Poprvé ve velkém stylu

Příroda to zařídila tak, že nás rozdělila na extroverty a introverty. Extroverti to jsou ti zvědavější, kterým je jejich ulita těsná a mají z ní klaustrofobii, proto jsou stále někde venku. Od takového člověka pak častěji slyšíte: „Jeeee, to vypadá skvěle, pojďme to zkusit.“ „Přelezeme to, to nemůže být nebezpečné.“ „Schválně, kdo jí sáhne na zadek.“ A další podobné nadšené výkřiky vztahující se ke světu. Ovšem je to vykoupeno tou cenou, že statisticky více vozíčkářů jsou extroverti a rovněž je evidováno více zlomenin čelistí, u extrovertů, kteří přes zadek neviděli opodál stojícího jiného majetnického extroverta.

No a pak jsme tu my, introverti, kteří se řídíme heslem dvakrát měř a pak se na to stejně raději vyser.

V mém případě by se dalo říct, že jsem introvertem od přirození. Dovedlo mne to až do stadia, že jsem schopen si celý den povídat sám se sebou a přijde mi až krajně nevhodné, když to naruší prodavačka v obchodě otázkou: „Budete si přát?“

Nicméně abych nebyl extrémní asociál, tak nejen, že jsem si časem našel jednu práci, kde musím soustavně mluvit před lidmi, ale rovněž i druhou, kde s nimi musím ještě interagovat a být milý. Na poli osobním jsem uvítal vynález internetu, který mi poskytl možnost zůstat v bezpečí svého domova a zároveň šířit do světa dostatek pozitivní sarkastické a jízlivé energie.

Ale abychom se dostali k jádru mého vyprávění. S výbavou, kterou jsem výše popsal a kterou mi poskytly nějaké totálně ožralé sudičky, jsem zůstával poměrně dlouhý čas panicem. Samozřejmě nepočítám do toho své návštěvy u urologa, který byl mým nejbližším nechtěným intimním kamarádem.

Jak je patrné, tak začátky mého intimního života nebyly těžké. Ony totiž nebyly žádné. V našem městečku jsem byl znám pouze skrze své články v místním plátku a pokud bych nezačal komunikovat na tehdy populárním xchatu, tak by se to asi ani nezměnilo.

Bylo mi nějakých 21 a zůstával jsem stále čistý jako lilie a kromě porna neposkvrněný žádnou nepravostí. To se změnilo, když jsem na internetu poznal Betty. Byla původně s Bulharska a z Balkánu si přinesla horkokrevnost a smyslnost svých rtů i uhrančivost tmavých očí. Rahle středoškolačka byla opakem mne. Krásná, komunikativní, otevřená všemu. Pozval jsem jí do čajovny, kdy jsme se potkali před vstupem. Měla v té době vlasy s rudým melírem a byla poměrně malá a štíhlé postavy. Její balkánské rysy byly ale kouzelné. Ano, byla mi sympatická na první pohled a přišla mi povědomá. Ale jak to v čajovnách bývá, tak se tam jen povalujete, srkáte čaj, bafáte dýmku a komunikujete z očí do očí. Tušil jsem, že by to mohl být problém. Čajovna byla poměrně velká a podobala se bludišti. Bylo tam mnoho samostatných místností a my hledala nějakou, která byla volná. Jednu jsme našli a zapadli tam a sedli si na koberec vedle sebe.

Počátek konverzace byl z mé strany rozpačitý a vlastně asi nejen začátek. Ledy se prolomily, když jsem si vzpomněl, že mi není jen povědomá, ale že ji znám a viděl jsem ji se svým spolužákem. Nic tak nerozzáří konverzaci jako možnost pomlouvat a smát se osobě, kterou oba znáte a není přítomna.

Pomyslel jsem si, že je to skutečně vydařený večer, když jsem dokázal nejen složit celou větu, ale rovněž Betty rozesmát. Bavili jsme se pak o všem. I o našich sexuálních zkušenostech. Asi tušíte, že moje vyprávění bylo poměrně krátké. Ona naopak vyjevila, že sexuálně je již aktivní, a dokonce měla sex v této čajovně. Tato informace a tabákové opojení mi dodalo odvahu, takže jsem se rozhodl, že bych na závěr večera mohl Betty políbit. Naklonil jsem se k ní a políbil ji. Betty polibky nejen, že opětovala, ale dodala tu magickou větu: „To už tady zase budu mít sex?“

Tahle představa ve mně probudila dřímajícího predátora. Začal jsem jí vášnivě líbat a rukou zajel pod její triko. Cítil jsem, jak se mi nalívá krev do mého penisu a jsem chtivý. Prohnalo se mi hlavou, že se to vážně asi stane a o to víc jsem sral na nějakou introvertnost a sral jsem na to, že může kdykoliv někdo přijít. Betty musela být moje tady a teď. Rozepnul jsem jí jeany a zajel rukou pod kalhotky. Byla extrémně vlhká. Chtěla to stejně jako já. Po několika dotecích na jejím klíně jsem usoudil, že musím konat rychle, než nás přeruší obsluha nebo další hosté. Sundal jsem jí jeany i s kalhotkami a sám jsem rozepnul ty své a vytáhl naběhlého ptáka, který to už v těsném spodním prádle nemohl vydržet. Z boxerek vystřelil rychlostí světla a rychle jsem na něj nasadil kondom.

Přilehl jsem rychle k Betty, která tam ležela s odhaleným klínem, jenž mne lákal do své moci jako bájné Sirény. Dál jsem jí líbila a rukou si chytil svého ptáka a začal hledat vstup do její jeskyňky. „Tady je. Bože, jak je horký“, pomyslel jsem si. Zajel jsem si a v duchu si říkal, tak takové to je. Je to ještě lepší, než jsem si myslel. Má nezkušenost, vzrušení a veřejný prostor způsobily, že to nebyl ten nejdelší sex, který jsem pak kdy zažil, ale v tento moment byl první a nejlepší. Svůj vrchol jsem se snažil oddálit, ale když už to nešlo, tak jsem nechal vytrysknout ten proud energie.

Sotva jsme se stihli trochu obléct. A akorát dorazil jeden můj spolužák se slečnou a ptal se, zda si můžou k nám přisednout. Odpověděl jsem, že můžou, jelikož jsme už skončili. A podíval se u toho na Betty, která ještě zrychleně dýchala a oplatila mi pohled úsměvem.

Jaká veřejná místa nenechávají vás klidnými?