Služkou na zámku V.

Vánoční svátky skončily a kvapem se blížil Nový rok. S ním se na zámku vždy pojí bál s muzikou a maskami. Anička, jako služebná, nesmí být bohužel s Adamem u stolu na vyvýšeném místě, ale bude alespoň obsluhovat jen domácí šlechtu. Tedy Adama s jeho nejbližší rodinou.

“Už ti ho mladý pán strčil do zadečku?” zeptala se najednou Cilka Aničky, uprostřed noci, dva dny před bálem.

“Ne, toho se bojím, tam se to přeci nestrká” odpověděla šeptem Anička.

“Ale strká, ty hloupá. Nevidělas nikdy šukat kuchtičku Hančí?”
“Ta si nechává prdel mrdat vždy, když to jde” řekla se smíchem Cilka.
“I já to mám moc ráda, je to úžasné” dodala tišeji a kdyby měly zažehnutou louč, viděla by Anička v jejích očích maličké plamínky vzrušení.

“Ančí?” přerušila Cilka znovu noční ticho.

“Copak?” odpověděla Anička, hladící si pod přikrývkou kundičku, se slastně přivřenýma očima.

“Chceš to naučit, abys mladému pánovi mohla udělat opravdu velikou radost?” zašeptala Cilka a křísla křesadlem na smolnou třísku ve stojanu.
Komůrku zalilo mihotavé světlo a Anička bleskurychle vytáhla ruku, vonící kundičkou, zpod peřiny.

“Já nevím Cilko, bolí to moc?” špitla Anička a přitáhla si přikrývku k bradě.

“Trošku to bolí, na začátku, ale pak je to krásné, uvidíš.” opáčila Cilka a ze zásuvky vytáhla něco lesklého.

“Co to máš v ruce?” optala se Anička a nadzdvihla hlavu.

“Uvidíš, zlato, jen počkej.” a už se Cilka sunula Aničce pod přikrývku.

“Hrála sis viď?” řekla Cilka, když z Aničky po chviličce strhla peřinu a bez odpovědi začala laskat její vlhkou dírku.
Anička se začala propínat a tiše vzdychat.
Najednou ucítila něco kovově chladného, vnikajícího do její škvírky. Bylo to tvrdé a hladké a i přes šílené vzrušení, se nadzdvihla na lokty a sledovala Cilku, zasunující do škvírky oleštěnou kovovou kliku, se zajímavě zahnutou hlavicí.
Anička se už na nic neptala, nechala své tělo a hlavu opět padnout na lůžko a vychutnávala si krátké mrdavé pohyby toho úžasného nástroje.

Najednou klika opustila její kundičku a její hlava se ocitla na věnečku jejího zadečku.
Cilka vyvinula silný, ale opatrný a pomalý tlak, který způsobil, že se zadní vrátka začala pomalu otevírat a klika, zvlhčená její milostnou šťávou, začala zajíždět do jejích útrob.
Cilka jí druhou rukou laskala poštěváček a sama se zaujetím pozorovala tu vzrušivou hru, kterou rozehrála s kamarádčiným tělem.

Anička dodělávala své denní povinnosti a po splnění posledního úkolu, si šla odpočinout do své komůrky, než započne velkolepý novoroční bál, ve velkém sále.
V záňadří si nesla několik perníčků, které jí věnovala kuchtička Hančí a těšila se, až ochutná. Jenže za ohybem chodby spatřila Adama, vcházejícího zrovna do svých komnat. Rychle přeběhla k jeho dveřím, stiskla kliku a vklouzla za ním.

“Anič…” hlesl Adam překvapeně, ale to už byl jejími drobnými ručkami povalen na lože a Anička z něj strhávala šat.

Když ležel nahý, tak mu obkročmo sedla na stehna a začala hladit jeho zarostlou hruď.

Zpoza šněrovačky vytáhla perníkové panáčky a začala je rovnat do porostu na jeho hrudi. Adam nechápal co se děje, ale i tak se jeho úd začal zdvihat a Anička ho musela neustále rukou pokládat mezi jeho stehna, jelikož jí překážel v jejím úsilí, zahrát mu maňáskové divadýlko.

Panáčkové z voňavého perníku, se v jejích rukách míhají a prodírají porostem. Občas některý jiného proklaje kordem a jeho mrtvolka pak končí buď v jeho, nebo jejích ústech. Oba se smějí a Anička, která už vzdala boj s Adamovým penisem, neustále vyskakujícím z jeho klína a pleskajícím žaludem o její bradu, poposedla a svou holou kundičkou ho přisedla.
Když zbyli již jen dva panáčci, tak se začala po jeho stehnech zase sunout níž a s oběma perníčky v rukách, vyťapkala na vrchol Adamova opět trčícího péra a perníčkem z každé strany, stáhla předkožku za okraj žaludu.

“Mohu si ho půjčit?” zašeptala k Adamovi a ten jen mlčky kývnul na souhlas.
Perníčky letěly na stolek vedle postele a penis začal mizet, mezi jejími rty. Zasunula si ho hluboko a hned zase vyjela rty na žalud, který sála a jazykem ho hladila.
Adam sténal a věděl, že tohle nezastaví ani omylem.

“Můžu si hrát do konce?” zeptala se Anička hleděla mu do očí, zatímco ručkou jemně pumpovala jeho ocasem.
Nechtěl, chtěl si hrát víc, ale zároveň jeho nitro křičelo:” Už ho vysaj prosím, chci stříkat!!!”
Kývl a Anička ho v mžiku opět slupla a jezdila po něm svou šikovnou pusinkou tak dlouho, až Adam setnul nohy skoro v pěst a ve snaze zadržet ten proud milostné šťávy, napnul své tělo jako luk a už chrlil do jejích úst vše, co v něm bylo.

“No moc toho nebylo, můj pane.” řekla naoko rozmrzele služtička.

“Že vy jste upouštěl? dodala už s úsměvem.

Adam se přiznal, že si s ním ráno pohrál, když ucítil po probuzení její vůni z pokrývky.

“Miluji vaše mlíčko a nemohu se ho nabažit, pane.”

“Šetřete ho pro mě, prosím.” dodala s prosícím výrazem v očích.

V sále hrála hudba a komornictvo, vybrané k obsluze šlechty, se míhalo okolo stolů a mezi tančícími dvojicemi v maskách.

Anička obsluhovala panstvo na vyvýšeném stupínku a dolévala z cínového džbánku víno, do jejich číší.

Vždy se usmála na Adama, jež jí úsměv zpod škrabošky, vždy opětoval a někdy jí pohladil přes stehýnko, nebo prdelku.

Večer ubíhal v dobré náladě a i když pracovala, tak si tu atmosféru, Anička náramně užívala.
Až do chvíle, kdy spatřila …..

Přišla k Adamovu pravému rameni, od jeho otce, který poručil roznést pečené křepelky na stříbrných podnosech.
Chtěla podnos, s náramně vonícími ptáčky, postavit před svého milovaného Adama, ale zpod stolu se na ní dívala bílá škraboška, pod kterou se nacházela rudá ústa, plná Adamova ptáka. Cucala ho a sála a přitom neustále pozorovala Aničku, pěnící vztekem.
Ta s možná přehnanou silou hodila tácem o stůl, před Adamem a utekla zadním vchodem ze sálu.

Běžela a i když věděla, že nikdy nebude jen její, tak jí ten pohled píchl u srdce a její oči plakaly.

Zaběhla do komůrky a obličejem padla do svého lůžka. V hlavě se jí množily myšlenky na všechny ženy ze zámku, které už jeho ocas ochutnaly a nemálo z nich ho pocítilo i v sobě.
Zvrhlá zatracená šlechta, která si z poddaných dělá jen sluhy a objekty své zvrácenosti.

Plakala a nepostřehla cvaknutí dveří, ani přisednutí další osoby, na okraj lůžka.

“Neplač, Aničko.” zaslechla Adamův hlas, který doprovodil jeho ruku, hladící její vlasy.

“Mrzí mě, cos viděla. Také bych nejradši uléhal jen s tebou, ale víš, že to bohužel není možné.” Omlouval se mladý pán a hladil dál, její hlavu.

Anička otřela slzy do polštáře a otočila se na záda.
Hleděla do jeho očí a utápěla se v nich.

“Mrdejte mne, pane Adame” špitla.

“Dělejte si s mým tělem, vše, co se vám zlíbí.” dodala.

“Ale Aničko, vždyť …”

“Prosím šukejte mě”

“Prosím” žadonila smutná sluštička svého pána.

“Smím?” zeptal se Adam s obavou v hlase, jelikož se obával, že se v jeho milé Aničce něco zlomilo a tento prosík, je jen gesto. Zoufalé gesto.

“Strašně vás chci, vaše milosti” řekla mu tak, jako již dlouho ne.

Anička na všech čtyřech, přijímá přírazy Adamovi pánve a jeho kokot projíždí její skulinkou.
Jeho silné paže, drží pevně boky a nabodává si svou milou služku na péro.
Ta se slzami v očích drží, ale povinnost a odevzdané chování končí. Miluje ho tak strašně moc, že ji jeho přírazy, vrací do transu, který cítí jen s ním.
Začíná vrtět zadečkem a tančí kundičkou, na jeho ocasu.

Ještě chvilku a bude, jenže on přestal.
Přestal a vysouvá svůj úd z její komůrky.
Anička cítí mokrý a horký žalud, na své prdelce.
Teď se to tedy stane. Byla připravena a sykla: ”Do toho, můj pane!”

Adam začal tlačit žaludem na věneček a Anička padla na lokty a hlavu zabořila do polštáře. Žalud se už dostal za svěrač, za silného píchnutí, které doprovázelo bolestné syknutí, které polštář ztlumil.

Adam zastavil a čekal, až si její prdelka zvykne. Plivl dolů na jejich spojení, prsty sliny rozmazal kolem svého péra, vězícího v jejím zadečku.

Anička nabrala odvahy a zakroucením boky, dala pánovi znamení, že může pokračovat.

Klika v Cilčině ruce, byla tenčí, chladivá, ale Anička věděla, že je to klika.
Kdežto teď….

Teď v ní vězel horký, tvrdý ocas, jejího milovaného muže a bolest šla stranou.
Sáhla jednou rukou do svého klína, a začala si laskat kundičku, aby rozptýlila pocity, na více míst.

Adam už tlačil svého hada hlouběji a hlouběji, do jejího střeva.
Aničku to bolelo jako čert, ale zároveň vzrušovalo a kundička, laskána ručkou, rozlévala příjemné horko, do celého těla.
Ocas v jejím úzkém zadečku, už jezdil opatrně tam a zpět a Anička si uvědomila, že sténá a opatrně přiráží.

V kundičce cukalo a i prdelka už vůbec nebolela. Oddávala se již zcela jen jemu a vlastnímu vzrušení.
Už to na ní opět šlo a tentokrát byl nárůst vzrušení tak obrovský, že se jí zatočila hlava a klesla opět, jako hadrová panenka do polštáře. Jeho ruce ji pevně držely a přirážely si ji na jeho klín.

“Už…to…bu…de” pohekávala a Adamův hlas jí odpovídal.

“Ta…ké…už bu…duuuuu” a povolil pánevní dno, což vedlo k obrovskému výronu semene, do jejích útrob a jelikož stále pohyboval boky a úd jezdil v její prdelce dál, tak vykřikla vzápětí také.

“Uuuuuuuuuuž “ zaznělo pokojíčkem a jako dřevěné tělo marionety bez vedení, se zhroutila na lůžko. Cukala svým tělem ve slastné křeči a Adam padl vysílením vedle ní.

Na jeho ochabující a měknoucí úd, vytékala smetana, vyvěrající z Aniččiny prdelky.
Adam ji zezadu obejmul, políbil na krk a pomalu spolu usínali vyčerpáním.

Nezaslechli už volání rozjařené šlechty, vyběhnuvší na zámecké nádvoří a s rykem vítající Nový rok, ani salvu zámeckých děl.