Letní brigáda - soutěžní

Bylo jí tehdy čerstvých 20. Bylo léto po zkouškovém a jí začínala brigáda ve skladu. Nudná monotónní práce - přebalování krabic, jenže lepší už nebyly k mání. Líp placená brigáda v prodejně s hudbou, kterou měla přislíbenou, na poslední chvíli vybouchla a ona nějaké finance potřebovala. Na úvodním školení jich bylo několik, co jako ona začínali brigádu. S holkou, co seděla vedle, si docela padly do oka a na cigaretové pauze se pak seznámila i s několika dalšími lidmi, kteří tam pracovali delší dobu. Hned se domluvili se skupinkou lidí ze směny, že půjdou společně na pivo, aby se líp seznámili. V místní hospůdce na zahrádce jich u stolu sedělo osm. Všichni se dobře bavili, popíjeli, smáli se. Se všemi si rozuměla, nejvíc ale s Pepou, který seděl vedle ní a bylo mu odhadem něco pod třicet. Občas po sobě koukli a nešlo si nevšimnout, že se mu líbí a že se jí mimoděk snaží dotýkat víc, než je běžné. Když naposledy přinesl na stůl sklenice s pivem a sedal si, přejel Klárce po zádech dlaní až dolů na bedra jako by nic a pak ruku stáhl. Podívala se na něj s tázavým pohledem. Jen se usmál a ona se usmála zpátky. O chvíli později, když se věnovala hovoru na protější straně stolu, ucítila jeho ruku na stehně. Aniž by se po něm ohlédla, vrátila mu ruku zpět na jeho vlastní nohu. Později se to celé opakovalo ještě párkrát a pokaždé si nechala jeho ruku na stehně o něco déle. Lichotilo jí to, líbil se jí, jen nevěděla, jestli na to chce jít takhle rychle, znala se. Po dalším pivu se proto raději rozloučila a odešla, nabídku doprovodu domů od Pepy zdvořile odmítla. Druhý den se celá skupinka potkala opět na ranní směně. U oběda za ní Pepa došel a zeptal se, jestli by s ním nešla po práci zase na pivo, nebo na kafe, na víno, nebo kamkoliv bude chtít. Souhlasila, že se sejdou opět na zahrádce místního hospůdky, tentokrát ale u stolu seděli jen oni dva. Jiskřilo to mezi nimi. Opět to zkusil s rukou na stehno během jejich hovoru, ale tentokrát mu ruku neodendala. Líbilo se jí, jak se na ní dívá, jak to zkouší a sama ho vcelku nepokrytě provokovala. Druhý den ale museli oba brzo ráno vstávat, a tak se po dvou hodinách zvedala k odchodu, pro teď ale doprovod domů neodmítla. Vedl jí s rukou kolem pasu a když se pak loučili před její bytovkou, dlouze a vášnivě ji políbil. V tu chvíli Klárka věděla, že má problém, protože ho chce. Vycítil to a zeptal se, jestli může jít nahoru. Ne, že by nechtěla, ale nebydlela sama a s rodiči ho seznamovat opravdu nechtěla. Takhle mu to i řekla. Jen se usmál: "Něco vymyslíme.“ Druhý vášnivý polibek a vzájemné zkoumání těla dlaněmi. Odtrhla se od něj a rychle ze sebe vysypala: "Uvidíme se zítra v práci," vyškubla se mu a vklouzla do baráku se srdcem bušícím nejen v krku ale i v klíně. Cítila, jak je nadržená. Musela se opřít o chladnou stěnu, aby se trochu zklidnila, než přijde domů. Další den na ní Pepa čekal před prací, ranní polibek na uvítanou a těsné přimknutí k tělu jí hned zlepšilo náladu. Usmála se pro sebe, letošní brigáda nakonec vůbec nebude tak špatná, jak to prve vypadalo. Během přestávky za ní přišel. „Pojď,“ chytil ji za ruku a odvedl ji na druhou stranu skladu. Na konci řad vysokých regálů byl malý vestavek se záchodky. Vtáhl ji tam a zavřel za nimi. Chtěla chvilku protestovat, je přece v práci, mají pauzu 10 minut a nemůže o práci přijít, kdyby je někdo načapal. Ale při prvním polibku si to rozmyslela, celá se mu oddala. Přitiskl ji na stěnu a vjel ji rukama pod triko. Díky jeho prstům na bradavkách začala Klárka vzrušeně vzdychat. Aby to nebylo slyšet, utlumil ji dalšími hlubokými polibky. Vnímala, jak na její podbřišek tlačí jeho narůstající boule v kalhotách. Vzrušení se stupňovalo. Zvedla nohu, omotala ji okolo jeho pasu, zavrtěla se v bocích a tentokrát zavzdychal Pepa. Věděla moc dobře, co dělá. Vůbec jí nevadilo místo, kde jsou. Rozhodla se jednat, začala mu rozepínat kalhoty a během okamžiku si před ním klekla a s pohledem upřeným vzhůru k němu mu olízla ptáka. Nevěřícně na ni koukal, ale užíval si to. Opřel se oběma rukama o stěnu a nechal ji, ať předvede, co umí. Snažila se udělat maximum, aby ho vzrušila ještě víc, než už byl. Věděla, že je v tom dobrá. Dráždila mu žalud střídavě špičkou jazyka a nasliněnými rty, občas sjela až ke kořeni a jindy zas vzala celého ptáka do pusy a přitiskla svou bradu k jeho koulím. Až ve chvíli, kdy měla pocit, že už ho vydráždila do maximální velikosti, zvedla se a v tu ránu ze sebe začala shazovat kalhoty i kalhotky. Otočila se a tentokrát se o stěnu zapřela ona. Sama se mu nastavila zezadu, zavrtěla boky a mrkla na něj přes rameno. Kundičku měla mokrou tak, že když o ní otřel špičku žaludu, jen spokojeně zamručel. Pak ho do ní celého zasunul na jeden příraz. Užíval si každý moment, kdy v ní klouzal. Sledoval, jak v ní mizí a zas se vysouvá, celý olepený od její šťávy, jak se tře o její stěny, a jak ho v sobě masíruje. Stejně tak si to užívala Klárka. Prohýbala se v zádech a nabízela se mu. Chtěla ho mít v sobě co nejhlouběji. Během dalšího okamžiku cítila, jak se blíží její vrchol. Věděla, že nesmí být hlasitá jako obvykle, kousla se do rtu. Prudce ze sebe vyrážela vzduch nosem a slyšela jak stejně prudce oddychuje i on. Jednou rukou si stiskla bradavku a pak se už jen vezla na vlně. O chvíli později to nevydržel ani Pepa. „Můžu dovnitř?" „Pojď!“ zasténala během jeho dalšího přírazu, v ten moment do ní Pepa začal stříkat, dokud ze sebe nevyždímal i poslední kapku. „Bože, tohle jsem potřebovala,“ zavzdychala udýchaně Klárka, zatímco si natahovala oblečení a usmívala se šibalsky na Pepu. „Tos mě teda překvapila, myslel jsem, že víc než nějaké dráždění rukama nedovolíš, a ty hned takhle. Jsi pěkná dračice. Kdo by to byl do tebe řekl.“ Usmála se a přivinula se k němu. „A já zase netušila, že brigáda ve skladu může mít i své výhody. Kdy máme další pauzu?“ Usmála se s provokativním mrknutím, odemkla a s chůzí mrouskavé kočky se vydala přes halu ke svému pracovnímu místu.