Hříšná noc..

Všechno to začalo nevinně. Jedna sklenička s kamarádkou, trocha smíchu… a pak jsem ho uviděla. Stál za barem, potetované ruce mu hrály s lahvemi jako nějakému alchymistovi. Krátké, rozcuchané vlasy, drzý pohled a úsměv, který sliboval problémy.

“Co si dáš, krásko?” mrkl na mě, když jsem došla pro další drink.

“Zatím jenom na tebe,” ujelo mi a jeho obočí vystřelilo nahoru. Než jsem stačila dodat něco normálnějšího, naklonil se blíž. Tak blízko, že jsem cítila jeho dech na své kůži.

“Mám v nabídce i něco extra. Ale to se podává… po zavíračce,” šeptl a přejel mi pohledem po rtech.

A já? Já se místo útěku usmála tím nejdrzejším způsobem, co jsem v zásobě měla.

Zatímco kamarádka zmizela někde na parketu, já zůstala sedět u baru a hrála svou vlastní nebezpečnou hru. Každý drink, co mi nalil, byl ostřejší. Každý pohled, který mi věnoval, mě víc pálil pod kůží.

Když ohlásil zavíračku, zůstala jsem sedět. “Tak co, ukážeš mi tu svoji speciální nabídku?” pronesla jsem, zatímco jsem si pomalu přejela prstem po okraji sklenky.

Zasmál se. Takový ten hluboký, lehce chraplavý smích, co se ti usídlí přímo mezi stehny.

“Za mnou,” kývl hlavou.

Prošli jsme kolem baru, do malé místnosti vzadu. Dveře zaklaply. Srdce mi bušilo až v krku.

Nestihla jsem ani otevřít pusu, když mě přirazil na zeď. Jeho rty našly moje, tvrdě, hladově, jako by mě chtěl sežrat zaživa. A já mu to chtěla dovolit.

Jeho ruce mě pevně držely za boky, tetování na jeho pažích mi dráždilo holou kůži pod vyhrnutým tričkem. Jazykem mě ochutnával, zatímco jeho tělo mě neúprosně tisklo k sobě.

“Víš, že mě naprosto vytáčíš?” zavrčel mi do ucha.

“A to jsem se ještě ani pořádně nesnažila,” vydechla jsem, zatímco jsem mu zajela prsty do vlasů a lehce za ně zatáhla.

Zavrčel znovu, tentokrát jako hladový vlk, kterému právě ukázali čerstvé maso. Vzápětí mě zvedl do náruče tak lehce, že jsem nestačila ani zavřískat. Opřel mě o nejbližší stůl a políbil mě tak divoce, že jsem ztratila přehled o čase, prostoru a vlastním jméně.

Kalhoty? Ty skončily někde na zemi dřív, než jsem si uvědomila, že si je vůbec někdo sundává. Moje ruce bloudily po jeho těle, přes každý sval, přes každé tetování… jako bych ho chtěla celého omotat kolem sebe.

Bylo to rychlé, spalující a zatraceně nebezpečné. Jako bouřka, která se žene tmavou nocí a všechno ničí… a zároveň všechno oživuje.

Když jsme se konečně od sebe odtrhli, oba jsme byli zadýchaní, rozcuchaní a s výrazem lidí, co se právě dopustili hříchu, za který by stálo umřít.

Usmál se tím svým sexy, potměšilým úsměvem a otřel mi palcem koutky úst.

“Říkal jsem, že mám něco extra.”

A já jen přikývla, smála se a věděla, že tohle rozhodně nebude naposledy.