a to fest! Myslet si, že jsme snad úplné husičky...ozvat se po XY měsících naprosté ignorace...no jo, vyměnil a chce se vrátit...to jako fakt? Že bychom čekaly s otevřenou náručí? Mám kamarádku do divadla, na výlety, ale nešukáme spolu...a co Ty, máš někoho? Ne! Tak můžeme zase spolu.... Pomoooc...to jako fakt? Nouzovky v rukávu jsou přece tak super, že ano? Přijedu, dáme kafe, stáhnu gatě,…

Tahle věta.... nevím jak ostatní, ale ve mě vzbuzuje po různých zkušenostech alibismus. Je to jak říct...kašlu na to, nechci to řešit, nechci přemýšlet, prostě to nechám a ono to "nějak" dopadne. Ale věci "nějak" nedopadnou... Pokud se nesnažím, život bude mít celý tak nějak volný průběh. A zpytovat v 60 letech svědomí co jsem chtěla a mohla a už to nejde? Nechat věcem volný průběh je pro mě…

Milí blogeři i Ti, kdo blogy jen čtou....přeji všem to nejlepší v letošním roce. Vykročte tou správnou nohou směrem ke štěstí a splněním si alespoň jednoho svého přání. Vykročte směrem ke zdraví a k lásce...té není nikdy dost. Ať se Vám v tomto roce daří. A nezapomeňte, že jsme sami strůjcem svého štěstí. Nepromarněte žádnou příležitost , která se Vám nabízí. Radujte se z maličkostí. A…

Přidám se s přáním krásných a pohodových Vánočních svátků všem blogerům i těm, kteří blogy jen čtou. Prožijte je s lidmi, které milujete, obdarujte je nejen dárky, ale hlavně pocitem, jak moc pro Vás znamenají. Rozdávejte úsměv a dobrou náladu... Krásné stromečkem a cukrovím provoněné Vánoce... úchyláci :)))

Vánoce, svátky klidu a pohody...pohody? Proč všechny jobovky přichází právě před svátky? Těšila se, jaké bude mít letos krásné svátky. Po dlouhé době se na ně opět těšila. Dárečky nakoupené. A teď, aby sháněla, zda jí je vezmou zpět. Nechce je zklamáním a zlobou mrsknout do popelnice. Oni za to nemohou. Stromeček stále ještě v krabici. Nějak se ne a ne na sváteční atmosféru naladit. Letos poprvé…

Dnes jsem si zde poprvé dala inzerát. Netypický. A čekám. Už se těším na reakce. Mám ráda rozdílnost lidského myšlení, úvah .... A ve skrytu duše doufám, že někdo takový se tady někde ukrývá. Najít muže zapáleného pro latinu je mnohem těžší, než se může zdát. A věk hraje také svou roli. Ale říká se, že nikdy není pozdě plnit si své sny...tak si jeden ze svých snů zkouším zhmotnit. Podaří se? Kdo…

Na výzvu hravaex pokus o erotický blog, ve kterém nesmí dojít k sexu a klíčová slova jsou....pouta, nůž, rvačka, odpuštění, touha, dárek. Sedí v kavárně. Sama. Káva, cigárko. Sleduje dění kolem. Její pozornost upoutá procházející polda. Hlavou jí probíhá film.... Zvonek. Přišel. Toužila po něm. Po jeho rtech, objetí, dotycích. Uniforma poldy mu vážně sekne. Přejede po něm svým chlípným pohledem…

Už delší čas jsem nepřispěla žádným blogem. Nějak jsem bez inspirace a nápadu o čem by měl být. A na časté dotazy, kdy nějaký napíšu mě přece jen něco napadlo. A tak se chci zeptat Vás, kdo mě čtete. A požádat o spolupráci na nápadu, myšlence. Do komentářů mi prosím napište slovo nebo větu, kterou by měl blog obsahovat. A já se pokusím "něco" vymyslet. Děkuji ;-) :-)

Další prohra, kolikátá už v řadě? Už by měla být zvyklá, otrkaná. Opak je pravdou. Každá další je jako dýka, bořící se do otevřené rány , bolest , kterou cítí je nesnesitelná. Kolik dalších takových ran ještě vydrží? Síly jí pomalu opouští. Prý naděje umírá poslední.... Ona umřela už dávno. Uvnitř je mrtvá. Jen schránka ještě žije. Proč? Teď už má jen jedno přání. Usnout a už se nikdy neprobudit.

Nikoliv. Nuda v Pasohlávkách. Kráčela nejistým krokem po středně širokém pruhu půdy, porostlém trávou, uprostřed dvou lagun.. Obklopena svým přítelem a přáteli. Pro ně tato půda byla již dobře známá, ona měla svou premiéru. Se sklopeným zrakem kráčela, chtíc působit sebejistým dojmem. Moc se jí to nedařilo. Kdy už konečně dojdou na místo, kde se v tichosti usadí a bude moci jen sledovat okolí…