl „ řekl a už bylo znát že mu krev začíná proudit i do jeho zatím poměrně klidného ocasu.

Podíval se na mě.

Pak na pána.

A znovu na mě.

Bylo vidět, že si stále není jistý, kde přesně leží hranice toho, co je mezi námi běžné.

Pán se na mě podíval.

„Noro?“

„Ano, pane.“

„ Stoupni si a poslouchej co pán řekne.“

„Ano, pane.“

Bez další otázky jsem vstala.

Postavila se před pár a čekala na pokyn. Žena mě lehce rukou začala pootáčet. „Má pěkné tělo, viď„ řekla muži „ můžeme si ji prohlédnout opravdu celou?“. Zeptala se pána.

„Samozřejmě „ odpověděl pán.

„Může si kleknout?“ ptala se žena.

„Říkejte přímo jí, co chcete „ odpověděl pán a prohodil je mě jen „Noro, šup „

Klekla jsem si před pár. Muž se zadíval na pána a opatrně mě pohladil prsa. Ocas už mu regulérně stál. Jeho žena mu začala ocas hladit a ještě znovu, jako by se chtěla ujistit, že to pán schvaluje se zeptala „Opravdu splní vše?“

„Řeknete si a uvidíte „ odpověděl pán.

Muž mi zatím hladil tělo. „Otoč se“ řekla žena. Otočila jsem se a v tu chvíli jsem celé své pozadí mířila přímo k nim. Začali mě hladit po stehnech a něčí prsty do mě zajely. Byla to ona.

„Krásná kundička, úplně mokrá“ řekla. „Chceš to vid“ mluvila ke svému muži.

„To víš že jo“ řekl přitlumeným hlasem.

„Pojď sem“ otočila mě zpět. „Vykuř mu ho „ řekla klidně ale rozhodně, hlasem plným vzrušení.

Vzala jsem jeho tvrdý ocas do pusy a začala mu ho kouřit. Ze špičky mu už tekly první kapky rozkoše. Věnovala jsem se kouření, on mě držel za hlavu a udával rytmus. Vtom jsem ucítila, že si žena lehla pode mě a začala lízat mou mokrou díru. Bylo to hodně příjemné. Pán vše sledoval. Trvalo sotva deset minut a muž mi explodoval do pusy. Začala jsem se dusit když mi první střiky vlétly až do krku. Chroptěl a užíval si úlevu. Žena vstala. Vzala mě za ruku, položila na zem. Roztáhla mi nohy.

„Pojď, vím že ji chceš ošukat“ řekla muži. Ten nejprve lehnul mezi mě nohy a lízal stejná místa co před tím jeho žena. Po chvíli se přesunul výš. Jeho ocas už opět tvrdý napoprvé našel vstup do mě mokré a kluzké jeskyně a hned na první pokus zajel do mě až po jeho veliký pytel. Zůstal ve mně chvíli bez hnutí a užíval si „To je krásná kunda“ řekl než se začal pohybovat. Žena se ke mně naklonila, políbila mě a zašeptala „Vylížeš mi kundu?“

„Ano paní“ odpověděla jsem. Ona si mi sedla nad obličej. Teď jsem uviděla že pod chlupy na podbřišku má kundu oholenou až k zadní díře. Když se mi blížila k obličeji byl to obraz něco mezi motýlem s ohromnými křídly a jakousi masožravou rostlinou z fantastického románu. Díra byla otevřená, nad ní poštěvák téměř velikosti malého penisu a veliké tmavé pysky. Vše bylo už notně lesklé a mokré. Po prvotním pohledu jsem ucítila její pach, který byl hodně výrazný, ale ne nepříjemný, byl vzrušující, jen dost silný. Když dosedla, měla jsem ji prvně na svém nose než se mi po obličeji přesunula. Začala jsem ji lizat. Po koupeli v řece bylo vše cítit přirozeně. Vzrušující vůně těla. Vnímala jsem její zvyšující se vlhko a k tomu projíždění ocasu jejího muže v mé kundičce. Cítila jsem že se žena blíží k orgasmu, tak jsem se snažila vcucnout její poštěvák mezi rty. Ve chvíli kdy se mi to povedlo, mi obličej zalily salvy jejích šťáv a slyšela jsem její řikot. Vzápětí se svalila vedle mě. Její muž na mě nalehl, a při stálém šukání mi z obličeje začal olizovat její šťávy. Bylo znát že po prvním uvolnění má teď dostatek sil aby neskončil předčasně. Užíval si možnosti vychutnávat mladé tělo. Spatřila jsem jak žena, zpozorujíc že můj pán svůj ocas hladí sám, se k němu přesunula a začala jej kouřit.

Muž si mě opět otočil, klekla jsem si a on nasadil svůj ocas k mé zadní díře. Bez větších problémů do mě vnikl a pokračoval po chvíli ve svém tempu.

Ve chvíli kdy uviděl, že můj pán vytáhl svůj ocas z pusy jeho manželky a začal ji stříkat na obličej, vytáhl svůj ocas ze mě, otočil mě a dělal to stejné, svou dávku mi nastříkal na obličej. Poslušně jsem jeho citlivý žalud ještě ocucávala dokud se celý nepřestal škubat. Muž spokojeně seděl vedle mě a jeho žena se opět přesunula ke mně. Líbala se se mnou a rukou mi začala zpracovávat kundičku. Přesunula se opět mezi mě nohy, lízala mi obě díry a poštěváček a u toho rozjela šukání mé kundičky prsty. Nedalo se to vydržet. Ve chvíli jsem i já explodovala v orgasmu a vrátila ji tak její označování obličeje svou šťávou. Chvíli byl klid.

 

Bylo to zvláštní ticho.

Ne rozpačité.

Spíš spokojené.

Takové, které přichází po dlouhém dni plném emocí, kdy už není potřeba nic vysvětlovat.

Nedaleko mě ležel pán.

Klidný jako vždy.

Na druhé straně odpočíval starší pár.

Muž měl ruce založené za hlavou a pozoroval oblohu.

Jeho žena ležela vedle něj a občas se usmála sama pro sebe, jako by si v hlavě přehrávala celý dnešní den.

Řeka šuměla pořád stejně.

Jako by se vůbec nic nestalo.

„Tohle jsem opravdu nečekal,“ řekl po chvíli starší muž.

Nikdo se neptal na co.

Všichni věděli.

Žena se tiše usmála.

„Já taky ne.“

Pán se jen pousmál.

„Nejlepší příběhy většinou nebývají naplánované.“

Několik vteřin bylo znovu ticho.

Pak se ozval vzdálený vlak.

Jeho houkání se neslo krajinou a pomalu mizelo mezi lesy.

Připomnělo mi, jak daleko jsme od běžného světa.

Od měst.

Od silnic.

Od lidí.

Tady existovala jen řeka, chatka a čtyři lidé, kteří se ráno vůbec neznali.

„Zůstanete přes noc?“ zeptala se žena.

Pán se posadil a podíval se směrem k zapadajícímu slunci.

„Původně jsme chtěli pokračovat.“

„A teď?“

Podíval se na mě.

„Tady je hezky.“ řekl.

Starší muž se usmál. „Tak to beru“

Pomalu jsme začali vstávat z trávy.

Nikomu se nechtělo spěchat.

Večer byl ještě dlouhý.