Jak jsem sloužil Paní - 4. díl

Jak jsem sloužil Paní, Díl IV. - Výlet na chatu

Paní se rozhodla strávit se svým otrokem víkend na chatě.

Čas ubíhal a mimo občasné kontroly Paní mobilem a webkamerou nebyl život pro Petra nijak rozdílný od doby, kdy ještě nebyl majetkem Paní. Ale myšlenky na Paní, nápis na těle a CB na penisu neustále připomínaly Petrovi jeho nový život v moci Paní. Brzy si zvykl na CB, jen nemožnost uspokojit se, kdykoliv, jak byl zvyklý, Petra trápila. Paní věděla o jeho touze a patřičně toho využívala. Bavila se, když mohla vidět Petra na webce nahého v obojku a nechala ho dívat se, jak se sama upokojuje. Pro Petra to nebylo jednoduché s jeho uzamčeným penisem. Měl připravený led, který si přikládal na penis, aby zmírnil důsledky své nadržené touhy.

Až ve čtvrtek večer přišla SMS: „v patek v 18:00 te cekam u me. vikend stravime na chate.“ To byla pro Petra skvělá zpráva. Těšil se na další možnost, kdy mohl být k dispozici Paní. Připravil potřebné věci na víkend včetně svých hraček, nezapoměl ani na básničku, kterou si Paní přála a šel spát. Páteční den nemohl udržet pozornost, jeho myšlenky se soustředily na večer. Z práce odjel hned domů, osprchoval se a odjel k Paní. K Paní dorazil o 10 minut později, než mu Paní přikázala. Zazvonil u vstupních dveří. Paní otevřela a pozvala Petra dovnitř. Stála ve vysokých kozačkách a přísně se na Petra dívala. „Jedeš pozdě!,“ řekla. Petr poklekl a políbil boty Paní: „Dobrý večer, Má Paní, promiňte prosím. Poníženě se omlouvám za své zpoždění, Má Paní.“ „To mě ale nezajímá, otroku. Měl jsi tu být v 18:00 a přijel jsi o 10 minut později. No teď to řešit nebudeme, ale promluvíme si o tom na chatě. Vezmi mou tašku a jdeme.“ „Ano Paní,“ odpověděl Petr, vstal, vzal tašku a otevřel Paní dveře. Petr naložil tašku do kufru auta a otevřel Paní dveře. Paní nastoupila, Petr nasedl také a rozjeli se směrem k chatě, dle navigace Paní.

Během cesty se zastavili v blízkém supermarketu na nákup. Paní jen ukazovala na zboží, které je nutné dát do košíku a Petr poslušně skládal věci do nákupního vozíku. Snažil se být Paní na blízku, aby vědět co si Paní přeje koupit. Nedopatřením neubrzdil vozík a narazil do Paní. Poprvé to Paní přehlédla, ale když se mu to stalo podruhé, přistoupila k Petrovi, rozhlédla se, zda není nikdo poblíž, chytla Petra za vlasy a do ucha mu zašeptala: „Dávej pozor otroku. Ještě jednou a nepřej si ten výprask.“ „Ano, Má Paní, prosím za odpuštění, už se to nestane.“ Dokončili nákup, Petr naložil tašky s nákupem do auta, pomohl Paní do vozu a pokračovali v cestě.

Přijeli k lesní cestě a pokračovali ještě asi půl kilometru do hlubokého lesa, kde stála chata. Petr zastavil před chatu, vystoupil a otevřel Paní dveře, aby mohla vystoupit. „Vezmi tašky a pojď za mnou,“ přikázala Paní. Petr vyložil tašky z kufru, zamkl auto a vydal se s taškami za Paní. Vstoupil do chaty a pomohl Paní z bot. Byla to malá, ale útulná chata. V přízemí byl obývací pokoj s krbem, kuchyně, koupelna a záchod. Z obývacího pokoje vedly to podkroví strmé schody, kde byla ložnice. Paní ukázala na dveře do sklepa: „Přines dřevo a zatop v krbu,“ poručila Petrovi a odešla do obývacího pokoje. Petr nanosil dřevo a zatopil v krbu. Paní zatím seděla v křesle. Petr tedy přistoupil k Paní a klekl k jejím nohám. „Za chvíli tu bude krásné teplo. Nahoď jističe v chodbě. Ukliď nákup a tašky vezmi nahoru. Pak uvař kafe a přines ho ven,“ Přikázala Paní a odešla na terasu. „Ano Paní,“ řekl Petr a začal plnit příkazy. Když bylo vše hotovo, odnesl tác s kávou na terasu. „Můžeš si sednout sem ke stolu, zem je studená, ještě mi nastydneš a kdo se pak o mě bude starat,“ usmála se Paní a zapálila si cigaretu.

„Zítra přijede Paní Andrea na návštěvu, tak se snaž, abys mi neudělal ostudu,“ oznámila Petrovi Paní a pokračovali v konverzaci. Venku se již ochladilo a Paní řekla: „Jdeme dovnitř, je mi zima.“ „Ano Paní,“ odpověděl Petr, odnesl tác do kuchyně a přiložil do krbu. Chatou se již rozléhalo příjemné teplo. Paní mezi tím přišla do obývacího pokoje, odložila kabát a sedla si do křesla. Ukázala na zem a Petr okamžitě bez váhání klečel u jejích nohou. „Takhle se mi nelíbíš. Dojdi si pro obojek, pouta a přijď jako správný otrok,“ přikázala. Petr odešel do podkroví, kde se svlékl, nasadil si obojek, pouta a vrátil se na kolena k nohám Paní. Na stolek vyskládal hračky a odevzdal klíče od zámků na důkaz své oddanosti.

Paní si chvíli prohlížela svého označkovaného otroka. Byla spokojená se svým otrokem. „Teď už vypadáš jako otrok, na kterého jsem zvyklá, “ řekla Paní a sáhla na stůl pro vodítko. Spona zacvakla do oka obojku, Paní si za vodítko přitáhla Petra blíž a usmála se. „Chybělo ti to, viď?“, zeptala se. „Ano, Má Paní, chyběla jste mi, Má Paní a obojek také Má Paní,“ odpověděl Petr. Paní sáhla do kapsy pro klíček od CB a hodila ho na zem. „Můžeš svůj ocásek vysvobodit,“ usmála se. „Děkuji, Má Paní,“ poděkoval, rychle odemkl zámek a CB položil na stůl. Paní začala hladit Petrovo přirození, které se probouzelo k životu. Při hlazení Petrova penisu rychle přicházela Petrova touha. Penis během chvíle stál v pozoru, připraven pro případné uspokojení Paní.

Paní vstala a z kabátu si přinesla krabičku. „Vstaň,“ poručila. Petr se postavil a Paní vodítko provlékla oky pout na rukou. Přivázala Petrovi ruce k oku v obojku. Z krabičky vytáhla kožený pásek na penis a nasadila ho Petrovi na přirození. K oku pásku připnula řetízek. Začala se procházet po místnosti. Taháním za řetízek snadno přinutila Petra, aby jí poslušně následoval. Odpor zde byl naprosto marný. „Pojď, otroku, “ pobízela Paní Petra a tahala za řetízek. Po chvíli procházení Paní dovedla Petra zpět ke křeslu a posadila se. Zatáhnutím za řetízek k zemi donutila Petra beze slov kleknout na kolena. „Zítra má být teplo, tak půjdeme na procházku,“ oznámila Petrovi. „Ano Paní,“ špitl Petr.

Paní dovedla Petra ke schodům. Nasadila mu pásku přes oči a roubík. Rozvázala vodítko, poručila opřít se o skoro kolmé schody a ruce přivázala provazem k nejvyššímu schodu. Byla to velice nepohodlná poloha, ale provazy držely pevně. „Buď tady hodný, ať o tobě nevím,“ poručila Paní a odešla vařit. Doba, kdy Petr musel stát bez hnutí a v naprosté tichosti se sdála nekonečná. Během vaření se Paní přišla podívat na spoutaného Petra. Chvíli si s ním hrála, hladila a dráždila jeho tělo a udržovala Petrovu touhu. Připnula mu na bradavky a varlata kolíčky. Když dovařila, zapnula televizi a povečeřela. Po večeři vypnula televizi a přistoupila ke svázanému Petrovi. „Chtěl bys sundat kolíčky?,“ zeptala se. Petr pokýval hlavou na znamení souhlasu. Vzala kolíčky a začala je stahovat, aniž by povolila jejich sevření. „Ummm …,“ sténal Petr, ale Paní vzrušovalo Petrovo sténání. Před každým stáhnutím mučila Petra taháním a kroucením kolíčků.

Paní poté odvázala Petrovi ruce, ale okamžitě mu spojila pouta na rukou za zády zámkem. Za vodítko Petra dovedla doprostřed místnosti. „Kleknout a čekej, připravím ti večeři,“ poručila. Petr poklekl a čekal na příchod Paní. Ta připravila Petrovi do jedné misky na zemi těstoviny do druhé vodu. Sundala Petrovi roubík a pásku z očí. Paní tam stála ve vysokých botách s bičíkem v ruce. Zapnula stopky na telefonu. „Za 10 minut v těch miskách nic nebude. A ať není nic na zemi. Dobrou chuť, otroku,“ poručila Paní a sedla si do křesla. „Ano Paní,“ odpověděl Petr a začal večeřet. Jana se kochala pohledem na poníženého Petra, kterému jíst a pít z misek stále nešlo. Nakonec ale stihl splnit svůj úkol. Odplazil se po kolenou k nohám Paní a začal líbat špičky jejích bot. „Děkuji, Má Paní, večeře byla výborná, Má Paní,“ děkoval Petr. Paní odemkla zámek na poutech u rukou.

Usmála se. „No a co tvůj dnešní prohřešek, otroku? Já nezapomínám, když otrok neplní mé příkazy,“ zeptala se. „Má Paní, prosím poníženě o potrestání za své opoždění dnes odpoledne, Má Paní,“ prosil Petr. „Navíc jsi měl dnes odevzdat básničku. Přines to.“ „Ano, Má Paní,“ řekl Petr a rychle přinesl papír, který na kolenou předal Paní. Chvíli si text prohlížela a řekla, „je to hezké. Dobrá, tvůj trest za dnešek si ještě promyslím. Můžeš mi ho přečíst“, řekla Paní a podala Petrovi papír s básničkou.

Petr začal pomalu předčítat:

Má vzácná Paní, Paní Má,
studnice mích tužeb bezedná,
tak sladká zdáte mi být,
ale i pevnou ruku musíte mít.
Obojek již toužím vnímat,
že ruka Vaše bude ho svírat.
Těší se až krk můj bude moci obejmout
a pak karabinu s vodítkem můžete zacvaknout.
Vaším majetkem rád se stávám,
své tělo i duši Vám odevzdávám.
Vše můžete mi poručit
a v provazech tělo mé mučit.
Pro potěšení své,
dle fantazie Vaší bezedné.
Spoutejte mé tělo i mou duši,
jak se pro správného otroka sluší.
Bez milosti zotročte si mě,
a provazy utáhněte pevně.
Můj penis uzamkněte do pásu cudnosti,
kontrola otroka je vždy nutností.
Můj penis jen pro Vaše potřeby a
Paní ze svých nároků nikdy nesleví.
Mou výchovu budete vést a
za každý prohřešek následuje trest.
Otrok musí vždy poslouchat a
v náklonnost Paní doufat.
Poslušný otrok nesmí se plést,
za každý prohřešek následuje trest.
Prosím poníženě o Vaši výchovu,
bez Vaší nadvlády žít již nemohu.

„Dobře, otroku“, pochválila ho Paní. Teď jsi umýt nádobí,“ řekla Paní. Petr začal plnit svůj úkol, zatím co Paní si četla. Po chvíli přistoupila k Petrovi s bičíkem v ruce a začala kontrolovat umyté nádobí. Vzala do ruky sklenici, která nebyla zcela čistá. Položila ji zpět do dřezu a švihla Petra bičíkem přes zadek se slovy, „dělej to pořádně, otroku!“. „Ano Má Paní, promiňte prosím, Má Paní,“ omlouval se Petr. „Koukám, že ti otrnulo. Budu ti muset ukázat, kde je tvoje místo a přísně tě potrestat,“ pohrozila Paní a odešla z kuchyně.

Když Petr umyl nádobí, vrátil se k nohám Paní. „Za každou minutu dvě rány. Můžeš si vybrat, jestli rákoskou nebo páskem,“ oznámila Petrovi trest Paní. „Prosím poníženě o výprask páskem, Má Paní,“ vybral si nástroj Petr. „Přines si pásek,“ přísně poručila Paní. Petr po kolenou přinesl pásek v puse a odevzdal ho Paní. „Šetřit tě nebudu. Musíš si uvědomit, že vždy musíš splnit příkaz Paní,“ řekla Paní a za řetízek na penisu dovedla Petra ke zdi, kde mu poručila, aby se opřel.

„Tak začni počítat a děkovat …, dělám to pro tvé dobrou, otroku, “ přikázala Paní a bez milosti přetáhla Petra páskem přes zadek. „Auu, jedna, děkuji, Má Paní,“ rány začaly dopadat nemilosrdně na Petrovo pozadí rychle za sebou a Petr ani nestačil počítat. Jeho pozadí bylo v jednom ohni. „AAAuuuu, prosím, Má Paní, dost, prosííííím …,“ škemral Petr v půlce výprasku. „Mlč, ty nulo, nikdo se tě na nic neptá … nebo ti přidám …,“ hrozila Paní a nepřestávala bičovat jeho rudý zadek páskem. Petr sténal, ale Paní neubírala na intenzitě výprasku. Když skončila, strhla Petra na kolena a poručila líbat její boty. „Děkuji, Má Paní za trest, Má Paní …,“ děkoval Petr a líbal její boty. Výprask a sténání Petra vzrušilo Paní. Ta si sedla do křesla, svlékla se a přikázala Petrovi, aby se postaral o její uspokojení. Petr bez váhání začal lízat její mokrou mušličku. Paní si hladila prsa a užívala si Petrův jazyk. Její tělo se chvělo vzrušením. „Dělej, lízej mě, otroku, dělej …,“ poroučela Paní a její sténání bylo stále hlasitější, dokud se její tělo nenapnulo v přívalu rozkoše z orgasmu. Hluboce dýchala a držela Petra za vlasy u své mušličky. Po chvíli ho odstrčila a odpočívala. Petr poslušně čekal. Doufal, že mu Paní dovolí, aby se také mohl udělat. To však Paní neměla ani v nejmenším v úmyslu. Hodila mu klíče od řetězů a CB. „Připrav se, jdeme spát …,“ Poručila Paní. Petr poslušně odepnul pásek na penisu a uzamkl své přirození do CB. Paní vzala klíč od CB. „Čekej,“ poručila a odešla se vykoupat. Po návratu poslala do koupelny Petra a šla si do postele číst. Petr se vykoupal a odešel do podkroví. Paní hodila Petrovi na zem deku. „Dnes v noci můžeš spát u mé postele, ale jestli mě budeš rušit, vyhodím tě na rohožku ke vchodovým dveřím,“ řekla Paní. „Děkuji Vám, Má Paní,“ poděkoval Petr a lehl si na zem. Paní zhasla, popřáli si dobrou noc a Petr neuspokojený, ale unavený usnul.

Najednou Petr ucítil kopnutí, „Vstávej, otroku,“ poručila Paní. Otevřel oči, ale venku byla tma. Pohlédl na mobil. 2:00 ráno. „Pojď ke mně,“ přikázala Paní. Petr si lehl k Paní a přitulil se. Paní poručila Petrovi sundat CB a začala se s Petrem mazlit. Navzájem se vzrušovali, dokud Paní nespalovala touha po sexu. Shodila deku z postele a ze stolku vzala připravené ramínko, které mělo na stranách pevné svorky. Použila je na Petrovi bradavky. Stisk svorek působil Petrovi silnou bolest, kterou Paní umocňovala taháním za ramínko. Petr sténal bolestí, což v Paní vzbuzovalo čím dál větší touhu. Navlékla na Petrův penis kondom a sedla na něj. Začala tvrdě přirážet a zároveň tahat za ramínko. „Au, au, au … Paní, prosím, …,“ sténal Petr. „Mlč a starej se o mé uspokojení, otroku …,“ okřikla Petra Paní a nepřestávala jezdit na Petrově penisu. „Paní, prosím, já už to nevydržím, Má Paní, prosím, dovolte se mi udělat, Má Paní,“ prosil Petr. Paní chytla Petra za vlasy, „drž hubu, jestli se uděláš, slížeš si to …,“ hrozila. Její ruka sklouzla do jejího klína a začala si dráždit poštěváček, dokud se neudělala. Pak povolila svorky a odložila ramínko. Položila se na Petra a odpočívala s úsměvem na tváři.

Najednou vstala, oblékla se, hodila Petrovi kalhoty a mikinu. „Obleč se,“ poručila Paní a oblékla se. Petr poslechl a vydal se s Paní před dům. Paní rozsvítila světlo před chatou, odvedla Petra ke stromu, spojila oka na poutech u rukou provazem a přivázala je ke stromu tak, aby měl Petr spoutané ruce nad hlavou. Zapálila si cigaretu a kochala se pohledem na Petra. „Zítra si s tebou budu hrát tady,“ rozesmála se Paní. Přistoupila k Petrovi a rozepnula mu kalhoty. Stáhla je pod kolena, aby umocnila Petrovo ponížení. „Tak jak se cítíš v moci své Paní, otroku?“ zeptala se Paní. „Poníženě, Má Paní, jako Vaše hračka, která nemá žádná práva, Má Paní,“ poníženě odpověděl Petr. Odvázala Petrovi ruce a přikázala, „svléknout a proběhni se 5 krát kolem domu, ať se zahřeješ.“ Petr se svlékl a běžel nahý, jak Paní poručila. Když přiběhl, Paní mu přikázala ještě 25 dřepů. Petr ponížený a nahý cvičil, jak si Paní přála. Poté odešli zpět do chaty. Petr si opět uzamkl svůj penis do CB, Paní si lehla do postele a Petr na zem. Do rána již Paní nechala Petra odpočinout. Ráno měla přijet Paní Andrea a věděla, že pro Petra to bude náročný den. Starat se o blaho dvou Paní. Těšila se na jeho zítřejší službu venku. Paní usnula uspokojená a Petr nadržený. A tak to má být …