Tak tu máme léto v plném proudu. Teploty stoupají, míra oblečení klesá. Celý den na nás působí spousta vjemů zvyšujících naši chuť a nadrženost. Dokud je člověk zaměstnaný jinými činnostmi, tak to dokáže jakž takž zvládat. Jenže pak přijde večer doma, klídek a ta nadrženost se vrací s násobnou silou. A vy víte, že jste na tu svoji nadrženost sami. Důvodů může být spousta a každý si dosadí ten…
Když jsem v minulém blogu zavzpomínal na svoje vysokoškolská léta, přišla mi na mysl jedna zajímavá historka. Je to už sice víc než 20 let (ten čas teda letí), ale některé věci se prostě nezměnily. Stejně tehdy, jako dnes, se kluci chtěli líbit holkám a holky klukům. No někdy i holky holkám a kluci klukům, ale to je na vkusu každého. Zkrátka a dobře holky chodily nakupovat hadříky, malovaly se,…
Jó třešně zrály, zrovna třešně zrály, sladký třešně zrály a teplej vítr vál. Když jsem byl mladší, ale už dospělý, tak mi touhle dobou obvykle začínaly prázdniny. Sluníčko pálilo, třešně zrály, voda na koupání už byla prohřátá a taky bylo na chalupě potřeba posekat a nasušit seno pro králíky na zimu. To jsem si pak nabalil batůžek, sedl na kolo a vyrazil na venkov. Dvakrát denně seno obrátit,…
Tak nám nedávno skončilo Mistrovství světa v hokeji, kde se po ledě naháněli a naráželi do sebe urostlí pořízkové. A náš nároďák nám po letech zase udělal velkou radost. Včera začalo fotbalové EURO. Domácí Die Mannschaft ho zahájil ve velkém stylu, když deklasoval nestíhající Skoty. My se zase těšíme, co předvedou naši kluci. A to nám navíc za pár týdnů začne Olympiáda a mezi tím si ještě…
Polibek za ucho mi poslala jedna z múz. Milá je, pohledná. Prostě mám dobrý vkus. Tak oči zavřel jsem, a pak se vnořil. Do příběhu, který možná kdysi jsem prožil. Tenkrát bylo léto, tak jako z partesu. Chýlí se ke konci a já jsem ve stresu. Páří se už i Ti, kteří jsou na nic. Jen já snad na věky zůstanu panic. Hormony bouří se, klacek mi stojí. Myšlenky na šuk v hlavě se rojí. Tak abych…
Pohlédl jsem červí dírou, měl jsem chvilku jasnozřivou. Vesmír se tam třikrát složil a budoucí čas v ní ožil. Z abecedy tenhle svět, ukázal písmeno Žet. V parku se prochází třicítka Žanata, pořád je hubená, tak jako špageta. Potvora nechce dát ničeho zadáro, snad mi za hlt mrdky vykouří cigáro. Ve křoví jsem pro ní natrhal kytičky, za to mně konečně snad pustí do pičky. Na nádraží…
Strýček FIDO je pes. Laskavý tvor, který lásku oplácí láskou a oddaností. Někdy je jako hravé štěně někdy bázlivý. Když se ale otrká a odváží se blíž, umí s ním být zábava. Je trpělivý, ale dokáže vyskočit jako čertík z krabičky. A když je potřeba, umí vycenit i zuby. Jako každý pes má totiž v sobě kus vlka. Vlka, který je ale ukrytý hodně hluboko. Vlka, který čeká na tu správnou příležitost, aby…
Musím se Vám k něčemu přiznat. Narazil jsem tu na úžasnou bytost a nedovedu své city dále skrývat. Jsem všechno o čem píše. Dokonale splňuji všechny její požadavky. Dokonce nejsem ani rozvedený. Neodvažuji se jí to však říci zpříma. Proto vyznávám jí takto svojí platonickou lásku. Snad jedinou vadu mám. Chybí mi půl cenťáku na ocásku. Leč nemohou si dopomoci. Stojí mi z ní ve dne v noci. …
Co to vlastně je, to absolutnímu štěstí? Pro mě to jsou okamžiky, úžasné vzpomínky, které se mnou zůstanou do konce života. Ty momenty, které zahřejí u srdce. A podobný pocit vyvolávají i po letech. Někdo má takových vzpomínek spousty, někdo poskrovnu. Ale o to zase mohou být silnější. Ty první v nás zůstávají od dětství. Nikdy nezapomenu na mokrou pusu mojí milované babičky, která bohužel…
V poslední době jsem se nachomýtnul ke dvěma situacím. A já přemýšlím, kam ten dnešní svět spěje. Situace jedna: Mladá kočka, tak kolem 25 přebíhá u autobusáku přes silnici. Čučí u toho do mobilu. Zakopne o obrubník a lehne do trávy. Naštěstí. Jako plácla sebou výstavně, ale hlavně, že mobil zůstal v ruce nad hlavou. V pohodě vyskočila. Naštěstí se jí nestalo nic víc, než natržené silonky na…
