Pražský bohém (1.)

Jednou z prvních věcí, které si uvědomí každý čerstvý vysokoškolák v Praze, je to, že život je tu poměrně drahý. Zvlášť když jsem coby na druhý pokus přijatý student FAMU, okouzlený možností vplout do mocného proudu pražské bohémy, odmítl kolej ve prospěch pronajatého pokoje v žižkovském činžáku. K mé představě vzrušujícího uměleckého života prošlapané schodiště a odlupující se omítka pasovaly líp než sterilní prostředí na sklonku socialismu vystavěných pseudo paneláků pro stovky studentů, a tak jsem s radostí přijal nabídku staršího spolužáka Karla, na něhož byl pronájem oficiálně domluvený s ženou, která podobných bytů vlastnila po Praze asi dvacet a v životě jsem ji nepotkal. Tu zodpovědnost poslat každého ikstého v měsíci na správný účet správný obnos a poměrnou částku pak vymlátit (někdy doslova) z obyvatel zbylých pokojů našeho bytu v Žerotínově jsem mu ale vůbec nezáviděl. Sám jsem záhy přišel na to, že bez občasných brigád svou sumu dohromady dám jen těžko, zvlášť když bledý mládenec ze třetího pokoje hned první měsíc selhal a zmizel i s několika předměty, náhodně posbíranými v interiéru při evidentně kvapném odchodu, aby se už nikdy nevrátil. Proto když mi Karel za pár dní představil štíhlou blondýnku Vanesu coby naši novou spolubydlící, dost se mi ulevilo. S holkou jsem dosud podnájem nesdílel, ale naše nová kamarádka se tvářila líbezně a já se přistihl, že hned první večer po ní šilhám s jistými postranními myšlenkami. Určitě na to mělo vliv, že moje Káťa, se kterou jsem chodil už od dětství, zůstala doma v Lomnici a do Prahy za mnou zatím přijela jen jednou, protože na rozdíl ode mně už nastoupila po absolvování zdrávky do okresní nemocnice. Myšlenky na místo v některém z pražských špitálů byly zatím velmi nekonkrétní, a protože s mladinkou sestřičkou staniční s chutí vykrývala většinu víkendových služeb, trpěl jsem v nedobrovolném celibátu. Pokud jsem ale doufal, že Vanesa bude svolná si zpestřit bydlení nějakým diskrétním špásem, šeredně jsem se spletl. Ne, že by modelkovsky elegantní blondýna, která si vedle studia jakési soukromé "vošky" vydělávala jako prodavačka v obchodu s módou, byla nějaká upjatá jeptiška. Na prádelním sušáku jí pravidelně visely krom běžného ošacení i kalhotky hodně necudných střihů a fantazii jitřící podprsenka s průsvitnými košíčky, párkrát jsem v noci zakopl v předsíni o pánské boty a z jejího pokoje zaslechl výmluvné sténání, za jaké by se nemusela stydět ani Paula Wild. Směrem ke svým mužským spolubydlícím ale Vaneska vyzařovala odtažitý nezájem, který demonstrovala mimo jiné i zcela asexuálními domácími outfity v podobě tepláků a neforemných mikin. Proto když jednoho večera nakráčela do obýváku ve strečovém tílečku a upnutých kraťáskách, jako by v místnosti vybuchl granát. Líbezně nás pozdravila, natočila si na prst pramen vlasů a dala si záležet, aby se pořádně vyprsila. Hluboký výstřih tílka odhaloval její hezky zakulacené kozičky se žlábkem uprostřed skoro do půlky, přiléhavý materiál pak i u částí zdánlivě zakrytých nenechal fantazii mnoho prostoru a já při pohledu na dvě trčící anténky vztyčených bradavek pocítil silné pnutí v rozkroku. Vaneska s námi začala ležérně klábosit, což v kontrastu s její obvyklou úsečnou otráveností ještě podtrhlo nepřirozenost celé scény, pak vstala a s konstatováním, že je od celodenního postávání na krámě úplně ztuhlá, se protáhla jako kočka, takže dala vyniknout nejen svému poprsí, ale Karlovi nabídla i pohled na svou kulatou prdelku s půlkami zaříznutými kraťásky zpola odhalenými, zatímco já nemohl z druhé strany nevidět, jak jí vepředu krásně vyrýsovaly oblé bochánky mušličky, rozdělené uprostřed rýhou. Zatímco jsem si celkem zbytečně lámal hlavu s tím, jestli si vůbec natáhla pod kraťásky nějaké kalhotky, Vaneska nám vyjevila důvod celé té okaté exhibice, když ke Karlovi zavrkala s výrazem provinilé školačky, že si to nějak nespočítala, takže se s podílem na nájmu o týden opozdí. Když svou zpověď zlobivé holky doplnila sebeobviňujícím "Já jsem děsná drnda." a zamrkáním dlouhých řas, Karel jen bezradně rozhodil rukama, na což udělala něco jako pukrle, vlepila mu pusu na čelo a odskotačila. "No jo, jsem kretén, nemusíš mi to říkat.", utrhl se po chvíli ticha Karel, když jsme osaměli.

Druhý den byla už Vanesa zase tou unuděnou, na pozdrav sotva reagující bárbínou a její pružné kozičky, o kterých jsem předchozí večer před spaním snil jako puberťák s rukou v pyžamových kalhotách, jsem pod mikinou pytlovitého střihu sotva tušil. Karel si později u piva postěžoval, že peníze na nájem z ní vyrazil se zpožděním dvou týdnů až pod pohrůžkou okamžitého vystěhování. Mně ale Vanesčino exhibování na pár dní tak popletlo hlavu, že abych ukojil touhu vidět znovu její tělesné křivky, několikrát jsem jí vešel do koupelny, když se sprchovala, s průhlednou výmluvou, že jsem tam čekal Karla. Poprvé stála přímo proti dveřím a už měla natažené kalhotky, takže jsem jen na pár vteřin zahlédl její nahá ňadra se světle růžovými bradavkami, po koupeli krásně vztyčenými, než si na nich zkřížila ruce a probodla mě vražedným pohledem. Podruhé si ale v předklonu sušila ručníkem svoje princeznovské vlasy, takže než si mě všimla, mohl jsem se docela dlouho kochat nejen visícími kozičkami s dolů mířícími růžovými dudlíky, ale především pod plochým bříškem krásně vyklenutou mušličkou, dohladka vyholenou a sametově růžovou, bez jediného chloupku. V rýze mezi dvěma závojíčky se nechal jen tušit knoflíček zkrabaceného poštěváčku, který by se jistě při vzrušení krásně nalil a vztyčil... Vanesa, která si mě pochopitelně záhy všimla, mé snění rázně utnula, a když mě pakovala z koupelny, syčela jako kočka. Z očí jí metaly takové blesky, že jsem si další předstírání podobného omylu radši rozmyslel. Následující víkend odjela kamsi pryč, proto když jsem se v sobotu ráno vzbudil, suverénně jsem, tentokrát bez postranních úmyslů, nakráčel do koupelny, ve které se svítilo, napevno přesvědčený, že tam musí být Karel. Jenže ouha, nahá dívka, utírající se jeho osuškou, Karel rozhodně nebyla, byla to totiž Karlova přítelkyně Bára. Podobně jako moje Káťa, ani Baru nebyla Pražanda a Karel se mi o jejím příjezdu na víkend nezmínil. "Ježiši promiň, já nevěděl, že tu jsi, Karel mi nic...", koktal jsem a couval. Bára se ale jen rozpustile zazubila, až se jí v kulatých tvářích udělaly roztomilé ďolíčky, bez stop pohoršení a spěchu zahalila svou nahotu a mávla rukou: "V poho, on mě vlastně nečekal. Taky mi dalo práci ho po hospodách najít a když se to povedlo, sotva jsem ho sem dotáhla. Teď spí jako dřevo.", dodala se stopou zklamání v hlase, a když se cudně otočila ke mně zády, jako by nic se začala znovu utírat. Nedávala nijak najevo, že by jí má přítomnost vadila, a jelikož zjevně nebyla nijak upejpavá, mohl jsem se po očku kochat výhledem na její širokou, kulatou zadnici a silná stehna. Viděl jsem ji předtím jen párkrát, takhle roztomile polonahou pochopitelně nikdy. Na rozdíl od modelíny Vanesky byla Bára statné děvče "krev a mlíko", což potvrzoval i pohled na její objemné, pohupující se poprsí, které jsem tu a tam z boku zahlédl, ale které se mi především krásně vyjevilo v zrcadle na protější stěně, ze kterého průvan otevřených dveří vysál během pár vteřin zrosenou vodní clonu. Měl jsem pocit, že to Bára musí vědět, přesto se jako by nic otírala pod prsy, opřenými o hrudník, jedno po druhém si za tím účelem přizvedla. Díky tomu jsem dobře viděl i její tmavé bradavky uprostřed širokých, vrásnících se dvorců, které jí viditelně stály. No a její prdel, ta byla skutečně výstavní. "Tak dík a já už vypadnu.", zamumlal jsem radši, když jsem ucítil, jak se mi vepředu na pyžamových kalhotách zvedá stan erekce. "V poho, mně fakt nevadíš, jsi tu doma víc jak já.", zavrtěla Bára s nakažlivě širokým úsměvem hlavou, až jí kolem ní zavířily dva culíky, které si už stihla zaplést (nebo po nočním příchodu s opilým Karlem naopak ještě nerozpletla?). "Hele, zní to fakt blbě, ale Karel spí... neutřel bys mi záda? Já mám rameno po operaci a špatně si tam dosáhnu. I zapínání podprdy mi dělá problém.", pokrčila s rozpačitým úsměvem rameny, natočená ke mně tak, aby se její pozice aspoň trochu slučovala s dobrými mravy. Zřejmě nelhala, protože po celých zádech jí stékaly kapky neutřené vody a nad pravou lopatkou se jí táhla nepřehlédnutelná jizva. "Já se pokusím.", souhlasil jsem. "Pokud po mně nebudeš chtít zapnout podprdu, jsem trdlo i v rozepínání." "Jasně, to určitě.", ušklíbla se a mrkla na mě, než se opřela rukama o umyvadlo a nastavila se mi, teď už bez jakéhokoliv pokusu svou nahotu zakrývat.

Klouzal jsem osuškou Báře po širokých zádech a v duchu si uvědomoval, že tohle nečekané ranní setkání v koupelně mi přineslo nejsilnější erotický zážitek za několik týdnů. Vnímal jsem její pružnou kůži, slabou vůni šamponu i jakoby odevzdávající se postoj a každým pohybem posunoval hranice teritoria, po kterém mé ruce putovaly, pořád níž a níž, až jsem jimi přejížděl po půlkách jejího kulatého zadku. Beze slova nebo známky odporu se lehce, ale viditelně rozkročila a v odrazu zrcadla jsem viděl, že zavřela oči. Když jsem poprvé vyjel po vnitřní straně stehen nahoru, mezi ně, přes látku osušky jsem pahorek jejího klínu ani necítil, ale Bára zhluboka vydechla a rozkročila se ještě o kousek. Moje následující pohyby její tlumené vzdechy prohloubily, protože rukama jsem její rozkrok neopustil. Jak jsem látku osušky zmačkal do dlaně, vnímal jsem už na rukou šimrající dotyky Bářiny nevyholené mušličky a cítil jsem, že jakkoliv poctivě ji utírám, pořád víc vlhne. Zhluboka oddychovala a nenápadným pohupováním boků mým dotykům začala vycházet vstříc, přičemž její kundička se s každým prohnutím pánve proti mému dotyku o něco víc rozevřela. Za chvíli jsem už na rukou cítil horký tlak jejích pysků a osušku coby pro další počínání nepotřebný kus látky upustil na zem. Pokud by Bára měla něco proti následujícímu laskání, asi by v tu chvíli celou věc ukončila, ale místo toho se předklonila ještě víc, až se její nahé prsy smáčkly o okraj umyvadla, a oběma rukama si podržela půlky zadku roztažené. Přiklekl jsem a její vlhce se lesknoucí rozcapenou buchtičku poprvé olízl uprostřed čárky. Slastně vzdychla a vzápětí přidala další vzdechy, když jsem, vzrušený chutí její vlhké pičky, začal lízat rychlými pohyby celou její mušli odpředu až dozadu. Když jsem několikrát přetáhl a zastavil se až na rozetce zadní dírky, ještě hlubší vzdechy mě přiměly nestydět se a dojíždět Báře jazykem až tam; podle toho, jak křečovitě stiskla prsty okraj umyvadla, to nebyla chyba. Už dlouho jsem nelízal holku, které kundička tak krásně tekla vzrušením. Jak jsem klečel, cítil jsem, že mi ztopořené péro snad prorve pyžamo, a tak jsem ho uvolnil ven. Jelikož si Bára držela zadnici snaživě roztaženou, mohl jsem si vkleče během lízání její zmáčené frndičky začít ptáka honit rukou, zatímco ona se s hekáním věnovala mačkání svých objemných koz a potahování krásně zduřelých a naběhlých bradavek. Palci si je přitiskla k okraji umyvadla a začala se zaklánět, až se jí celé dudy krásně propínaly. Pak nějak zahlédla mou ruční činnost, zariskovala ztrátu stability a v trochu krkolomné pozici mi nárt jedné nohy zkusmo několikrát otřela o ptáka. Skoro se mi zatmělo před očima a v první moment jsem se vyděsil, že jsem se trochu potupně udělal a postříkám Báře kotník několikadenní zásobou semene, ale to se naštěstí nestalo. Kontakt její nožky s mým napruženým pérem mi jen bolestně připomněl, že jsem v těch partiích už drahnou dobu nepocítil nějaký jiný dotyk než svou vlastní ruku. Bára se po mně poprvé za celou dobu ohlédla a s udýchaným úsměvem mi beze slova pokynula hlavou. Tak roztomilé a spontánní pozvání, abych ji ošukal, mě bez ohledu na vypjatě vzrušenou atmosféru v koupelně tak nějak lidsky zahřálo. Vzápětí jsem už ale stál za ní a tiskl jí ptáka k zadečku. Několika pohyby si vychutnala jeho tlak na své široké pozadí, a pak si ho rukou sama zavedla tam, kde ho chtěla cítit. Díky její horké vlhkosti a roztaženosti stačilo nechat se vést a můj klacek plynule na jediný příraz zajel do její štěrbiny až po koule. Na pár vteřin jsme bez pohybu strnuli a vychutnávali ten zásun. Pak jsem snad trochu zbrkle začal přirážet do Bářiny kundičky, která každým pohybem mého péra slyšitelně zamlaskala, jak moc ji měla Barča zmáčenou. Její objemné dudy se jí tempem mého šoustání krásně roztančily na hrudníku, což jsem viděl v odrazu zrcadla jako úchvatnou a vzrušující podívanou. Pokusil jsem se zkrotit její bujné poklady stiskem rukou, ale přelévaly se mi v dlaních a nešly udržet, i když jsem ji chytal za vzrušením tvrdé bradavky. Bára se pokusila své stále hlasitější vzdechy ztlumit dlaní ruky a nádherně házela zadnicí proti mému přirážejícímu čuráku. Tím mi připomněla nebezpečí potenciálního prozrazení Karlovi, na kterého jsem ve víru vzrušení úplně zapomněl. On sám se nám ostatně za chvilku ohlásil sám. Zrovna když jsem cítil, že tlak v mých koulích skončí během pár dalších přírazů mohutnou explozí semene, a snažil se zkrotit svůj dech natolik, abych dokázal zformulovat dotaz na Báru stran její případné antikoncepce, ozvalo se cvaknutí kliky na dveřích Karlova pokoje a váhavé kroky. Zpětně jsem mockrát musel obdivovat Bářinu duchapřítomnost a rychlost, s jakou se sesmekla z mého ptáka a omotala se ze země zvednutou osuškou. Prstem na puse mi naznačila, ať jsem zticha, a vyšla z koupelny Karlovi naproti. Na prahu přitom nezapomněla zhasnout, takže čerstvě vzbuzený Karel neměl důvod si myslet, že v koupelně byl někdo další. Se srdcem bušícím až v krku jsem škvírou nedovřených dveří sledoval, jak Baru docupitala ke Karlovi, vlepila mu, zpola zpitomělému, pusu a vtlačila ho jemně zpátky do pokoje. Počkal jsem, až se na nimi zavřou dveře, a rychle jsem co nejtišeji odklusal k sobě. Po chvíli jsem se osmělil a opatrně vykoukl na chodbu. Zvuky, které se přes dveře ozývaly, mě nenechaly na pochybách, jak šikovně Bára celou situaci dokázala dovést do zdánlivě spontánního partnerského sexu, a když se její vzdechy po chvilce slily v táhlé sténání, musel jsem s hořkostí gratulovat Karlovi k tomu, jak snadno svou milou dokázal toho rána uspokojit.

Stáhl jsem se do azylu svého pokoje a snažil se uklidnit z nenadálého zážitku, který skončil pro mě tak trochu bez pointy. Když jsem si prsty přešel po stále vztyčeném péru, ucítil jsem ještě zasychající šťávy Bářiny pružné pičky. Chvíli jsem nespokojeně přecházel po pokoji, pak jsem mrkl na hodinky a vytočil na mobilu Kátino číslo. "Ahoj Pájo, co se děje?" Její rozespalý hlas zněl poplašeně a zároveň rozmrzele, a když jsem přiznal, že nic, jen se mi po ní stýská, ozvalo se na druhém konci táhlé zaúpění. "Bože, tobě nedošlo, že jsem po noční?" "Promiň, Katuško, když ty mi tak chybíš... Hrozně rád bych tě měl teď u sebe.", snažil jsem se překonat v roztomilosti a zároveň neznít moc trapně nebo dokonce nadrženě. "Ale jdi, ty jsi truhlík. Určitě by ses mi snažil dostat pod pyžamo, já tě znám.", odsekla pobaveně, její rozmrzelost se naštěstí rychle vytrácela. Když jsem kajícně doznal, že přesně to bych teď udělal ze všeho nejradši, zabroukala něco v tom smyslu, že jsem jí v té Praze snad přece jenom věrný, a pak tlumeně uznala, že by jí to nevadilo, i když je ospalá. Moje otázka, jaké pyžamko to vlastně má, byla po chvilce podivných zvuků v telefonu odbyta rozpustilým konstatováním, že už žádné. Představoval jsem si, jak se nahá, rozespalá a postupně víc a víc vzrušená Káťa rozkošnicky převaluje na posteli, jak si přejíždí rukama po do plochy rozlitých prsou, brnká si na pomalu se vztyčující bradavky, krouží kolem nich a protahuje je čím dál důrazněji, až se jí tím celá prsa krásně propínají... Když se v telefonu ozvaly namísto zrychleného dýchání tiché vzdechy, došlo mi, že její ruka už z prsou doputovala pod neznatelně se kulatící bříško a prsty projely houštinkou kudrnatých chloupků. "Teď bych tě tu taky potřebovala ... a moc.", vydechla Kačka a po chvíli se ozvalo v telefonu několik čvachtavých zvuků. "Slyšels, jak ji mám mokrou? Přijeď brzo, nebo se zblázním.", zamumlala rozdychtěně a pak se její komunikace stala na delší čas neverbální, když začala stále hlasitěji a rychleji sténat, až najednou vykřikla a pak bylo ticho. Teprve díky tomu jsem si uvědomil, že ve druhé ruce držím svoje péro, které se mi napíná dalšími a dalšími výstřiky, a došlo mi, že jsem v posledních vteřinách asi taky nebyl právě potichu. Náš první sex po telefonu oba trochu zaskočil. Když se Katka konečně znovu ozvala, s patrnými rozpaky zamumlala, že to teda bylo něco, ale ať už koukám co nejdřív přijet, protože takhle se stydí. Prohodili jsme ještě pár bezvýznamností, a když podruhé v jedné větě zazívala, rozloučili jsme se. Chvíli jsem ještě vleže vstřebával ten neobvyklý zážitek a utvrdil jsem se v pocitu, že i já bych radši svou milou Káču zažil doopravdy než takhle na dálku. Pak jsem se rychle převlékl a šel si udělat snídani. V kuchyni jsem samozřejmě narazil na pár milenců od vedle. Bára na mě v nestřeženém okamžiku spiklenecky mrkla a s rozpačitým úsměvem pokrčila rameny, jako že "jejda, to jsme tomu dali", až jsem pocítil silnou touhu ji chytit za její veliké dudy, s nimiž jsem měl před nějakou půlhodinkou to potěšení se důvěrněji seznámit a které se jí ostatně pod trikem, pod které si zjevně neoblékla podprsenku, krásně pohupovaly. Bohužel, při žádné z několika dalších jejích návštěv naše neplánované koupelnové dobrodružství další pokračování už nemělo. Když jsem si po nějaké době uvědomil, že už u nás dlouho nebyla, Karel mi na dotaz, jak se má, nevrle odsekl, že asi dobře, ale bohužel už ne s ním. Jejich rozchodem jsem s touhle copatou macatou rošťandou nadobro ztratil kontakt.

Jednoho večera se ale ozvalo zaklepání a do mého pokoje vešla Vanesa. "Můžu, Pájo?", zeptala se celkem zbytečně, a když jsem vzhlédl od rozdělané seminárky, zašvitořila, jestli se mě může na něco zeptat. Karel doma nebyl, a tak jsem jen rezignovaně pokrčil rameny. "Hele, myslíš, že mi takováhle barva sluší?", vyhrkla nejistě, a když vešla do světla mé stolní lampy, došlo mi, že si svoje princeznovské zlatovlásky obarvila na světle růžovou. Vypadalo to trochu jako z japonského komiksu, ale vlastně docela fajn. Má pochvala ji viditelně potěšila, ale pokud jsem doufal, že teď zase vysmahne, stal se pravý opak. Namísto toho zavřela dveře, sedla si na okraj mého stolu a s ustaraným výrazem přiznala, že se mnou potřebuje probrat ještě něco. "Víš, Pájo, já teď měla nějaký vydání, potřebovala jsem nový ... potřebovala jsem něco zaplatit, no a krapet mi to zase nevychází s nájmem. Minule jsme se s Karlem nějak dohodli, ale já mám trochu strach, že tentokrát se bude zlobit.", protáhla na konci do teatrálního fňuknutí. Nechtěl jsem jí dávat planou naději a přitakal jsem, že zlobit se určitě bude. "A nemohl bys mi trošičku pomoct, Pájo?", zašvitořila a upřela ně mě svoje kukadla, jako bych byl poslední záchrana její i celého lidstva. "Vanes, já jsem rád, když dám dohromady svůj díl, už teď nemám na obědy.", rozhodil jsem bezradně rukama. "No dobře, a nemohl bys s Karlem promluvit?", nadhodila a poposedla. "Mohli bysme si trochu pomoct navzájem.", dodala tajemně a já si všiml, že pokud si původně hrála se zipem své domácí mikiny snad z nervozity, teď jím zvolna, ale viditelně jede dolů, a jak se mikina rozevírá, odhaluje její nahou kůži, především tedy obliny Vanesčiných prsou. Zastavila pohyb v momentě, kdy je měla obnažené tak zpola, a mrkla na mě. "Měla jsem párkrát dojem, že tě tohle tak trochu zajímá." "Náhoda, to byla pokaždý jenom náhoda, Vanes!", protestoval jsem, patrně dost nepřesvědčivě, a cítil jsem, že reakce mého těla, přes domácí oblečení dost patrná, mě usvědčuje ze lži. Vanesa si ostatně stanu, vyrůstajícího jí v přímém přenosu na mých trenýrkách, nemohla nevšimnout. S šelmovským úsměvem natáhla ruku a bez okolků mě přes trenýrky chytila za péro. Naklonila se ke mně, začala mi ho rukou velmi příjemným způsobem zpracovávat, a těsně u ucha mi horce zašeptala: "Přimluv se za mě u Karla, a já budu snaživá príma holka." Když jsem jen něco zakoktal, bez dalších průtahů rozepla mikinu až dolů a pohybem ramen ji ze sebe setřásla. Pár jejích zahrocených koziček se mi roztančil přímo před očima. Instinktivně jsem je rukama stiskl, až Vanesa mimo svou roli překvapeně vzdychla, a začal prsty hníst jejich světle růžové vrcholky. "Promluvíš s ním teda?", dýchla mi znovu do ucha a vzápětí mě do něj zlehka kousla. Když se nedočkala mé reakce, protože jsem byl zcela pohlcený laskáním jejích pružných, heboučkých kůzlátek, hmátla mi za gumu trenýrek a vytáhla mi klacek ven. "Jujky, copak to tu máme?", mrkla na mě a začala mi přetahovat předkožku přes žalud. Pak se sklonila níž a moje péro zmizelo v záplavě jejích růžových vlasů, kterými ho chvíli dráždila, než si ho přitiskla mezi prsa. Když se znovu zvedla, aby mi připomněla svou žádost, vyjel jsem rukama na její malý, pěkně tvarovaný zadeček a stáhl jí tepláky až na stehna. Kalhotky, které měla pod nimi, byly ty nejtitěrnější, jaké jsem kdy viděl, v podstatě jen malinký trojúhelníček látky na šňůrce, který naprosto nemohl zakrýt její hladkou kočičku, takže její růžové závojíčky odstávaly po stranách. "Tak co s tím Karlem?", vyhrkla netrpělivě, ale mě v tu chvíli zajímalo jen to, abych jí to malé nic mezi nohama odhrnul ke straně, a když se mi to povedlo, začal jsem jí zpracovávat tu krásně hanbatě oholenou pipinku, až mezi závojíčky vykoukl poštěváček, tentokrát krásně nalitý a vztyčený. Nabral jsem na prsty trochu vlhkosti z její dírky a palcem ji krouživým pohybem po klitorisu začal roztírat. Bylo jí to evidentně příjemné, pohybem nohou si skopala tepláky z kotníků a pak už držela a s přivřenýma očima tiše sténala, po chvíli začala pohupovat boky a zlehka se mi nabodávat dírkou na prsty. Zaklonila hlavu, až její vlasy udělaly růžový vodopád, a když jsem se rychle zbavil trenýrek, ochotně na mě nasedla, ovinula mi stehny boky a přitiskla si můj žalud do rýhy mezi pysky. Popadl jsem ji za prdelku a přitáhl si ji na sebe, až můj klacek pronikl do její úzké pipiny. Vanesa se propnula a začala na mně nečekaně divoce rajtovat, až jí její malé špičaté kozičky nadskakovaly. Stiskl jsem jejich naběhlé vrcholky a dráždil jí tím poskakující kůzlátka, díky čemuž se její vzdechy brzy slily v nepřetržité a znepokojivě hlasité sténání. Zakázal jsem si myšlenky na to, co by se stalo, kdyby teď do bytu přišel Karel, protože Vanesa byla momentálně slyšet možná až v přízemí, a soustředil jsem se na to, abych do její naostro píchané pičky nevystříkal svou nálož semene. Naštěstí Vaneska nebyla ve věcech šoustání chlapů žádná začátečnice; zkušeně odhadla, že se mi stále ještě tvrdý pták za pár chviliček změní v cukající se stříkačku, ladně se z něj sesmekla a vkleče mě přivedla k vytoužené explozi ruční prací, během které jednu svou ručku zaměstnala mrskáním mého klacku, zatímco druhou si vtiskla mezi stehna a prudce si s ní třela kundičku. Díky tomu krátce poté, co jsem s těžko potlačitelným zasténáním ucítil prudký nástup svého vyvrcholení, i ona několikrát zajíkavě vykřikla a zhroutila se mi s tichým vzdycháním do klína, protože se taky udělala. Položila mi hlavu na stehno, slabě oddychovala a jako by si ani nevšimla toho, že díky poloze, kterou zaujala, schytala větší část mých výstřiků na ramena a do vlasů. Když konečně zvedla hlavu a malátně se na mě usmála, poprvé to nevypadalo hraně a já cítil, jak mnou projela vlna tepla. Trvalo to ovšem jen pár okamžiků, protože vzápětí vstala a s opět přehnaně afektovaným výrazem pohodila hlavou: "No vida, ani to nebolelo." Pak konečně ucítila vlhké pramínky, které jí stékaly po ramenou dopředu na nahá prsa, sáhla si nevěřícně do vlasů a jen zavrtěla hlavou. "No nic, budu si muset dát druhou sprchu. Co to tu vlastně děláš?", zaujal jí najednou rozkreslený story board na mém stole. Když jsem jí vysvětlil, že to je návrh scénáře takového krátkého filmu, rozsvítily se jí oči a vyhrkla: "Jů, a nepotřebujete hérečku?" "Leda bys byla kreslená." "Jak to myslíš?", naježila se. Chlácholil jsem ji, že studuju přece animovaný film, což ji uklidnilo, takže si konečně natáhla tepláky, když si předtím trochu krkolomně upravila do správné pozice ty minikalhotky, zaříznuté mezi stehny úplně mimo klín. Mikinu si ani neoblékla, jen mi ještě připomněla slib promluvit s Karlem a od pasu nahoru nahá s mikinou přes ruku odkráčela.

Musím se přiznat, že jsem s Karlem nepromluvil. Celý večer i několik následujících dní jsem bojoval střídavě s představami, jaké by to bylo skvělé, mít ve Vanese spolubydlící s výhodami, a pocitem viny směrem ke Kátě. Zatímco koupelnové dovádění s Bárou jsem si kupodivu jako nějakou nevěru nepřipouštěl, přestože jsme spolu vlastně docela na férovku šukali, teď jsem napevno věděl, že jsem svou Katušku zkrátka podvedl. A tak jsem pro jednou ignoroval varovné blikání kontrolky v mé hlavě, která hlásila, že termín odevzdání seminární práce se blíží, a v pátek jsem vyrazil neohlášený do Lomnice, abych svou milou překvapil. Snad to bylo tou podzimní krajinou za okny, ale celou cestu jsem měl nostalgickou náladu a v duchu si promítal svůj vztah s Katkou, který se táhl doslova od dětství. Jelikož naše zahrady spolu sousedí, existují fotografie, které nás zachycují při hře v době, kdy jsme stěží dokázali chodit. Pochopitelně je i několik rádoby lechtivých, kdy s dětskou nevinností běháme v nějakých čtyřech, pěti letech nazí pod proudem vody ze zahradní hadice. Jelikož jak čas běžel, z Káti se stala klasická amazonka, co si v lezení na stromy, střílení z luku a kradení ovoce v sousedních zahradách s kluky nijak nezadá, naše kamarádství překonalo i období předpubertální, kdy pro mě všechny ostatní holky byly beznadějně nudné a blbé (já a mí kamarádi pro ně ostatně jakbysmet). No a přesně v té době, kdy mě naopak holky začaly zajímat, jsem si uvědomil, že jednu fakt hezkou mám vlastně denně před očima. Katka se ve třinácti během několika měsíců proměnila z hubeného kluka s dlouhými vlasy a holčičím jménem v krásnou slečnu, které se tělo začalo v těch správných partiích ohromně sympaticky zaoblovat. Jelikož ještě nějakou dobu ze svého života divošky odmítala slevit, mohl jsem jí během našich vylomenin po očku nakukovat za tričko, kde se stále víc kulatila dvojice dívčích prsou, kvůli kterým si nakonec musela pořídit svou první podprsenku. Pro čtrnáctiletého kluka není snadné si přiznat, že holka, se kterou si hraje od mala, se mu najednou víc a víc líbí, natož aby to dokázal říct jí. Když jsem večer tajně šplhal na jasan před jejím oknem, abych zahlédl, jak se převléká, případným odhalením jsem riskoval, že se to mezi námi úplně pokazí. Přesto jsem v touze znova vidět tu dvojici malých prsou, vybíhajících do dvou růžových hrotů, a tmavý trojúhelník chloupků pod plochým bříškem, šplhal na ten strom mockrát. Kátě se kozičky rychle kulatily a zvětšovaly, nahé se jí bez opory podprsenky na hrudníku neposedně pohupovaly a mně se hlavou honily představy, jaké jsou asi na dotek. Pak přišlo léto, skončila škola a rodiče poslali Katku na měsíc na jakýsi jazykový kurz do Anglie. Byl jsem jako tělo bez duše. Pokoušel jsem se stesk a touhu po Káče přebít kde čím, dokonce jsem si vyrazil na koupačku s Katčinou kamarádkou Aničkou a byl překvapený, že kdybych se jen trochu snažil, asi by z toho něco bylo. Jenže Anička mě nezajímala, a nebylo to jen tím, že plavkovou podprsenku měla v podstatě jen pro formu, protože její pořád dětsky plochý hrudník se od mého prakticky nelišil. Věděl jsem najisto, že jsem do své kamarádky z dětství až po uši zamilovaný. Když se na začátku srpna Káťa konečně vrátila, chvíli jsme se tvářili oba lhostejně, načež jsme se bez dlouhých řečí na sebe vrhli a aniž by o tom padlo slovo, rozumělo se samo sebou, že jsme od té chvíle pár. Káča si nepotrpěla na nějakou slovní romantiku, ale jasně a stručně mi vylíčila, že jsem jí celou dobu chyběl a že nebyla ani náznakem zvědavá na syna své anglické rodiny, který si od jejího pobytu asi dost sliboval. "Já se prostě Pájo šetřila pro tebe.", mrkla na mě a přes nepřeslechnutelně ironický tón mi vzápětí dala pořádně nestydatou pusu. Navenek jsme svoje chození nijak na odiv nedávali, takže třeba našim rodičům trvalo bezmála další rok, než jim došlo, že jsme něco víc než kamarádi. Jinak jsme si ale jeden druhého užívali se vším všudy a já byl hrozně šťastný, že díky tomu, jak dlouho se známe, si nemusím hrát na dobyvatele a Káča na upejpavku, ale všechno jde tak nějak přirozeně. Pro to, abych viděl tělesné půvaby svojí milé, jsem už nikam šplhat nemusel, příležitostí k mazlení a vzájemnému poznávání jsme si dokázali najít dost. Díky tomu, že Kačka nebyla na lásku skoupá, jsme se neutápěli v potlačované pubertální nadrženosti jako spousta našich vrstevníků, ale mohli jsme si užívat i jiných věcí. Proč si kazit návštěvu kina tím, že se v pološeru budu snažit dobývat své holce do podprsenky, když vím, že až se z kina vrátíme, nechá si ji v klidu domova ode mě svléct. Zároveň bylo při tajných schůzkách tabu stále míň a míň, a protože jsme byli oba zvědaví, zanedlouho jsme se dokázali při mazlení jeden druhého přivést až k vyvrcholení. Kdyby nás tehdy naši nachytali, jak sedíme proti sobě nazí na Katčině posteli a navzájem se dráždíme, dokud jeden po druhém nedosáhneme orgasmu, byli by asi v šoku. S tím, jak jsme se víc a víc poznávali, se ale otázka prvního sexu měnila v otázku, jestli to vydržíme do doby, až nám bude oběma patnáct. Vzhledem k tomu, že moje patnáctiny byly za víc než rok a Katčiny ještě později, bylo jasné, že tohle zákonem vyžadované minimum nám nevyjde. Šlo jen o to, kdo to řekne první. Nebylo až takové překvapení, že to byla Katka. Už několikrát jsme se mazlili v těsném obětí, při kterém byl můj ztopořený ocas kousek od její vzrušené lasturky a jak jsem si ho třel o Katčino bříško, udělal jsem se na ni. Hodně ji to vzrušovalo, jakmile jsem s tlumeným hekáním začal cákat semeno na její břicho a stehna, při zvlášť prudkém výstřiku až na prsa, chytila mě jednou rukou za čurák a druhou si začala svou rozevřenou kundičku tisknout a třít, takže během chviličky to i na ni přišlo. A právě když jsme po jednom takovém skoro společném vyvrcholení odpočívali v trochu lepkavém obětí, zašeptala mi do ucha, že to příště už chce. Napadlo mě hned několik krajně racionálních odpovědí, proč ještě nemůžeme, ale všechny jsem je spolkl z jediného důvodu: strašně jsem to chtěl taky. Naše "poprvé" se odehrálo v zahradní chatičce jejích rodičů, kde jsme si jednoho jarního večera natáhli deku, chvíli jsme se líbali a navzájem zahřívali, až mi díky tlaku Katčiných tehdy už pěkně velkých koziček i pravidelnému rytmu její šikovné ručky stál jako svíčka. Navlékla mi na něj kondom s jistotou, která napovídala, že tohle musela důkladně trénovat, rozevřela pode mnou doširoka stehna a navedla mě tam, kde mě chtěla cítit. Překážku jejího panenství jsem překonal tak snadno, že nebýt slz, které jí na chvilku vstoupily do očí, ani bych si nevšiml toho, že se "to" doopravdy stalo. Pak už jsme oba propadli zrychlujícímu se rytmu, ve kterém se moje tělo pohybovalo v jejím, Katka obepínala stehny moje boky a zarývala mi nehty do zad, jak jsme se blížili vyvrcholení, které mělo úplně jinou sílu než všechna naše předchozí. Když jsme o pár minut později leželi vedle sebe, snažili se popadnout dech a zkrotit tlukot srdce, Katka osvědčila svou neromantickou přímočarost: odhrnula si pramen zpocených vlasů z čela, mrkla na mě a s nechápavým zavrtěním hlavou prohodila: "Super, proč jsme to neudělali už dávno?"

V následujících měsících a letech jsme ten domnělý skluz doháněli tak pilně, že jen Katka dosáhla trochu přijatelného věku, nechala si od gynekologa napsat prášky. Společný vztah nám vyplnil zbytek dospívání a pokračoval i poté, co jsem se rozhodl zkusit dostat na vysokou, zatímco Káča po dodělání zdrávky nastoupila do nemocnice. Ne všichni byli z našeho neobvykle dlouhého chození celí pryč. Nad nejčastější námitkou kamarádů (kupodivu, žádná z holek to nezmínila, jakkoliv jsem to několika četl v očích), že mě přece nemůže bavit spát pořád s tou samou holkou, jsem mohl mávnout rukou; i po těch letech mě to s Katkou v posteli (a na gauči, ve sprše, na kapotě auta jejího otce, v létě na všech mezích a pasekách v okolí, v zimě dokonce jednou na stojáka v lesíku u lyžařského vleku, a tak dál, a tak dál, ve výběru míst pro milování byla Káča dost spontánní a podle momentální nálady občas až nespoutaně kreativní) pořád bavilo. Výčepní Ondra ovšem jednoho filozoficky naladěného večera v hospodě na hřišti přišel s trochu strukturovanější kritikou. "Hele, většina vztahů se rozpadne do tří let, pokud trvá přes pět let, obvykle se ti dva vezmou, když ji teda dotyčnej dřív nezbouchne, to se vezmou hned. Tím dřív se ale zase rozvedou.", vypočítával neúprosnou, kdo ví odkud vyčtenou statistiku. "A teď si vezmi, že s Káčou chodíš od patnácti." Tuhle teorii jsem mu radši nevyvracel, a tak mohl triumfálně dokončit: "No a protože jste se pokud vím nevzali, tak byste měli bejt už dávno rozejití." To jsme ovšem nebyli, i když náš vztah samozřejmě prošel sérií drobných i větších zakolísání. "Na vodě jsem se líbal s jednou holkou." "Na táboře jsem tancovala s jedním vedoucím ploužák schválně tak, aby cítil moje prsa." "Koukal jsme na soustředění s klukama do sprch gymnastek." Podobná přiznání během našeho dospívání tu a tam přišla. Většinou jsme to zvládli bez toho, že by se druhá strana urazila, ačkoliv když jsem Káče svěřil, že jsem byl doučovat naši tupou, leč v oblasti hrudníku abnormálně vyvinutou spolužačku Pavlínu, která se doma neobtěžovala vzít si podprdu a z čirého rozmaru mi nechávala štědře nahlédnout do narvaného výstřihu, Kačka po mém přiznání, že jsem jí celou dobu koukal na kozy, se mnou dva týdny nemluvila. Jinak jsme si jeden pro druhého spíš z legrace vymýšleli různá pokání, mezi ta nejvydařenější patřila povinnost chodit týden každý den v ponožkách různé barvy, k čemuž jsem Káču přinutil jako trest za to, že dělala oči na mladého brigádníka na poště. Na druhou stranu, vyloženě nevěrný jsem jí nikdy nebyl. Až teď s tou husičkou Vaneskou, vyčítal jsem si v duchu, když jsem z nějakého důvodu ze svých úvah zase vynechal koupelnové píchání s Bárou. Na zlomek vteřiny mě napadlo, že to třeba nepociťuju tak silně proto, že Bára je Káče vlastně docela podobná, ale než jsem to stihl nějak víc promyslet, autobus zastavil a já v houstnoucí tmě uháněl za Katkou. V pátek večer jsem ji našel nikoliv překvapivě v jediném přijatelnějším lomnickém baru a pokud jsem doufal, že se mi s výkřikem radosti vrhne do náručí, byl jsem trochu zklamaný tím, že byla víc překvapená než potěšená. "To mám být nějaká přepadovka?", zvedla tázavě obočí. Jelikož byla ve společnosti lidí z práce, nechtělo se mi do nějakého srdceryvného líčení toho, jak mi v Praze chyběla, navíc při jejím skeptickém uvažování by ještě začala tušit, že jsem možná něco vyvedl a teď to mimoděk žehlím. A tak jsem strávil zbytek večera s jejími kolegy a kolegyněmi, díky čemuž jsem se do hovoru mohl zapojit jen minimálně. "Zítra jdu na denní, víš to, viď?", připomněla mi Káča, když jsme zavěšení do sebe šlapali tmou k jejich domu. Ujistil jsem ji, že to vím, ale že mi i vzácné chvilky s ní za tu cestu na otočku stačí. Její rodiče už spali, díky čemuž jsem se nemusel v půl jedenácté zdravit s jejím otcem, který mě právě v lásce neměl. Vklouzli jsme do Katčina pokojíku a mě hned upoutala její nažehlená uniforma sestřičky na ramínku. "Já se radši převlíkám už doma, máme v šatně hroznou zimu.", vysvětlila mi, zatímco jsem se tetelil, jak jí určitě sluší. "Ráno se mi v ní musíš předvést.", zamrkal jsem na ni a Káča otočila oči v sloup. "Co to s váma chlapama je, že jak uvidíte sestřičku, hned myslíte na nějaký prasárničky? Já když ty hadry vidím, vybavím si akorát ranní vstávání a to, že to má neprakticky krátkou sukni.", povzdychla si. Když jsem se ale vrátil z koupelny, kam mě poslala vyčistit si zuby, přivítala mě s šibalským úsměvem oblečená právě do té uniformy a pod ní už do ničeho, jak jsem se přesvědčil vzápětí, když jsem si ji k sobě přitáhl a dychtivě jí vyhrnul sukni nad zadek. Zatímco jsme se líbali, nedočkavě jsem hnětl půlky Katčiny zadnice, a když se ochotně rozkročila, chytil jsem ji za nahou kundičku. Stačilo několikrát sevřít její pružné, macaté pysky a projet prsty kudrnatou houštinkou a už mi stál ocas v pozoru, na což Káča reagovala tím, že mi ho rychle vyprostila z kalhot a hodila sebou na břicho na postel. Bleskově jsem na ni nalehl, a když si podržela půlky své nádherné prdele od sebe, vrazil jsem ho zezadu do ní, až to vlhce mlasklo. "Pane bože joooo, konečně! Mrdej mě, nebo umřu!", vydechla a začala mi pohyby zadečku vycházet naproti. Ani jsme se pořádně nesvlékli, jen Katka si vepředu uniformu porozepla a vyprostila si nahé kozy ven, abych jí je mohl tisknout a třít jí napružené bradavky, zatímco jsem ji zezadu tvrdě píchal do horké pičky. Její kozy se mi v dlaních nádherně v rytmu šoustání přelévaly, Katka radši zabořila tvář do polštáře, jak u toho mrdání hekala, a já cítil, že to na mě s nebývalou silou jde. "Jo, stříkej, to je nááádhera...to je krásně horkýýýý!! Ještě, Pájo, ještě...", sténala Kačka, které mým semenem naplněná pička krásně čvachtala. "No, snad to nebudu muset ráno přežehlit.", pokrčila rameny, když ze sebe svlékla uniformu a stulila se ke mně do postele.

Přišlo mi, že sotva jsme si lehli, už se ozval otravný zvuk budíku. Na nějaké další něžnosti nebyl čas, Katka se po pokoji pohybovala jako mechanická panenka, jak se vypravovala do nemocnice. Když jsem nadhodil, že na ni odpoledne počkám, zavrtěla hlavou. "Hele, jestli máš v Praze práci, klidně jeď. Já budu večer úplně mrtvá a zítra vstávám zase." Znělo to spíš jako přání než možnost, a tak jsem ji doprovodil, dopoledne se stavil doma a kolem čtvrté už na Žižkově odemykal dveře bytu. Sice jsem nezakopl o dámské střevíčky, ale vysoký dívčí hlas z Karlova pokoje přeslechnout nešel. Měl jsem po chvíli neodbytný dojem, že to sténání je mi povědomé a napadlo mě, že si Vaneska zřejmě odklad nájemného právě dojednává sama. Ať už to byla ona nebo některá jiná, když jsme se s Karlem za týden posadili k pivu, zasmušile mi oznámil, že naše blonďatá spolubydlící se stěhuje pryč. "Hm, to je škoda.", prohodil jsem. "Proč, ty jsi s ní něco měl?", zbystřil Karel. "Já? Ne, proč? A ty?" "Ne, vůbec ne.", vyhrkl a oba jsme zabořili pohled do své sklenice. Každopádně tím se naše finanční situace opět zkomplikovala, a protože najít v půli podzimu spolubydlícího nebylo jen tak, začal jsem se namísto příležitostných brigád shánět po stálé práci. "Hele, Pájo, jestli umíš točit pivo a nevadí ti práce za barem, tak bych o něčem věděla.", prohodila o pár dní později spolužačka Simona. "A je to skoro v oboru, děsně umělecký prostředí.", dodala se smíchem, takže jsem jí přestal civět na její malá, špičatá ňadra, hezky vyrýsovaná pod přiléhavým strečovým trikem, a konečně ji zavnímal. "Já ti dohodnu pohovor, chceš?"