Poprvé!!!

Naprostá nádhera! Ty úžasné tvary a nekonečná hebkost! Mé ruce se dotýkaly, zprvu velmi nesměle, pak se ale odvažovaly stále více. Chladná nevšímavost jen provokovala moji smyslnost!
Sahal jsem ještě níž. Opět žádný pohyb, který by mne upozornil, že dělám něco nedovoleného. Nevydržel jsem to a přitiskl se svou hrudí co nejtěsněji. Zdálo se mi, že jsem za neprostupným chladem pocítil něco teplého. Nekonečná něha,
která se skrývala někde v hloubi a vstupovala poznenáhlu do mého srdce. Úžasné
křivky, na které jsem myslel tolik dní a nocí a pojednou se jich mohl dotýkat!
Dokonalý povrch, který se tolik lišil od ostatních. Hřejivé teplo, oproti jejich nekonečnému chladu. Vše bylo jiné, naprosto odlišné! Náhle jsem zatoužil zlíbat veškerý lesk a krásu. Ale mé srdce již tlouklo příliš prudce a krev mi zabouřila v žilách a probudila ve mně násilníka. Veškerý ostych zmizel. Překonal jsem rázem všechny překážky a prudce se Tě zmocnil! Nyní už stačilo jen zasunout a pootočit a uslyšel jsem ten nejkrásnější zvuk na světě. Zvuk, v němž
bylo kromě násilí, až neskutečně něhy. Přivřel jsem rozkoší oči. První
Trabant, kterého jsem si ukradl sám pro sebe…