Je to na dobré cestě 4

28. 6. 2026 · 401 zhlédnutí Alipin

Nemám tušení jak dlouho jsem byl mimo. Když jsem se probral, euforii vystřídala tvrdá realita. Kde to do prdele jsem. Místnost s těží 2x3 metry. Ležím na nějaké proležené matraci v jednom rohu plechový kýbl nejspíš místo záchodu u dveří leží krabička a petka s vodou. Celé tělo mě bolí, nejvíc koule a rozmrdaná prdel. Ramena, kyčle ta mi dala, to je od těch tvrdých přírazů. Ale tak mě nikdo nikdy nevymrdal, to se jí musí nechat. V břichu mi kručí. Co asi bude v tý krabičce, nejspíš nějaké jídlo, mám hlad jako vlk. Když jsem otevřel krabičku. Nevím co jsem čekal, ale bylo toho hodně málo. Dva tenké krajíčky chleba, jedno vejce uvařené natvrdo rozkrojené napůl, dva plátky šunky, dva plátky tvrdého sýrů, menší rajče rozkrojené na čtvrtiny a čtyři plátky okurky, to je vše. Ještě dva litry čisté vody. Po jídle se jen zaprášilo a voda byla taky dobrá. Tohle bude určitě zajímavá zkušenost.

Chvíli jsem se rozhlížel a zkoumal mé ubytování. Moc toho k vidění nebylo. Naštěstí je tady čisto, ale trochu chladno. Deka na zakrytí tady žádná není. Světlo na stropě sotva svítí. Co se dá dělat, nejspíš se pokusím usnout a načerpat dostatek sil. Aspoň něco pozitivního.
Sotva jsem našel polohu na tý mizerný matraci, tak v zámku zarachotil klíč a otevřeli se dveře. Do místnosti vstoupila žena oblečená jako vězeňský dozorce, za ní stála další žena ve stejném oblečení. Obě měly zakrytý obličej šátkem. Pokusil jsem se zvednout, ale ta ženská mě okamžitě srazila k zemi, klekla mi na krk a zkroutila ruku za záda. Byl to fofr, ani jsem nestihl mrknout. „Dobře mě poslouchej ty čuráku. Jak jsem někdo příště vejde, tak budeš ležet na břiše, čelo přitlačené k podlaze, obě ruce za hlavou a prsty propletené do sebe. Oční kontakt s dozorci je zakázaný, tak vždy budeš hledět do země. Je ti to jasný, příště to už opakovat nebudu. Pokud porušíš pravidla budeš okamžitě potrestán a taky budeš nahlášený paní. Ta tě nejspíš taky potrestá. Tak jsme se seznámili a teď proč jsme tady. Pozdravuje tě paní Michala a prý ti máme zpříjemnit noc, aby jsi se nenudil." Bylo mi hned jasný, co bude následovat a nemám žádnou šanci tomu vzdorovat. Bude to asi dlouhá noc a bude mě to bolet. Ta druhá bachařka mi spoutala ruce za zády. Pak mě draply a vytáhly na chodbu. Tam jsem dostal první nakládačku. Několik ran pěstí do obličeje, pár kopanců různě po těle a několik do koulí. „Tak to máme napadení dozorce a taky odmítnutí poslušnosti. Agresivní chování. Bude nutné tě pořádně zchladit." Odtáhly mě do místnosti, kde mě připoutaly za ruce k řetězu co visel ze stropu. Znovu jsem dostal nakládačku. Z nosu mi tekla krev a koule mě šíleně bolí. Ta menší bachařka si vzala do ruky hadici a pustila vodu. Začala na mě stříkat, voda byla úplně ledová a silný proud doslova bodal do mého těla. Bylo to hodně nepříjemné, po chvíli jsem se třepal zimou a cvakal zuby o sebe. Nepříjemné se po nějaké době změnilo na nesnesitelné. Mé tělo jsem nedokázal ovládat, jen šílený třes a bolest. „Prosím už dost, moc vás prosím, já už nemůžu prosím." Neměl jsem jinou možnost, než prosit o slitování.
„To stačí, už to zastav, nevidíš už má dost." Ta druhá bachařka to konečně zarazila. „Co děláš, ať pěkně trpí čurák zasranej." „Řekla jsem, že stačí a dál o tom nebudu diskutovat. Dones mu ručník a taky nějakou deku." Ta malá mrcha odešla. Ta druhá mě odpoutala a musela mě popírat, abych nespadl na podlahu. Ta menší se stále nevracela. „Ta kráva se na to vysrala. Tak budeme muset jít spolu. Musíš trochu zabrat, sama tě neutáhnu. Moc to nešlo, ale dotáhla mě do místnosti a posadila na postel, ze skříně vyndala ručník. Podala mi ho, ale stále jsem šíleně třásl a nebyl schopný se utřít. Když viděla, že mi to nejde, tak se toho ujala sama. Položila mě na postel a zakryla. Ten třes nešel vůbec zastavit a drkotání zubů taky ne. Lehla si vedle mě a pevně mě objala a zakryla nás oba. To konečně pomalu zabíralo. Cítil jsem konečně teplo a najednou jsem úplně odpadl. Když jsem se probudil, tak mě stále objímala a taky usnula. Krásně voněla a to objetí. Šátek jí sjel z obličeje, byla to Julie. Proto se mi zdál ten hlas povědomí, ale v tom fofru jsem ho nedokázal přiřadit. Pokusil jsem se ji probudit, spala úplně tvrdě. Lehce jsem s ní zatřepal, žádná reakce. Trnul jsem strachy, aby někdo nepřišel. Tak jsem s ní zatřepal trochu víc. Otevřela oči a okamžitě vyskočila z postele. „Promiňte paní nemohl jsem vás probudit. Měl bych asi být zavřený, kdyby někdo přišel." „To můžeš být v klidu, sem nikdo nechodí. No ty vypadáš, zítra bude dusno až tě paní uvidí." Chytla mě za bradu a pozorně si prohlížela můj obličej. „Nejspíš budeš mít na tváři pěkný modřiny a ještě máš trochu rozražený ret." Pak mě pustila bradu, přešla na druhou stranu místnosti, otevřela skříň a něco hledala. „Mám tady schované cigára, dáš si taky čouda. Tady je to přísně zakázáno. Jak všechno ostatní." Vytáhla cigaretu a zapálila si ji a s blaženým výrazem ve tváři si dlouze protáhla. „Dáš mi tedy taky." Podívala se na mě. „Nevím, že bych ti dovolila mě tykat. To se rychle vzpamatuj. Že jsem tu Gábinu zastavila, to z nás nedělá přátele. Chránila jsem především sebe, protože paní bude jasný, že jsem to byla já a pomstila jsem se ti. Michala je totiž má sestra. Ty pro mě neznamenáš nic, jsi jen další zasranej chlap. Jste všichni stejný, ale cigáro ti dám." Podala mi cigaretu a zapalovač. Posadila se na postel vedle mě. Zapálil jsem si a tiše pokuřoval. Julie nejspíš nesnáší chlapy, asi k tomu má své důvody. „Děkuji vám paní za to, že jste mě zachránila a taky za cigaretu. Omlouvám se za to tykání, už se to nestane. Prosím o prominutí." Chvíli bylo ticho. „Omluva přijata, ale nic si od toho neslibuj. Zvedni se a jdeme zpět do cely. Jestli chceš můžeš si vzít tu deku." Vzal jsem si deku a bez nějakých řečí jsem se vrátil zpět do cely. „Budíček je v 6:00. Doufám, že si pamatuješ jak se máš chovat." Zabouchla dveře a odešla. Světlo po chvilce zhaslo. Nastalo hrobové ticho. Lehla jsem na tu strašnou matraci, zabalil se do deky, chvíli jsem hledal polohu a pak jsem usnul. Moc dobře se mi nespalo. Najednou byl budíček, všechno mě bolelo a připadalo mi, že jsem snad ani nespal. Lehl jsem si na břicho, ruce dal za hlavu a prsty propletl do sebe. Otevřeli se dveře. „Hodnej chlapec, teď se můžeš pomalu postavit a pak si dej zpět za hlavu." Pomalu jsem se postavil. Ve dveřích stála, statná starší žena v černé uniformě armádního vzoru. Hodila mi k nohám oranžový overal a moje boty, které jsem při příchodu musel odevzdat. „Paní mohl bych dostat i ponožky." „Máš je uvnitř bot. Tak se pohni, jak se oblečeš ruce za hlavu a pomale vyjdeš na chodbu a postavíš se vedle dveří čelem ke zdi. Je to jasné." „Ano paní." „Pokud budeš poslouchat a chovat se slušně pak budeme spolu dobře vycházet. Jestli hodláš dělat problémy, tak se s tebou srát nebudu." „Ano paní, nebudu dělat problémy." „Tak to jsem ráda." Rychle jsem vše splnil a stál na chodbě čelem ke zdi. „Na konci chodby je úklidová místnost. Je tam vozík naber vodu dej do ní ten saponát. Vezmeš mop, začneš svou celou, pak umývárna, chodba, hajzlíky. Než začneš vyneseš a vymyješ kýbl. Všechno se bude blýskat, nebo uvidíš. Snídaně je v 7:00, pokud nebudeš mít vše hotovo budeš hladem. Pak se osprchuješ a dáš do pucu. V 7:30 si tě zkontroluji a oholím tě. V 8:00 nás očekává paní ve své pracovně ta rozhodne co bude dál. Tam musíme být přesně. Tak začni makat, hlavně rychle a pořádně. Pokud nebudu spokojená, nahlásím to paní." Doprdele to se snad ani nedá stihnout. Nad dveřmi úklidové místnosti visí hodiny a ty ukazují 6:16 tak nejspíš budu hladem. Samozřejmě jsem to nestihl a sotva jsem stihl rychlou sprchu. „Tak to bylo těsně musíš zrychlit. Jinak žádná snídaně. Dneska holit nic nemusíme tak půjdeme pomalu nahoru. Ty hadry a boty do cely, k paní půjdeš vždy nahej a v poutech."

Přesně na čas jsme byli u amazonky v pracovně. Seděla za velkým pracovním stolem a něco dělala na počítači. Pak zvedla hlavu a zahleděla se na mě. „Co se ti stalo?" „Má paní uklouzl jsem ve sprše." „Dobře, tak nemusím nic řešit akorát si to potom vyřídím s tebou, protože mi lžeš a to přímo nesnáším. Ty Betyno můžeš odejít." Betyna odešla a já nervózně očekával co bude následovat. Amazonka opět hleděla do počítače a naprosto ignorovala mou přítomnost. Po nějaké době se na mě podívala. „Tvoje paní tě nenaučila jak se máš chovat, když tě paní nepotřebuje? Tvoje výchova, stojí za hovno, to ti teda povím. Lžeš mě a neznáš základní pravidla. Pokud jsi s paní v jedné místnosti tak je tvoje místo na podlaze v kleče a postavit se můžeš jen, když ti to paní dovolí. Ty si tady spokojeně stojíš a ignoruješ mě. Tak to tedy nebudu trpět. Okamžitě klekni na čtyři, lokty a čelo opři o podlahu!!! Tak budeš čekat, než se ti budu věnovat. To je strašný. " Dostal jsem kartáč a nejspíš to ještě schytám, až bude mít paní čas. Někdo zaklepal na dveře a následně vešel do místnosti. Neviděl jsem na dveře, ale podle klapání podpatků mi bylo jasné, že je to žena. „Čau ségra, tak co máš na srdci, že jsem musela tak brzo vstávat." „Jdeš pozdě měla jsi tady být před hodinou. Ty jsi zodpovědnost sama a proto jsem s tebou chtěla mluvit, ale teď to probírat nebudu. Probereme to dnes po obědě." „To se mi tedy nehodí, mám jiný plány. Takže to vyřešíme někdy jindy." „Tak budeš muset ty tvoje plány změnit, dál o tom nehodlám diskutovat a jestli se ti to nelíbí, tak ti klidně zablokuju kartu." „Hele tohle nemůžeš, to jsou moje prachy." „Můžu, sice jsou to tvoje prachy, ale dokud nedoděláš vejšku, tak je spravuji já. Jestli budeš tak pokračovat tak ty prachy dostaneš až v den třicátých narozenin. Tak si to dobře rozmysli." „No dobrý, tak dneska. Koukám, že máš novou hračku. Já si myslela, že jsi lezba a ty jsi na obojí. To bych se mohla přidat, bude to nějaká změna." „Klidně můžeš, jestli chceš." „Tak to chci, mučit chlapa bude větší zábava než nějakou pipinu. Otroku postav se ať se můžu podívat, jestli stojíš za to abych s tebou ztrácela čas." Poslechl jsem. Chvíli si mě prohlížela a pak mě chytla za penis a začala ho honit. Docela rychle se mi postavil. „Docela pěknej, tak to si asi udělám čas." Taky jsem si ji prohlédl. Jeden by řekl, že to nemůžou být sestry. Jedna je velká a druhá malá. Drobná zrzka co vypadá jako roztomilý andílek těsně po tom co dospěl. Je to krásné stvoření s dokonale tvarovaný tělem. To mají obě společné. Nejdou přehlédnout a je těžké od nich odtrhnout oči. Jeden pohled ti zamotá hlavu. Jsem rád, že si udělá čas a už se nemůžu dočkat. Tak mladou dominu jsem nikdy ještě nepotkal. „Karolíno jestli tedy chceš, tak řekni Julii, aby ti ho připravila. Já musím ještě zařídit nějaké věci a pak se přidám." „Ségra v klidu já si poradím i bez Julie." Drapla mě za vodítko a táhla mě ke dveřím. Zastavila se až ve sklepě u dveří vedle schodiště. Tu místnost už jsem znal byla to taková větší koupelna. Natlačila mě dovnitř a zabouchla za náma dveře. „Klekni zmrde, teď si uděláš klistýr, já se budu dívat a ty budeš dělat co řeknu. Tak vem tu hadici a strč si ji do prdele..... Pořádně ji tam zasuň a jednou otoč kohoutkem. Vydržíš dokud neřeknu a opovaž se posrat." Voda proudila do mých útrob docela rychle a brzy jsem byl pořádně natlakovaný. „Paní, víc už nedám." „Ptal se tě snad někdo na tvůj názor, vydrž nebo se poser, mě je to jedno. Když se posereš tak to pěkně schytáš... Tak to tedy zastav a můžeš si vytáhnout hadici." Když jsem si vytahoval hadici měl jsem co dělat abych to udržel v sobě. Nepříjemný tlak si nekompromisně hledal cestu ven. Karolína si užívala pohledu jak trpím. Začal jsem se potit a sotva držel sevřený svěrač. „Tak co zmrde, chce se ti srát? To je pohled, měl by jsi se vidět. Hezky to vydrž. Dej si ruce za hlavu a přestaň se kroutit." Dal jsem ruce za hlavu a to teprve začalo peklo, svěrač mě bolel a začal jsem očekávat, že se nejspíš poseru. „Táhni na hajzl zmrde, než to tady posereš." Bylo to na poslední chvíli, sotva jsem to stihl. To byla úleva, když to ze mě vylítlo. Pot mi tekl proudem po tváři. Něco takového jsem ještě nikdy nezažil. Takový andílek a přitom je to pěkná potvora a jak to vypadá, taky moc dobře ví co dělá. „Už jsi vysranej zmrde, pokračujem, tak se zvedni z toho hajzlu a strč si tu hadici znova do prdele. Mám v plánu taky jiné věci, než se tady dívat jak sereš." Otevřeli se dveře a vešla Julie. „Paní mě poslala, že vám mám pomoct, paní Karolíno." To se, ale Karolíně moc nelíbilo. „Já jsem nikoho nechtěla, tak vypadni a neotravuj!" „To já tedy nemohu, paní říkala, že se nemám nechat odbýt." „Jak chceš ty pičo, tak mu strč hadici do prdele a pořádně ho natlakuj." Julie okamžitě poslechla. Voda pronikala hlouběji do mých střev a nepříjemný tlak rychle narůstal. Bylo to horší než na poprvé, když to Karolína konečně dovolila zastavit, pot mi tekl po tváři. Jestli se neposeru, jak bude Julie vytahovat hadici, tak to bude zázrak. Hadice ze mě rychle vyjela a já jsem to naštěstí udržel v sobě. „Tak ty neodbytná pičo postav se za toho zmrda. Klekni a budeš mu honit šulina a hlavu si opřeš o jeho prdel!!!".... „To nemůžete paní, já jsem komorná a né nějaká služka nebo otrokyně. Tohle neudělám." „Dobře mě poslouchej ty jedna píčo, jestli mě okamžitě neposlechneš, tak poprosím sestru, aby mi tě darovala jako osobní služku a pak ti ukážu jak dovedu být krutá... Tak zavři, tu svojí hubu a udělej co jsem poručila, ty pičo!!!" „Karolína ji tvrdě usadila, byla pěkně vytočená. Julie se jí docela bála, tak se jí raději podvolila a poslušně poslechla. Klekla si za mě, opřela hlavu o můj zadek, chytila do ruky můj penis a pomalu mi ho začala honit. Bylo mi jasné, jak tohle dopadne. Karolína si vychutná to ponížení Julie až do úplného konce. „Trochu přidej ty pičo, už se nemůžu dočkat až se ti vysere do ksichtu." Julie zrychlila, můj penis začal tvrdnout, už jsem to nedokázal udržet a vyletělo to ze mě. „To prase ti nasralo přímo do ksichtu a ty jsi tak blbá piča, že mu ještě u toho honíš šulína. Fuj, prasata zasraný. Okamžitě to tady po sobě ukliďte." Julie měla slzy na krajíčku, já se cítil provinile a bylo mi jí velice líto. Pěkně nás oba ponížila. Julie rychle začala uklízet, naštěstí to byla jen špinavá voda. „Táhni do sprchy ty blbá pičo a svléknout do nahá. Ty hadry pak vypereš. Ty si pokračuj, strč si hadici do prdele ještě jednou a to už bude stačit. Pořádně to zasuň, ještě kurva nebo ti mám pomoct." Naštěstí už vše proběhlo bez problémů. Teď to čeká Julii a ta se úplně třese strachy. Karolína jí dává co proto.
Julie leží na zemi břicho nafouknuté a tlumeně skučí. Karolína mi podala kondom. „Nasaď si to zmrde! Odtáhni tu piču do sprchy, vraz ji toho šulína do prdele a budeš ji šukat dokud ti nedovolím přestat." Pomohl jsem Julii do sprchy. Chuděra, teď ji čeká ještě tohle, vůbec tu Karolínu nechápu, proč ji chce tolik ponížit. „Čekáš, že ti ta piča pošle pozvánku nebo co zmrde, vraž ji toho šulina do tý prdele a pořádně ji začni šukat, dvakrát to opakovat nebudu." Julie klečela na podlaze, postavil jsem se za ni, klekl mezi její nohy a rukou nasměroval penis na anální otvor. Lehce jsem přitlačil, ale nešlo to, měla silně stažený svěrač. „Uvolni tu prdel, nebo ho donutím, aby ti tu prdel natrhl." Julie povolila svěrač, můj penis projel dovnitř a kolem něj to stříkalo na všechny strany. Začal jsem ji pomalu šukat. Opakovaně stahovala a povolovala svěrač. Bylo to něco úžasného, kdyby to z ní nestříkalo tak bych se nejspíš hned udělal. „To stačí vytáhni z ní toho šulina." Poslechl jsem a to co následovalo, co dodat bylo to snad všude. Následně to proběhlo ještě čtyřikrát. Ponížení až na úplné dno. „Fuj já se snad pobleju. Tohle člověk tedy nemůže dát, fuj to je smrad. Jenom prasata v tom můžou ještě šukat. To mám páreček sviňu a vepře. Tak se nestyďte u takových hovad jak jste vy dva mě rozhodně nepřekvapí, že se v těch hovnech budete chtít ještě pořádně vyválet. Tak si to pořádně užijte a hezky to na sebe natřete. Sviňko natři mu celou hlavu a taky rypáček a hezky navzájem si to užívejte moje prasátka. Ty vaše malinký mozečky zvládnou jen žrát, srát a mrdat. Prostě tupá hovada." Trvalo to snad věčnost, ta mrcha se v tom vyžívala a na konec nás celý od hoven zavřela do klece. Absolutní ponížení, tak mě nikdo, nikdy neponížil. Karolína se otočila na patě a byla v tahu. Julie se rozbrečela a celá se třásla. Má snaha ji utěšit, nikam nevedla. Po nějaké době se Julie přestala třást, ale stále byla pořádně rozhozená. Ta příšerná klec mě tlačí snad všude, pro dva je hodně malá, díky tomu začíná další trápení a vůbec netuším jak dlouho to bude trvat.

Podobné povídky