Paní ředitelka

To, že se v naší firmě používá ke kariérnímu postupu jiný postup, než lezení do zadku jsem rozhlašoval až do doby, kdy jsem jel se svojí šéfkou na služebku. Musím řírci, že na svůj věk to byla docela hezká ženská, bez jakéhokoliv pochlebování jsem mezi kolegy prohlašoval, že její nohy jsou nejhezčí ve firmě. Zbytek postavy nebyl zas až tak perfektní, ale celek byl docela pohledný. Bohužel žádný chlap se na ní jako na ženskou nedokázal podívat, tedy žádný její podřízený. Chovala se totiž jako naprostá kráva. Vychování řeznického psa, hulvát na lidi na hale, hulvát na schůzích, řev při každé příležitosti – no prostě hrůza.
Na služebku jsme jeli jejím služebním autem – BMW X3 v bílé barvě, takže docela bourák. Na to, že to bylo jediný služební auto ve firmě, docela luxus. Řídil jsem od začátku já a ona si vedle mě sklopila opěradlo a za chvilku spala. Když se probudila, byly jsme už uprostřed Německa a v dopravní zácpě.
“Mám hlad!” byla to první slova, která za celou cestu pronesla.
“V kufru mám v tašce svačinu, přinesu ji!” Sice jsem jí neměl rád, ale klíďo bych jí svůj chleba se salámem dal.
“Na to ser!” nevěřícně jsem se na ní podíval, protože i když byla hulvát, sprostě nemluvila. “Kde je nejbližší sjezd?” Byl za dva kilometry a když jsme tam po půlhodině docukali, byl stejně plný, jako dálnice. Ale podle pokynů paní ředitelky jsem sjel a zakormidloval na lesní cestu.
“Vystup a svlékni se!”
“Co? To tedy ne, já se omlouvám...” začal jsem se bránit, ale ona mě přerušila.
“Neblbni a vylez! Jsme z firmy venku, tak si nebudeme na nic hrát. Normálně si teď jdeme zašukat, máš s tím nějaký problém?” Naklonila se přes středový sloupek a já na ni nevěřícně koukal s otevřenou pusou. Pak mě zničehonic chytla kolem krku a za chvilku jsem už měl její jazyk až někde v krku.
Stejně se ale musela nejdřív svléct ona, protože já se k tomu neměl. Vylezla z auta hned po tom našem polibku a před kapotou začala odhazovat svoje svršky. Šedé sáčko, pod kterým měla letní šaty, pak i ty šaty a stála tam jen v prádle. S pohledem upřeným na mě si za zády rozepnula podprsenku a položila ji na kapotu vedle svých šatů. Pak se sehnula a k podprsence přibyly i její kalhotky. Nemohl jsem věřit svým očím. Stála přede mnou nahá. Mírně povislá ale plná ňadra a do hladka vyholený klín, ruce v bok a ve tváři nevyzpytatelný výraz.
“To mě jako necháš prosit, nebo co?” Otevřel jsem dveře a vylezl k ní, svůj ohon tak tvrdý, že to bolelo, když jsem se postavil. Za chvilku jsem už ho měl v ní, opírala se o blatník svého služebáku a byla tak vlhká, že mé přírazy v její kundě čvachtaly. Držela se mě jako klíště, nohy obmotané kolem mých boků, abych jí třeba nevyklouzl, ruce kolem mého krku a svojí zpocenou tvář na mé. Její hlas zvyklý poroučet a který jsem měl doposud spojený spíš s něčím odporným, byl najednou hebký a měkký a její steny neuvěřitelně procítěné a sexy.
Nedala mi jinou možnost než se vystříkat do ní, takže když jsem za chvilku odpadl a opřel jsem se o strom na okraji lesní cesty, mohl jsem pozorovat své sperma, jak jí stéká po stehně dolů.
“Dobrý začátek!” zavrněla a protáhla se jako kočka. “Zvládneš o ještě jednou? Ne? Tak jedem!” zavelela, shrábla hromádku svých šatů a tak jak byla, nahá jako prst, sedla na sedadlo spolujezdce. Natáhla se zase na opěradlo, přikryla se dekou, kterou vozila na zadním sedadle a ještě než jsem dojel zpět na dálnici, už zase spala.