Šťavnatá slovenská čučoriedka

Dobrý podvečer, BabylonskyChram je po několika měsících hledání inspirace a zážitků zpět a rozhodl jsem se, že se hned na úvod s vámi podělím o svou další zkušenost. Říkám tomu pracovně federální vzplanutí. :)

Covid nás ovlivňuje všechny, to není žádná novinka. Jak se říká, vše zlé je k něčemu dobré, protože jsem narazil se začátkem semestru na krásnou slovenskou studentku, která je na VŠ kolejích, kde jsem dříve studoval. Bylo to jako z předpotopního romantického bijáku, ale skutečně. Jel jsem večer vlakem z práce, sotva dobíhám, mělo to každou minutou odjet, a kdo mě zná, tak by potvrdil, že nerad běhám za dopravními prostředky, utíkat se má totiž podle mě jen za třemi objekty - žena, míč a jídlo. Naskočil jsem do pantografu, který byl značně naplněn, takže místo bylo jen na začátku vagónu, kde je několik sedaček bokem ve směru jízdy v řadě naproti sobě. Tam jsem ji poznal. Katarína studuje u nás na škole v prváku, velmi útlá slečna a měla s sebou tři velké kufry, protože jela až z východu Slovenska. Hned, jak jsem dosedl, tak jsem kromě lapání po dechu žasl nad tím, jak to sakra utáhne. Dal jsem se s ní do řeči. Ledy povolily alespoň trošičku, protože jsem na sobě měl mikinu naší společné alma mater. Byla však velmi plachá. Po dojezdu jsem jí nabídl, že s kufry pomohu, že bydlím hodně daleko a beru si taxíka, ale že to vezmeme kolem jejích kolejí, tam ji vyhodíme a já budu pokračovat dál. Ona se na mě nechápavě zadívala a hlesla, že gentlemani asi ještě nevymřeli. Kdo z vás pánové čeká, že jsem na ní zkusil něco teď a tady, je na omylu. Odnesl jsem jí kufry ke koleji, popřál hezký zbytek večera a jel domů. Samozřejmě jsem tou dobou už měl kontakt na sociální sítě, Katušku jsem si přidal a ráno začal lov.

Vše mi komplikovalo, že byla velmi plachá a stydlivá. Naopak vše usnadňoval fakt, že je v cizí zemi sama, navíc se rozjížděla další opatření kvůli covidu a měl jsem v rukávu tu story se zachráncem z večerního vlaku. Mezi námi, myslel jsem to fakt upřímně. Jsem takový, že rád pomohu komukoliv, a když je to ještě hezké něžné stvoření, jde o velký bonus. Katarína po chvilce přemlouvání souhlasila se schůzkou, ehm tak tam taky ještě nic nebylo, ale na procházce už jsme se více poznali. Zjistil jsem, co má ráda a nabídl jí, že její oblíbený film stáhnu, něco uvařím a mohla by přijít. K mému velkému údivu souhlasila.

Přišla slečna tuctově oblečená, s decentním make upem, přišlo mi, že chce na první dobrou dát signál "Dneska nic nebude, kamaráde.". Postupně jsem se jí však dostal pod kůži, svěřila se mi s něčím, co jí tížilo, ani nevím, jak jsem ji k tomu přiměl a najednou se mi vrhla kolem krku s brekem. Hladil jsem ji po zádech a přejížděl pomalu na stehno, protože mi seděla na klíně. Vzlykala a věděl jsem, že se cítí bezpečně, přitom jsem byl šelma, která už má svou kořist na dosah. Hlavu jsem jí zvedl z mého ramene, utřel slzu a dal pusu, zarazila se, přestala plakat, dal jsem jí druhou a třetí už opětovala, začali jsme se muchlovat na kolečkové židli od počítače, že jsem si říkal, je to sice super, ale potřebuju ji dostat na postel, jenže jak ji nevyděsit. Nakonec jsem to neudělal příliš obratně, ale když jsem zjistil, že se nebrání mé ruce, která zajela pod blůzku, vystřelilo to ze mě už značně prokrveně, jestli se nepřemístíme na postel, souhlasila, stáhnul jsem jí tričko a viděl její nádherné štíhlé tělo. Mimochodem neměla sladěné prádlo, takže s průnikem penisu do záporných bodů svého těla tolik skutečně nepočítala. Pod kůží se jí rýsovala žebra. To nemám rád úplně u všech žen, ale u ní mě to spíše rajcovalo. Ležela a nechala se mnou do značné míry ovládat. Přejížděl jsem jazykem a polibky od úst přes krk, bradavky a pupík až k sedmému divu světa. Je zajímavé, jak ty křehké a zdánlivě stydlivé a nevinné jsou ty nejnadrženější. Její klín byl jako mořský břeh za přílivu a já začal to, co mám snad ze všeho nejradši, začal jsem lízat, jakoby nebylo žádné zejtra. Propínala se, div nespadla z postele, hlavou už byla z ní. Pak jsem se začal svlékat i já. Trochu zpozorněla. Bylo vidět, že na hru s penisem není tolik připravená, byla nezkušená, to je pravda. Kouřila nesměle a snad se dokonce i červenala. Začal jsem rukou opečovávat její mušličku a čím více jsem byl pečlivý, tím se ona více odvazovala pusinkou. Byla to dokonalá symbióza. Pak jsem jí dirigoval na všechny čtyři, prohla se jako kočičí gymnastka a já zasunul svůj pij až po kořen. Zachvěla se a vykřikla. Nakládal jsem jí zezadu a rukou zacpával ústa kvůli sousedům, začala být skutečně hlučná. Klidně jsem to takhle mohl dokončit, ale raději jsem vrchol oddálil a nechal ji na sebe skočit a v dřepu dokonala své dílo. Takto hubené slečny to moc dobře umí, navíc jim to není nepříjemné a penis je uvnitř mnohem více znát pro mě i pro partnerku. Její krásné malé kozičky se jen tak malinko pohupovaly a já ji nadlehčoval dole za stehna, byla jako pírko, ale ta slast byla neskutečná. Už to nešlo vydržet. Udělal jsem se, mohl jsem dovnitř, protože jsem měl kondom. Pocítila to a rozjela se ještě víc. Myslel jsem, že v těch pár vteřinách vypustím duši. Byl konec.

Přikryla se dekou a usnuli jsme oba uvolnění. Objal jsem ji zezadu a tu a tam jsem doslova cítil cuknutí některého z jejích svalů. Nad ránem jsem se probudil, byla pryč. Těžko se mi usínalo znovu, nechápal jsem, co se stalo. Další den mi přišla zpráva, že se stydí a je naštvaná, že jsem jen využil situace. Nikdo ale neřekl, že bych nechtěl pokračovat. Spíše byla naštvaná sama na sebe. Po nějakém čase si teď znovu píšeme. Jsem zvědav, zda bude mít toto slovenské intermezzo pokračování...