Klasika - Erotické povídky

Po těch pár nezapomenutelných nocích mi to Karolína řekla. Ležela vedle mě, nahá, hlavu opřenou o mou hruď, a řekla to tiše, s očima upřenýma do stropu. „Jsem vdaná. Nezlob se.. dnes se vidíme naposledy.“ Nezakřičel jsem. Ani jsem se nehádal. Jen jsem cítil, jak se ve mně něco zlomilo. Něco měkkého a nadějného. A tak to skončilo. Bez hádky, bez scény. Jen s tím zatraceným tichým smutkem, který…

Bylo nedělní ráno. Slunce dopadalo na postel. Bylo to jeden z těch líných, ospalých, horkých letních rán, kdy čas zpomalí. Karolína ležela vedle mě nahá, zamotaníá do přikrývky, vlasy rozcuchané, tvář ještě otisklá od polštáře. Otočila se ke mně, ospalý úsměv na rtech. „Ještě nejsme u konce, viď?“ zeptala se tiše a jazykem mi přejela po klíční kosti. „Ani náhodou,“ odpověděl jsem a rukou jí…

Uplynuly tři týdny od srazu. Od té noci pod stanem. Psali jsme si od té doby denně. Zprávy, hlasovky, vzpomínky, fantazie. A když mi Karolína napsala „Co kdybych za tebou přijela na víkend?“ — srdce mi vynechalo takt. Přijela v pátek večer. Běžné oblečení, ale v očích ten stejný lesk jako tehdy. Dali jsme si víno, prošli se po zahradě, smáli se, objímali. Ale napětí viselo ve vzduchu od prvního…

Bylo horké letní odpoledne, když jsem dorazil na třídní sraz. Bylo to pět let od maturity. Stará parta, staré historky, smích, pivo, táborák. Všechno působilo jako výlet v čase – jen s tím rozdílem, že jsme už dávno nebyli ti bezstarostní puberťáci. A pak jsem ji uviděl. Karolína. Ta samá, jakou jsem si pamatoval – oči jako hluboký les, úsměv, který mi kdysi zvedal tep, a vlasy tmavé jako letní…

Volám sa Eva, mám 20 rokov a momentálne ešte bývam s rodičmi v byte na jednom nemenovanom slovenskom sídlisku. Študujem medicínu, keďže mojím snom je stať sa doktorkou a pomáhať ľuďom, ktorí to potrebujú. Rodičia bývajú často v práci, keďže vykonávajú (ako oni zvyknú hovoriť) dôležité zamestnania, no podľa mňa nie je nič dôležitejšie ako zachraňovať životy, či ľudské zdravie. Neraz mi hovorili,…

Mallorca, jedna cesta, dvě duše… a vzpomínka, která nepřebolí Sedím právě na balkónu malého apartmánu na Mallorce. Ve vzduchu je slaný mořský vítr, v ruce mi chladne drink a přede mnou zapadá slunce do Středozemního moře. Měl bych být šťastný – dovolená, volnost, krásná krajina. Ale myšlenky mi pořád utíkají jinam… Před pár týdny jsem narazil na cestovatelské seznamce na Facebooku na jeden…

V starom, stiesnenom aute, kde každý centimeter bol svedkom ich potlačených túžob, sa to začalo úplne bez zdržania. On jej chytil prsia tak surovo, že skoro vykríkla od bolesti a rozkoše zároveň. „Ty zasraná kurva, dneska ti to pekne rozjebem,“ zavrčal, zatiaľ čo jeho ruky nespútane blúdili pod jej krátkou sukňou. Ona sa mu škodoradostne zasmiala, zodvihla sa na špičky, chytila ho za hlavu a…

„Obliekaj sa jednoducho. Žiadna spodná bielizeň,“ znela správa, ktorú jej poslal krátko predtým, než odišiel z práce. Len som sa pousmiala. Poznala ten tón. To nebola prosba. Bola to inštrukcia. O dve hodiny sedela na lavičke v menej frekventovanej časti parku. Noc bola teplá, ticho narušoval len vánok a vzdialený šum mesta. Mala na sebe len ľahké šaty a sandále. Pod nimi nič. A srdce jej bilo…

Si predo mnou. Ležíš na posteli, prikrývka je zhrnutá k nohám. Máš na sebe len tielko, ktoré ti končí vysoko na stehnách. Oči máš privreté, ale ja viem, že vnímaš každý môj pohyb. Pozerám sa na teba, ako sa dvíha tvoj hrudník s každým dychom. Pomaly, pravidelne… zatiaľ. Sadám si k tebe. Moje koleno sa dotkne tvojej nohy a ty sa jemne pohneš. Jemne ti prstami prejdem po línii brucha, potom nižšie…