Dobročinnost Paní 2. díl - NÁVRAT DOMŮ

Jana s Petrem zamířili k autu. Petr nasedl a nastartoval. Jana stála u auta, přirozeně čekala, že ji otevře dveře. Petr stáhl okénko u spolujezdce. Jedeme, zeptal se. A dveře bude otevírat, kdo? Petr si uvědomil, že jeho služba ještě dnes neskončila, vlastně nekončila nikdy. Vystoupil a otevřel dveře auta, aby mohla jeho Paní nastoupit. Jana otočila hlavou směrem k Petrovi. Dnes s tebou nejsem spokojená, otroku. Ještě si doma promluvíme o tvém chování, pronesla chladně a nasedla do aut. Petr zabouchl dveře a nasedl za volant. Všiml si, že Paní není připoutaná. Věděl, že Paní zkouší jeho pozornost, vytáhl její pás a zacvakl. No proto, řekla Paní a pohodlně se usadila. Na chvíli zavřela oči a myslela na to, jak potrestá svého otroka. Nakonec si ale v duchu řekla, že to byl pro něj náročný den a bude mít pochopení. Petr si mezitím také vzal pás a rozjeli se k domovu.

Jana byla unavená a jen si užívala ticho se zavřenýma očima. Nespala. Hlavu měla plnou dnešního dění. Byla to zajímavá zkušenost. Položila ruku na Petrovo stehno, pomalu zajížděla mezi nohy až na jeho zamčený penis. Dnes jsi byl statečný, zasloužíš odměnu, řekla tiše Jana. Zrovna jsem o tom chtěl začít Paní, řekl Petr a pokračoval. Mohl bych ještě stihnout zajít na jedno na ten bowling. Paní se zasmála, zapomeň, zítra vstáváš brzy a čeká tě náročný den, navíc jsem ti říkala, že tě dnes chci ještě pro sebe. Ale Paní prosím, zkoušel smlouvat Petr, jen na chvíli, ráno budu připravený. Už jsem řekla, konec diskusí, otroku, zvýšila hlas Paní. Se na to můžu v…, zamumlal si pro sebe Petr a uvědomil si, že to bylo slyšet. Jana otevřela oči a otočila se něj. Co jsi říkal, zeptala se. Nic Paní, je hezký večer, snažil se zachránit situaci. Tahle se mluví s Paní, otroku, zeptala se znovu. Ne Paní, já to tak nemyslel, já jen …, snažil se uklidnit situaci. Ale myslel a ještě lžeš, přerušila jeho slova Paní. Za chvíli bude odbočka k lomu, zajeď tam, poručila Paní. Ano Paní, tiše špitl Petr.

Když přijeli k lomu, Petr zastavil vystoupil, obešel auto a otevřel dveře Paní. Jana vystoupila a popošla kousek od auta. Stmívalo se, ale ještě bylo vidět. Otočila se a přísně se dívala na Petra. Žádnou odměnu si nezasloužíš, jsi nevychovaný a neposlušný otrok, pronesla chladně. Ano, Paní, prosím o potrestání, tiše mluvil Petr se skloněnu hlavou. Nahlas, otroku, křikla Paní. Petr se rozhlédl, jestli někdo není poblíž. Ano, Má Paní. Prosím o potrestání za své chování, řekl hlasitěji. Věděl, že vzdor už neměl význam a jen by celou situaci zhoršil. Věděl že v takovém případě rozzuřit Paní, by mělo mnohem horší následky. Svléknout, otroku, šaty hoď na sedačku. Petr opět stál nahý, jen v pásu cudnosti a obojku, který měl ještě na krku a věděl, že ho čeká trest.

Jana vytáhla z tašky kovová pouta a hodila je na zem. V tichu se ozvalo chrastění řetězů a dopad kovových pout. Nasadit, přikázala Paní. Připnul si je na ruce a nohy a klíč odevzdal Paní, která jej strčila do kapsy. Z Petrových kalhot na sedačce vytáhla pásek a z batohu vodítko. Sponu vodítka připnula k obojku a vedla Petra za sebou směrem ke stromu opodál. Odepnula vodítko a přikázala petrovi, aby zvednul ruce k větvi stromu nad jeho hlavou. Řetěz od pout na rukou připevnila pomocí vodítka k větvi a odstoupila. Budeš křičet? Zeptala se Paní. Ne, Má Paní, nebudu, odpověděl Petr. Paní se zasmála. Tady tě stejně nikdo neuslyší.

Přistoupila k němu a přitiskla se k jeho zádům. Rukou mu zajela mezi nohy a do pěsti sevřela jeho koule. Tak teď mě dobře poslouchej, otroku, povolila jsem ve tvé výchově a byla to chyba. Musím ti zase ukázat, kdo je tu Paní a kdo otrok. Sevřela mu bolestivě koule a držela. Aaaaaah, Paní prosím …. ahhhhh, kňučel Petr. Po chvilce Paní povolila, ale hned ho plácla přes koule, až se Petrovi podlomily kolena a pouta na rukou se mu bolestivě zaryly do kůže. Aaaaaaauuu … zařičel Petr. Nekřič, ještě jsem nezačala, okřikla ho. Nemáme tu roubík, tak budeme improvizovat, konstatovala Paní. Hodila pásek na zem, zula si boty, stáhla si silonky a kalhotky. Přistoupila k Petrovi za vlasy mu zaklonila hlavu k sobě. Kalhotky mu strčila do pusy a zajistila je silonkami. Petr cítil vlhkost kalhotek v puse. Tak, otroku, musím tě potrestat, zašeptala mu do ucha. Silně plácla rukou Petra přes zadek. Ummmmmmmmm zamumlal do roubíku. Paní odstoupila, sehnula se pro pásek a chvíli si užívala pohled na nahého spoutaného otroka.

Páskem švihla Petra přes záda. Tichem se ozval tvrdý dopad pásku přes záda. Ummmm zamumlal. Dalších 5 tvrdých ran dopadalo na jeho záda. Petr cítil dopady pásku, ale držel. Tvé chování je nepřijatelné, otroku, řekla Paní pevným hlasem. Postavila se mírně bokem k němu. Dostaneš výprask, aby sis to pamatoval, oznámila a silně ho švihla páskem přes zadek. Mmmmmmm zamumlal přes kalhotky v puse Petr, ale Paní nepřestala a začala vyplácet jeho zadek a rány tvrdě dopadaly na jeho půlky. Jeho sténání přes kalhotky v puse bylo stále intenzivnější. Po 20 ráně je přestal v duchu počítat. Jeho zadek byl v jednom ohni a každá ráda byla cítil víc a víc. Jana pokračovala zruba do 50, i když si sama nebyla jistá kolik jich bylo. Petr cítil rány na jeho hýždích pro proběhlém výprasku a tělo se mu chvělo. Hodila pásek na zem, přistoupila k Petrovi a plácla ho přes sešvihaný zadek. Znovu se přitiskla se k jeho zádům a zašeptala vzrušeným udýchaným hlasem. Doufám, že si to budeš pamatovat, začnu zase s tvou výchovou, otroku. Petr kýval hlavou na znamení souhlasu, aby nedal příčinu k pokračování výprasku.

Jana byla vzrušená. Rukou si sjela pod sukni do klína a začala si dráždit poštěváček. Petr cítil na zádech její horký dech. Začala sténat s přicházejícím orgasmem a druhou rukou zarývala bolestivě nehty do Petrových zad. Po prožití orgasmu se zeptala, chtěl by ses taky udělat? Petr přikyvoval. Obešla ho, aby viděl její ňadra zahalená tričkem. Sundala si řetízek z krku, kde nosila pod oblečením schovaný klíček od jeho pásu cudnosti. Ukázala mu klíček. Zapomeň, nezasloužíš si to, na vystříkání si ještě počkáš, zasmála se a řetízek si dala zpět na krk. Odvázala vodítko. Kleknout, poručila. Petr poslechl a poslušně klečel. Jana došla do kabelky v autě pro cigarety, sedla si na pařez, zapálila si a užívala si pohled na otroka.

Když típla cigaretu odešla k autu a zavolala na Petra. K noze! Pásek dej do auta. Petr se po 4 doplazil k Paní a pásek, který po cestě sebral, hodil na sedačku. Paní otevřela kufr auta. Padej dovnitř, otroku, poručila. Petr si vlezl do kufru. Paní zatáhla roletu zavazadlového prostoru a zabuchla kufr. Petr ležel v řetězech v kufru a čekal co bude. Venku se ozvalo zabouchnutí dveří vozu a zvuk startování motoru. Petr pochopil, že ho poveze domů takhle. Ozval se hlasitý zvuk motoru a prokluzování kol na odlétávajícím štěrku. Petr při prudkém rozjetí vozu narazil tělem na dveře kufru. Paní hlasitě se smíchem zvolala, ticho tam vzadu nebo tě vysadím a půjdeš domů v řetězech pěšky.

Paní dojela domů a zaparkovala auto do garáže. V garáži se ozvalo zavírání vrat. Petr čekal na otevření kufru, aby mohl vylézt. Po chvilce Paní otevřela kufr. Petr se začal posouvat směrem ven. Kam se cpeš, křikla Paní a hodila na něj složenou deku. Dneska už tě nepotřebuju, budeš spát tady. Ráno si tě vyzvednu. Povolila mu silonky a vytáhla z pusy kalhotky. Ale … Má Paní … já … znažil se dát dohromady větu Petr. Na nic jsem se tě neptala, zastavila ho Paní a zabouchla kufr auta.

Ale … stačil ještě zavolat Petr z kufru, ale to už se ozvalo zabouchnutí dveří vedoucí z garáže do domu. Rozlehlo se ticho. Petr si byl jistý, že se Paní vrátí, ale to neměla v plánu. Nakonec se Petr vzdal naděje, přikryl se dekou a po chvíli usnul s myšlenkou, že zítra bude den ještě náročnější.

Opět spal nahý, bezmocný a nadržený, jak ho Paní chtěla mít.

Pokračování příště …