Věc pohledu

Komfortně se zapřel do křesla. Ten výhled si užíval. Kancelář v sedmým patře s výhledem na město. Tvrdá dřina, přesčasy, cíl ve spojení s empatií k zákazníkům neslo svoje ovoce. Ten pocit dosažených výsledků a vybudovanýho renomé ho hřál. Mužská ješitnost nebo mužská přirozenost? Je v tom rozdíl? Prostě si vychutnával večerní klid, silný kafe a ten výhled na tmavý centrum. Něco vybudoval a měl tým skvělých lidí kolem sebe. Uměli zabrat, myslet samostatně, sedli si lidsky. Nepochyboval, že společně zvládnou další výzvy a upevní pozici. Stejně jako ho sem na sever pořád táhl sport, hory a přátelé. Nepotřeboval to ale už tak často, rád si užíval i podněty, který mu nabízelo hlavní město.

Světlo lamp olizovalo chodníky, provoz minimální. Napil se kafe a nezúčastněně přivřel víčka. Bylo mu prostě dobře. Mírně stočil hlavu. I tenhle výhled ho bavil. Byla to hra, ale užívali si jí oba. Za tímhle účelem spolu znovunavázali kontakt a nic jinýho od toho nečekali. Žádný závazky ani očekávání. V minulosti spolu měli románek, ale nedali to. Oba na tom nesli svojí vinu. Tenkrát zvítězila opatrnost schovaná za zbytečnou hrou a egem nad upřímností a vzájemnou otevřeností. Přesto je k sobě něco opět přitáhlo. Ale teď to bylo jiný. Prostě šlo o příběh. Hřejivej, silnej, občas perverzní, občas hravě klidnej…jako teď. Byl utahanej. Stejně jako ona měla náročný den a zničený tělo po náročný šichtě v lékárně. Přesto, když jí odpoledne poslal sms, odpověděla kladně a přišla k němu do kanceláře rovnou z práce.

Seděla na stole. Na sobě pouze kalhotky. Modrý, zdobený slabou krajkou. Celkem obyčejný, neměla prostor připravit se. Jeho pohled si vychutnával štíhlý tělo. Nebylo dokonalý, ale i tak působila pořád zatraceně sexy. Tlumený světla ozařovalo obrysy jejích stehen a prsou. Její ramena zdobily rovný blond vlasy, který kdysi rád svíral v dlani. Ale nejvíc jeho vzpomínky ulpěly na jejích dokonalých rtech, který odhalovaly její původ. Zas znovu pocítil touhu je políbit, přejet po nich palcem. Měl na ní neskutečnou chuť. Věděl, že kdyby se k ní naklonil za účelem polibku, šla by mu naproti. A neskončili by jen u toho. Jo, byl si tím víc než jistej. Ale měl jiný plány…

Slabě a nepozorovaně se kousnul do spodního rtu, aby se vrátil do reality. Podíval se jí do očí. Dvě, tři vteřiny. Tak akorát vystupňovat napětí. Pak uhnul pohledem do strany. Naučený gesto, který používal při obchodních jednáních. Uhnutí pohledem stranou naznačuje zaujetí a pocit uznání, chápání rovnocennosti. Pohled dolů prozrazuje podřízenost a pohled nahoru naopak znudění, nadvládu ega. Sepnul ruce pod bradou a trup těla mírně posunul vpřed. Opět řízená řeč těla. Náznak zájmů o druhou stranu. Fungovalo to na pracovních jednáních, stejně jako v osobní rovině. Stejně jako teď.

„Líbíš se mi. Pořád se mi líbíš,“ upřímná věta, získání pocitu důvěru. A vlastně to byla pravda.
Odpověděla mu úsměvem. Nestyděla se sedět před ním téměř nahá. Naopak, užívala si to. Vzrušovala ho a dělalo jí to zatraceně dobře. Mrcha. Pořád ho bavila. Byla to hra, kdo vydrží víc. Byla těžkým soupeřem. Ale i on měl zkušenosti.
Otočil křeslo a svůj pohled znovu ven. Postavil se a udělal krok k oknu. Odložil hrnek a ruce zaroloval do kapes. Palce ven. Sotva vnímal dění venku, ale věděl, že co tuhle ženskou nejvíc rozdráždí, je jeho sebekontrola.

„Chci, aby sis klekla na zem a položila hlavu na křeslo.“
Neslyšel nic. Ani nečekal, že by ho okamžitě poslechla. Na to byla až příliš hrdá a umanutá. Otočil se na ní. Ještě pořád seděla na jeho stole. Mlčela. Stejně jako on. Podíval se znovu z okna. Mohl jí teď pohrozit trestem. Existovalo tisíc a jeden způsobů, jak jí potrestat a přinutit splnit jeho rozmar. Pro mnohý lidi jistě nepochopitelný rozmar. Ale trest patří do kategorie bdsm začátečníků. Trestají se děti, když neposlechnou. Pravá oddanost, niterná chuť vyhovět vychází ze vzájemnýho respektu a oboustranný úcty. On si jí vážil a přesto jí chtěl vidět nahou, klečící a odevzdanou. Ale chtěl, aby ten krok vycházel z jejího přesvědčení. Ne snad kvůli možným zbytkům jejích citů vůči němu, ale prostě proto, že sama chce, že jí přemáhá ta touha ženský zvědavosti a vrozený přirozenosti. Mohl to zopakovat, ale byla by to ztráta energie pro oba. Dobře ho slyšela. Sevřel v prstech hrnek a přiblížil si zbytky ještě trochu teplýho kafe ke rtům. Ta energie se dala krájet…