Tak jsem zas v práci. Od rybníka rovnou na noční a to doslova. Víte, já jsem ráda Doma. Ale opravdu. A poslední dobou čím dál tím víc. Fakt strašně jsem se těšila, až si zas udělám kafe, sednu si do tý svojí džungle a budu pozorovat cvrkot kolem kytek. Až si lehnu do našeho povlečení a uvařím něco v naší kuchyni a vyperu v naší nový pračce a vysuším to v naší nový sušičce, která je pro mě…
Nevlastní syn mi po debatě na téma 'nazývat tě nevlastním synem je děsný, lepší používat výraz Starší potomek' řekl s takovým šibalským smíchem: "A taky je to takový, ehm... No kolik porna bylo na tohle téma natočenýho, že jo!" Stál vedle mě v kuchyni jenom v boxerkách, o hlavu vyšší než já, ramena už pomalu širší jak táta, kdyby neměl beďary, člověk by neřekl, že je mu čerstvě osmnáct.…
Dvojplamen se bude stěhovat. Do Tramtárie. Přesně takhle náhle ta informace přišla ke mně, jak už to s latentně blbejma informacema bejvá. Nikdo vás na ně dopředu nepřipraví. Když mi tady seděl na gauči a nadšeně vyprávěl všechno kolem, cejtila jsem to jeho štěstí v sobě, jak jsme propojený a zároveň jsem si prožívala totální emocionální breakdown. Chtěla jsem mu říct, že jsem šťastná s ním a…
Soused fail č. 1358. Oblíkám se a on vede v návaznosti na náš předchozí rozhovor tichej monolog, kterej zakončuje důrazným: "...a furt si vybírám ty samý typy." "No tak to ten vzorec asi budeš muset změnit," odpovídám jen tak aby se neřeklo a odnáším hrnek od kafe do dřezu. "Jenže já se tyvole do žádnýho jinýho prostě nezamiluju, tak co mám jako dělat?" Ne že bych se nad tím nepozastavila,…
Jak jsem dopsala poslední blog, začala jsem decentně chrchlat a dneska mi poprvý vyšel pozitivní samotest, čili mám konečně legitimní důvod, proč tu třetí den frfňu. Včera jsem ještě byla schopná pozvolna uklízet a uvařit, ale dneska už ležím jak lemra a bolí mě i zuby. Kašel mám svůj klasickej, ale nebyla jsem nemocná už tak strašně dlouho, že jsem si úplně odvykla, jakej je to opruz. Volám…
Je tu jaro a mně začíná období 'Proč nejsi venku, když je tak krásně?' Každej rok furt to samý dokola. Mně naopak období svévolnýho chození ven přes den právě teď na mnoho tejdnů končí, neboť jsem alergická na sluníčko. A než ho pomalu a opatrně nachytám přes polozatažený závěsy dostatek na to, aby si na něj moje kůže trochu zvykla, chvíli to potrvá. Už tři tejdny pracuju v covidovým pařeništi.…
Už jsem se snad trochu oklepala z našich megaprůserovejch Vánoc, který byly mimochodem posledním impulzem k tomu najít si terapii. Už jsme se snad doma trochu oklepali všichni. Už zase spím, pro změnu teď pořád, jím hodně banánů s jogurtem a už zase máme dost energie na to, abychom spolu s Mužem mrdali. Pardon, milovali se. Můj Muž je navzdory svýmu vzezření taková něžná bytost. On nemrdá, ale…
V poslední době jsem si nějak pořídila nespavost a začalo to bejt už tak nepříjemný, že jsem se konečně rozhodla pořídit si i psychoterapeuta. Protože navzdory usilovný práci na vlastním mentálním zdraví jsem se v posledním roce na pár záležitostech úplně totálně zasekla a ne a ne se hnout dál. A protože rok je na stagnaci už docela dlouhá doba, překonala jsem se a dala se do hledání. Ne že bych…
Byla jsem zase po nějaký době hodná dcera a jela jsem na pár dní k rodičům. Zase jsem vyrazila do lesa a zase v krátkým rukávu, dlouhý sukni a balerínách, protože jsem nepoučitelná. Vyfotila jsem si tam párkrát zadek a pak jsem před setměním na kopci nad městem kilák od baráku zapadla do polomu. Dva dny jsem zkoumala jednu z těch příšerností, co jsem si tam vyrobila na nohách, jakože jestli to…
Jsem výjimečně na denní. Holky ještě spí, tak tu piju kafe a píšu, abych si zas trochu uklidila ten bordel ve mně, než zas budu muset jít a rozdávat kousky sebe jinejm lidem, který to potřebujou, a než zas budu vyrábět Doma a řešit všechny ty věci s pubertálníma dětma, který nejsou moje, a starat se o kočky, který mají jedna větší specifický potřeby než druhá. Tak dlouho jsem psala o tom, že se…
