Noční Hlídka - Park neřesti (soutěžní)

Justýna kráčela ulící zalévanou poledním sluncem. Léto již bylo za zenitem, ale dny byly pořád více než teplé a město se i tohoto dne líně ploužilo, aby s večerem opět ožilo. I Justýna by si raději zalezla někam hluboko a počkala až do večera, ale byl den a to znamenalo, že byla ve službě. Zpropadená pracovní doba, přidat se k Denní Hlídce, to byl zase nápad. Ve skutečnosti svou práci měla ráda, ale tyhle horké dny jí nedělaly dobře. Ne že by se potila, její tělo bylo už dávno mrtvé a některé podružné projevy života mu byly cizí, ale slunce ji téměř oslepovalo a ubíralo jí sílu.
Zazvonil jí v kabelce služební mobil. Už podle melodie poznala, že volá někdo z analytiky, že by nějaký nový zásah?
„Justýna,“ zahlásila se do telefonu stroze.
„A.., ahoj. Tady Matěj. Máme hlášený zásah šesté kategorie na Denisákách. Podíváš se na to? Máš to kousek.“ Matěj, problesklo jí hlavou. Byl v analytice nový, iniciovali ho minulou zimu, byl to teprve odrostlejší puberťák, ale s počítači to uměl. Vždycky, když s ní mluvil, koukal jí víc do výstřihu, než do obličeje. Ráda ho trápila a sledovala jeho rozpaky.
„Jasně, zlatíčko,“ pronesla medově zastřeným hlasem. „To víš že se ti na to RÁDA podívám,“ zapředla jako kočka. „Kdybys COKOLIV potřeboval, neváhej mi zavolat. Vím, sedět tam u počítače a nemoci do terénu je tvrdé, TAK tvrdé...“ Zavěsila a pohrdavě si odfrkla. Šestka na Denisákách, to nemusí spěchat, cigaretku ještě v klidu stihne.
* * *
Vyšplhala se až k obelisku a okamžitě je uviděla. Světlí! Mág, mágyně a věštec. Ne, opravila se, mágyně-obrateňka. Všichni mladí, sotva dvacet pryč, a očividně nalití; poloprázdná láhev vodky ve věštcově ruce toho byla mlčenlivým důkazem. Justýna se rozhlédla kolem sebe a když se ujistila, že jí nikdo nevěnuje pozornost, přešla do Šera. Přiblížila se až téměř na dotek k nim a zkontrolovala jim cejchy. Přesně jak si myslela, byli dočasně registrovaní v Brně.
Upírka se opět vzdálila, vystoupila ze Šera a připojila se k systému. Ten jí po chvíli potvrdil, že všichni tři – Tomáš, Tereza i Šimon, přijeli před týdnem z Ostravy. Na Štábu se ihned zaregistrovali, jako důvod návštěvy uvedli poznávací zájezd. V Brně měli zatím rejstřík čistý, v Ostravě si jen Tomáš prošel týdenní podmínkou, když na diskotéce na Stodolní sesílal na lidi Emoce a zapříčinil tak samovolný vznik swingers party.
Hlídkařka si byla jistá, že mají něco za lubem. Co ale mohli chystat? Neustále se opile smáli a koukali se kolem sebe. Ona tomu přijde na kloub! Koncentrovala svou sílu a zahalila se pláštěm Neviditelnosti – velmi praktické kouzlo pro nenápadné pozorování. Udělala několik opatrných kroků, aby se k nim dostala blíž. Písek jemně skřípal pod jejíma nohama, ale spoléhala se na to, že si ničeho ve své rozjařenosti nevšimnou. Věštec, Šimon, připomněla si, vytáhl z kapsy nabitý amulet, zatímco mágové vytáhli z batohu deku a začali ji rozbalovat. Justýna se soustředila na amulet. Nebyl nějak silný, maximálně pátá kategorie, ale co v něm jen mohlo být za kouzlo? Sledovala nitky síly ovíjející strukturu šperku a náhle pochopila – Sféra netečnosti! Kouzlo typicky užívané oběma hlídkami, aby unikli pohledům smrtelníků a vůbec každého mimo sféru. Velmi praktické kouzlo, když potřebujete založit nouzový štáb třeba v obchodním centru. Kde se k němu jen dostali? Udělala několik rychlých kroků, až se zastavila jen centimetry od okraje deky. Neznala dosah kouzla a nechtěla riskovat, že bude při seslání mimo sféru bude se muset pod příkrov nějak nenápadně dostávat. Začalo jí docházet, co asi chystají...
Šimon pozvedl ohnisko a uvolnil jeho moc. Lehký závan síly ovanul všechny čtyři Jiné a kolem nich nich se rozprostřela asi třímetrová oblast s jemně opalizující hranicí. Justýna sledovala brouka bežícího směrem ke sféře. Na její hranici se zarazil a začal ji zmateně obcházet. Sféra fungovala.
Terezin smích přitáhl zpět její pozornost. Tomáš se jí snažil vysléct triko a ona se mu více méně neúspěšně bránila. Mladý věštec si začal rozepínat kalhoty. „To ne,“ projelo Justýně hlavou, „tohle nemůžou myslet vážně!“ Kruh netečnosti nedával mnoho prostoru a ona byla celé podívané blíže, než by jí bylo milé.
Mysleli. Terezino triko už bylo dole a chvíli po něm i její podprsenka. Slunce se opíralo o její opálenou pokožku a laskalo její pevná, rovnoměrně opálená ňadra. Justýna si byla téměř jistá, že v tom nebude solárko, ale spíš hodiny ležení na slunci jen tak. Byla zvědavá, jestli bude mít vypálený alespoň spodní díl plavek, ale silně o tom při pohledu na rozdováděnou Světlou pochybovala. Obrateňka chmátla po Šimonovi a pomohla mu stáhnout kalhoty. Jako by náhodou s nimi zachytila i jeho trenky a Justýna spatřila jeho mužství, rychle nabírající vzpřímený stav. Neměla by je všechny zatknout? Ale TEĎ? Myšlenky jí běžely hlavou, ale stále se někde zasekávaly. Sledovala, jak Tomáš zezadu přistoupil ke klečící Tereze a vyhrnul jí krátkou sukni. Vykoukl na něj její kulatý zadeček rozdělený tenkou modrou hranicí titěrných kalhotek. Tereza se zasmála a zavrtěla zadkem, přičemž se nekompromisně otřela o naběhlou bouli na jeho kalhotách. Mág sykl vzrušením a ona se opět zasmála. Věštec mezitím shodil triko a sklonil se k jejím ústům, aby s ní splynul ve vášnivém polibku. Světlá ještě znásobila jeho vzrušení, když rukou přejela po jeho stehně a zastavila se až na jeho již plně se tyčící chloubě, kterou několikrát přetáhla tam a zpět. Justýna hypnotizovaně sledovala, jak se Světlá odtrhla od jeho úst, aby svými rty obemkla jeho pyj.
Tomáš nezůstával pozadu a rychle ze sebe strhal všechno oblečení, aby se následně vrátil k Terezinu zadečku. Prohnětl jej, zasunul prsty za lem kalhotek, a pomalým tahem je stáhnul až k jejím klečícím kolenům. Trochu se nadzvedla, aby mu umožnila je sundat úplně. Justýna se se zadrženým dechem kousek posunula, aby měla lepší výhled. Mezi stehny zahlédla rozvlhlou Terezinu buchtičku, stydké pysky naběhlé vzrušením. Zároveň ucítila její ženskou vůni. Tomáš si naslinil prsty a jal se prozkoumávat vyzývavou jeskyňku před sebou, druhou rukou pomalu připravoval svůj pyj pro nadcházející zteč.
Justýna cítila, jak se jí zrychluje tep. Cizí krev proudila jejím tělem stále rychleji, počala pociťovat nepříjemný pocit horka a sluncem to rozhodně nebylo.
Šimon klečel před Terezou, hladil ji ve vlasech a se zájmem sledoval, jak její ústa jezdí nahoru a dolu po jeho kouzelné hůlce. Občas si s ním Tereza hrála rukou a s rozvernou jiskrou v oku sledovala vzrušené reakce na jeho obličeji. Ani její tvář však nebyla bez emocí, Tomášovy hbité prsty hrající si s jejím naběhlým poštěváčkem posílaly vlny slastných křečí do celého jejího těla. Tu a tam jí unikl slastný povzdech, který ostře kontrastoval s Šimonovým spokojeným hlubokým mručením. Tomáš naznal, že už déle nevydrží jen aktivně přihlížet a vyrazil do útoku svým kopím. Justýna fascinovaně sledovala, kterak se jeho žalud pomalu prodírá mezi Terezinými plátky růže a proniká stále hlouběji. Terezin vzdech dal jasně najevo, že na něco takového už nějakou chvíli čekala. Mág začal přirážet, zprvu pomalu, opatrně, ale postupně stále důrazněji. Parkem se nesl ostrý zvuk boků pleskajících o holý dívčí zadek a Tereziny stále hlasitější slastné steny.
Justýna se nervózně rozhlédla. Jen metr od nich stál mladý zamilovaný pár, objímali se a něco si šeptali, o bezuzdných orgiích odehrávajících se přímo pod nimi neměli nejmenší potuchy. Upírka stočila pohled zpět k milující se trojici. Sledovala rytmicky se pohypující Terezina ňadra s bradavkami naběhlámi vzrušením a pocítila tak silnou chuť být na jejím místě, až ji to samotnou překvapilo.
Tomáš mrkl na Šimona a posunkem mu naznačil výměnu, zatím co ho úpěnlive pomalu vytahoval z Tereziny svatyně. Věštec pokýval hlavou, ale nepřistoupil k mágyni zezadu, místo toho si lehl na záda. Justýna zděšeně uskočila, nechybělo mnoho a málem se o ni otřel rukou. Nedávala chvíli pozor, její pohled přitahovalo Tomášovo mužství lesklé Terezinými milostnými šťávami. Tereza se opět zasmála a obkročmo zády k němu nasedla na věštce, až to mlasklo. Byla nádherně vlhká a okamžitě v sedle nasadila vysoké tempo. Tomáš si stoupl před ni a ona se ho ihned chopila rukou.
Justýna sledovala Šimonovy hladové ruce jezdící po Terezných zádech, tu a tam zanechávajíci lehké škrábance. Ze svého místa za jeho hlavou však neviděla vše a proto se posunula kousek bokem.
Tereza divoce přirážela, ňadra jí nadskakovala a z hrdla se jí linuly přerývané vzdechy. Tomášova ruka sjela po její klíční kosti a jeho prsty mnuly tu jednu, tu druhou naběhlou bradavku. Ona mu však nedopřávala oddychu a zkušenými tahy honila jeho penis. Výraz v jeho obličeji hovořil jasně, už nebyl daleko od vyvrcholení. Justýna se posunula ještě blíž, fascinovaně sledovala naběhlé žíly drcené pevným stiskem Tereziny ruky. Parkem otřásl mágův slastně vrčivý výkřik a tělo mu zkroutila orgastická křeč, dávka za dávkou se jeho semeno rozstřikovalo o dívčina ňadra a ve vazkých svazcích stékalo dolů po jejím bříšku až k šipce umně vyholené na jejím podbřišku. Justýna si opatrně sáhla na tvář, nezdálo se jí to. Byla moc blízko a rozstřikující se semeno zkropilo nejen její tvář, ale určitě i šaty. „No, už je to jedno,“ napadlo ji.
Tomáš políbil vzdychající dívku a unaveně se posadil, díky bohu na druhou stranu, než na které klečela Justýna. Ta teď s náramným zaujetím sledovala Terezin rozevřený klín, do kterého vysokým tempem přiráželo věštcovo mužství. Viděla její stydké pysky naběhlé rozprouděnou krví a lesklé rozkoší, v nose ji šimrala její ženská vůně, uši jí drásaly její slastné steny... Sakra, kdyby to jen bylo při nějaké jiné příležitosti! Justýna polkla a přemohla chuť přisát se k té vonící květině, okusit jazykem její šťávy a ukázat jí, jak vypadá pravá dívčí láska.
V tom se Šimon vzepjal a zavzdychal, jeho poslední přírazy nabraly na síle a jeho mužství počalo napouštět její kundičku plnými dávkami věšteckého semene. Justýna se opět rozhlédla, ale nikdo hlasitému vyvrcholení nevěnoval nejmenší pozornost.
Šimon chtěl z Terezy unaveně vyklouznout, ale nenechala ho. Místo toho začale ještě divočeji přirážet a rukou si sama dráždila naběhlý poštěváček. Orgasmus na sebe nenechal dlouho čekat a Justýna jako hypnotizovaná sledovala, jak se Světlá v mohutných křečích a za sladkého sténání sesunula z věštce na deku.
Trojice ležela a hlasitě oddechovala. Jak ráda by se k nim Justýna přidala, tělem jí probíhaly jiskry vzrušení a klín jí hořel touhou. Světlí se se smíchem začali zvedat a oblékat. Sakra, tohle přece nemůže reportovat. Navíc, bude se muset nejdříve převléci, lepkavé skvrny semene na jejích šatech nebyly tou nejlepší vizitkou službu konajícího hlídkaře. Zatraceně, děcka hloupý, snad si něco vymyslí, než dojde na štáb. Sféra byla jen páté kategorie, na to by mohli mít teoreticky licenci... Naposledy se podívala na Terezu, na její skvostné tělo, dlouhé černé vlasy a nádherné rozesmáté oči. Domluva! Vyřešila jsem to domluvou, nejednalo se o nic závažného! S tou myšlenkou potichu vystoupila z jejich sféry a stále neviditelná vyrazila domů převléci se.
* * * Zazvonil telefon. Velitel Noční hlídky hovor očekával a ihned jej zvedl. „Akce se povedla, Denní si ničeho nevšimla.“
„Já vím,“ usmál se do telefonu velitel, „říkal jsem, že tu oblast bude mít na starost Justýna a že o její pozornost se dokážeme postarat. Dobrá práce. A ty tři rychle odkliďte z města, než se na Denní začnou zajímat kde sehnali Sféru netečnosti.“