Těšila jsem se celé odpoledne co mi slíbil, že večer zavolá. Je to už dlouho co mi zavolal a já se těšila jak malé dítě. Nedočkavě jsem pokukovala po hodinách, a snažila se ručičky posunout dopředu. Nedočkavá a vzrušená jsem seděla u televize, telefon vedle sebe abych ho náhodou nepropásla.Ještě během odpoledne jsme si napsali pár vzkazů a já mu přiznala jak moc se těším. Když se z mobilu začala…
Tak jsem si při vaření pátečního obědu vzpomněla na jeden dokument. Testovali tam ženu, která tvrdila, že prožívá orgasmy bez dotyku. Prostě myslí na věci co ji vzrušují tak, až dosáhne vrcholu. Je tedy vědecky dokázáno, že to jde. A mě napadá. Jde opravdu ženské tělo tak dokonale vycvičit, že při vzpomínce, nebo nebo hudbě a nebo při šeptaní vzrušujících slov,či dokonce na odpočet se tak moc…
Když se nad tím ale zamyslím, není to málo, je to hodně. Poslední týdny jsou spíše jako dnešní počasí, zachmuřené, temné s mrholením. Slzy jsou osvobozující, ale když je jich člověk plný, někdy prostě nejdou ven, dusí tě zevnitř a pálí jako žhavé uhlíky. Člověk řeší neřešitelné a rada nakopat problém do prdele taky nezabírá. Asi bych spíš potřebovala nakopat do zadku já. Ale i v tomto nepříjemném…
Myslela si, že se do takové situace nemůže dostat. Byla tak bláhová. Patová situace : situace znemožňující další krok v jednání, bezvýsledná situace, neřešitelná. Neřešitelná, to slovo nemá ráda a vždy si myslela, že vše se dá nějak řešit. Jenže teď už moc dobře ví, že to tak není. Povzdechne si nad svým životem. Touží mít kouzelný prsten, otočit s ním a všechno by bylo tak jak má být.…
Tak si sedím u ranní kávy, hezky přítulená k topení. Rozjímám pravděpodobně o nesmrtelnosti chrousta, když v tom mě vyruší hluk z ulice. Jako správná zvědavka nakouknu co se děje. A co nevidím. Popelařský vůz. Se zaujetím sledují ty dva dokonale sehrané muže v neonových montérkách, aby je nikdo nepřehlédl. Jesli to byl zdejší popelář s Lojzou jsem nezjistila, ale už mám jasno v tom, že na…
Tento týden byl, no řekněme abnormálně hektický a plný špatné nálady. Někdy se to tak prostě semele a i já jsem nevrlá a protivná. No, přiznávám že většinou jen doma, kde se prostě nechci přetvařovat. Už ví, že když jsem taková je nejlepší mi jít z cesty a nechat mě napokoji. Jenže v práci se snažím být pořád usměvavá a plná vtipů. Takovou mě tam znají a když už je toho na mě moc a já se přestanu…
Řekla bych, že dnes byla asi poslední slunečná sobota a tak jsem s dětmi vyrazila do přírody. Užít si posledních teplých paprsků, barevného listí a babího léta. Ano, tohle roční období mám nejraději. Příroda ukazuje jak úžasný malíř je a i přesto, že se chystá ke spánku, chce nás všechny ještě na malou chvilku potěšit. S úsměvem nastavuji tvář slunci a vnímám jeho teplo a cítím se hezky. K tomu…
Mám ho ráda. Krásné podzimní počasí, kdy příroda maluje všemi barvami. Jenže letos těch krásných podzimních dnů moc nebylo a spíš s ním přišla jen pochmurná nálada. Dušičkové počasí, vzpomínky na lidi kteří už s námi nejsou a takové to mé každoroční smutnění. Letos jsem si ale řekla, že se tomu nebudu poddávat a budu se snažit být víc veselá. Jenže ono se to lehce řekne a hůř udělá. V práci je…
Člověk si má udělat i chvilku pro sebe a tak i já si našla nějaký ten čas a vyrazila na výstavu. Nešla jsem sama a měla milý doprovod. Ne, nešla se mnou dcera ale osoba mužského pohlaví. Když mě vyzvedl, ptal se jak jsem dnešní odpoledne naplánovala. Pobavilo mě to,jako bych vždy vše nalinkovala jak to bude. Smála jsem se a jen mu oznámila, jakým směrem se vydáme. Moc dobře věděl kam chci jít,…
Tak jsem zjistila, že vlastně vůbec nežiji. Jen práce a rodina a děti. Pak nemám vůbec zdání co se v našem městě děje a jaké akce jsou. Teda když pominu ty velké každoroční. Naštěstí mám výhodu v tom, že dcera se pohybuje ve společnosti a lidmi co spoustu akcí pořádají a tak mám přes ni trošku přehled. A vlastně kdyby nebylo jí tak ani nikam nejdu. Ona mě vždy vytáhne ať se kulturně vzdělávám a…
