Prosila jsi osud,aby ti dal lasku,pak prisel jednou den a ty citila jsi, ze neni to jen sen,ze muzes dostat lasky dar.Jejim poslem bylo slunce.ktere vychazelo nad obzor.Pokud tento dar neprijmes,jako by v tobe cosi zemrelo.Vsichni mame své pribehy se stromem a vodou.Ja i ty a kdyz svoji svoji sanci zase dostanu.Tak tu svou lasku vzdy naplnim az po okraj.Neposloucham a nikdy neposlechnu svuj rozum…

vzpomínal na ten den kdy ji uviděl poprvé..bylo to jako zásah bleskem...byla pro nej červenou postavou v černobílém filmu...ten pohyb..chvilková nepozornost vypadek z její role, která prozradila její podstatu...která je v tu chvíli propojila...v ten moment viděl zkrze její oči až do hloubky její ztracené duše mezi obyčejnými lidmi okolo ni....věděl že je sama.Najednou viděl jak moc ....sama…