O stavu otrokyně, která zůstala bez symbolu Otrokyně, která zůstala bez své značky – čísla, symbolu či obojku daného Pánem, ale stále žije v duchu podřízenosti a služby – se nachází ve stavu přechodové prázdnoty. Tento stav je bolestný, ale i významný. Znamená, že tělo i duše si pamatují pouto, které už není platné. Značka zmizela. Hlas umlkl. Pán – nebo Paní – Vás zanechali ve stínu, bez směru…

Když jste vlastněna, neznamená to jen být vedena, řízena, nebo i trestána. Znamená to také hladovět. Ne po jídle, ale po něčem, co se nedá vyžebrat – po doteku. Je to zvláštní druh lačnění, který nezačne v těle, ale v duši. Každý pohyb Jeho ruky je jako sluneční paprsek v kobce, kde se pohybuji jen tehdy, když mi je dovoleno. Každé přiblížení Pána ke mně je jako přiblížení smyslu k existenci.…