"Ahoj - sakra, ten idiot mne zas nasral! Jako bych neříkala, že je třeba vymalovat předsíň už půl roku. Prostě je to potřeba, tak se to musí udělat. Odtáhne na služebku, já se tu na to vrhnu, dva dny skoro nespím, přes den domalovávám kocoury, šoupu nábytkem, uklízím každou odcáknutou kapičku, na rozdíl od něj, když maluje, kdy je bordel vždycky všude. A on přijede a ještě má kecy, že proč to…

Psali jsme si. Dlouho. Byl pro mne v zásadě modrým stínem, jako zástupy jiných. Všech těch, co vykládají pohádky především v okamžiku, kdy drží péro v ruce a u mého macatého pozadí v bílém naskočí zelená tečka. Jinak neexistuju. Jsem zvyklá. Bavila mne naše komunikace, odmítla jsem výměnu fotek jako de facto vždycky a líbilo se mi, že se neurazil a dokonce udržel dekorum a nevnutil mi fotky ať…

Večer se zvolna změnil v noc a Jacob už pro daný okamžik pomalu vzdával svoje snahy o nalezení dračice, která ho svým tajemným svůdným kouzlem téměř připravila o rozum v přítmí sklepení. Očima hledal obě podezřelé Gudrun i Matildu v pomalu řídnoucích skupinkách bujaře se bavících návštěvníků slavností v šenku, kolem ohniště i na dvoře. Nakonec aspoň na chvilku usedl na lavici vedle rožně v šenku…

Byl Štědrý den. Co na tom, že se ještě nerozkoukal do deštivého ani sněhavého rána. Byla o rok starší. Zase. Na nočním stolku svítila vánoční hvězda malými třpytkami a odrážela po zdech něžné, měkké a teplé světlo. Jakoby tančilo po bílé malbě a kreslilo jí před očima fantazijní pohádku. Přemýšlela o tom, kolik dalších vrásek k jejím skoropadesátinám přibylo, a kolik jich dalších 365 dní přinese…

Harpa – Jaro na severu (3) Na žádost jedné spřízněné duše povolávám seveřany s jejich běžnými i zvrácenými choutkami zpátky do modrého světa. Co všechno této povídce předcházelo najdete v seznamu mých povídek. Jakob v přítmí sklepa posbíral své myšlenky a ženskou vlhkostí olepený a díky tomu rychle chladnoucí úd schoval do gatí a bez toho, že by dokončil, co do sklepa přišel konat, vyběhl…

Seděla u stolu v kuchyni a pod průsvitným bílým trikem se rýsovala výrazně růžová ramínka podprsenky. Jednu nohu složenou pod sebou a druhá pravidelně okopávala nohy židle, na které seděla. Vedle rozloženého notebooku hnízdil šálek s kávou a jemný stoupající proužek páry svědčil o tom, že voňavý nápoj je velmi čerstvý. Jeho výrobce se zrovna pachtil se šálkem čaje s medem a citrónem u linky. …

Seděla na hraně louky s poslední dvojkou krásně voňavého burčáku. Sladkost bouřlivého vína jí příjemně stoupala do hlavy a v duchu s vyčítala, že zase vycouvala. No z čeho, z toho rande přece. Vypadalo to tak slibně, dlouhé povídání, nějaké obrázky, nic nenasvědčovalo tomu, jak nudný patron to naživo bude. Pak konečně domluva na výlet a kávu. Málem se uhryzala nudou a nic ji netáhlo k tomu, aby k…

Z kundičky mi po stehnech tekla Adamova šťáva, když mne s tlapama omotanýma kolem mého těla, posouval těch pár metrů od zrcadla v chodbičce do koupelny. Tu osvětlovalo jen mdlé světýlko odličovacího zrcátka, které se ale v mihotavých odlescích odráželo od všeho chromu a skla, kterým ta nablýskaná místnůstka disponovala. Na posledním centimetru hotelového koberce jsem ze sebe skopla boty na…

Večírek s kámoškama byl v plném proudu. Holky vejskaly u vedlejšího stolu, protože rozebíraly zážitky z posledních dovolených a všechny ty fotky ratolestí a informací o tom, jaký botox/lipo/threading v jakým spáčku kde dělají, na mne byl trochu moc. Přišla jsem si na některá témata moc stará a na některá moc mladá. Se záminkou, že obstarám další pětilitrovej kyblík mojita na baru, jsem se tam šla…