Zamilovanost a vzrušení II

Zamilovanost: ten šílený stav, kdy ti mozek hodí výpověď

Tak jo. Řekněme si to narovinu – zamilovanost je stav totálního šílenství. V jednu chvíli si žiješ klidně, máš svoje rutiny, víš, kdo jsi… a pak BUM. Něčí pohled, hlas nebo pitomej smích a tvůj mozek prostě… odejde. Zamává ti, sbalí kufry a řekne: „Teď šéfujou hormony, čau.“

A najednou se přistihneš, že půl hodiny zíráš do telefonu, čekáš na zprávu, která začíná „hej“ a končí srdíčkem. Vážně? Tohle jsme?

Jo, jsme. Protože zamilovanost je droga. Drahá, někdy bolestivá, ale návyková jak prase. Dáš do toho srdce, čas, zdravý rozum a klidně i spánek. Všechno. A proč? Protože ten pocit, když ti někdo rozbuší srdce jen tím, že se na tebe podívá, je prostě k nezaplacení.

Vzrušení? Totální. Doteky, tajný pohledy, „náhodný“ střety, co jsou tak nenápadný, až je trapný, že si oba myslíte, že ten druhej nic neví. Ale ví. A přesně v tom je to kouzlo. Ta hra, to napětí, to „co když?“.

Zamilovanost není rozumná. Je to jízda bez pásů. A víš co? Občas to za ten crash fakt stojí.