Společný

Vzrušuje mě vzrušení ženy. Je to asi to nejvíc co mě vybičuje k výkonu a dostane do stavu extáze. Já vím že to zní pro ženy skvěle, že její slast je mým největším zájmem, ale ono je to tak trochu i prokletí. Negativní na této vlastnosti je to, že to jak jsem vždy vnímal pozitivně vzrušení ženy pode mnou, tak ten fakt že ona už se blíží k vyvrcholení byl pro mě tak silný, že jsem dlouhou dobu bojoval s tím, abych se neudělal dříve než ona. Zvláště u ženy která sex více prožívala, nebo někdy vzdechem milovaného hlásku který jsem třeba nečekal to bylo pro mě velmi těžké. Nikdy nebylo v těchto chvílích daleko aby mi v něm zacukalo a já se předčasně udělal.

Časem jsem se naučil toto vzrušení v hlavě krotit, nicméně i tak mě to někdy překvapí tak, že zatímco ona startuje, já už musím brzdit. Naštěstí mám jako ostatní chlapi hodně končetin, prstů a jazyků, takže je situace vždy řešitelná.

Samozřejmě, že úplně super a asi největší strop je to, když se udělám se ženou zároveň. Je to nesmírně vzrušující, ale také nesmírně složitá záležitost prožít společný orgasmus. Při klasické souloži je to z důvodu mého prokletí celkem složité. I velmi sehraní milenci dost často nejedou na úplně stejné vlně. A sejít se v jeden celkem krátký okamžik?

Asi nejjednodušší a pro mě zároveň i nejhezčí způsob ke společnému orgasmu je kleknout si nad ni na úrovni jejích ramen když leží. Ona má volné ruce, takže se může dělat sama a já v hezké dominantní pozici mám penis nad jejím obličejem, takže mou dávku dostane přímo tam. A to je nádherné...

Samozřejmě si s ní můžu dělat co chci, a když se zakloním můžu pomoci třeba s vibrační hlavicí urychlit její jízdu, navíc může vnímat i mou váhu což je pro ni taky příjemné. Své vzrušení můžu krásně kontrolovat přesně podle potřeby. Navíc můžu použít její jazyk a ústa k mému uspokojování a dostanu se zlehka do stavu, že se držím jen kousíček od svého orgasmu, a na výšinách si užívám její jízdu.

Na závěr ženu chytit za vlasy a v její slastné křeči jí postříkat celý obličej je to to nejnádhernější nač myslím a zároveň to, nač si z milování nejčastěji vzpomínám.