Martin přišel domů dřív, než obvykle. Telefon mu v autě vibroval s notifikací od bezpečnostní kamery v obýváku – pohyb v 14:47, když měla být Lucie v práci. Otevřel záznam. Nejdřív nepochopil, co vidí. Pak mu došlo, že ta nahá žena s rukama za zády, s obojkem na krku a s cizím penisem hluboko v puse je jeho žena. Muž, který jí držel hlavu za vlasy a říkal jí „dobrá děvka“, nebyl on. Celé video…
Asi 10 dní bylo vše v klidu. Lucie vyšlapovala jak hodinky a byla nejposlušnější manželkou. Po deseti dnech, kdy Lucii zmizely stopy po prvním výprasku jeli k jeho rodičům na oběd. Jí se tam moc nechtělo a celé ráno zdržovala. Kvůli ni jeli pozdě. Cesta byla dlouhá a Lucie byla protivná a stupňovalo se to. Martinovi došla trpělivost a sjel na lesní cestu, kde po pár set metrech viděl růst lískový…
Dveře pracovny se zavřely s tím známým, těžkým cvaknutím. Tentokrát to znělo ještě definitivněji. Stála uprostřed místnosti, ruce podél těla, pohled upřený na jeho opasek – ten černý, silný, kožený, který měl právě na sobě. Ještě ho neměl sundán. Ale věděla, že to přijde. „Osmnáct minut,“ řekl tiše a pomalu si rozepínal sponu. Kov zacinkal. „Osmnáct minut, kdy jsem nevěděl, jestli jsi v pořádku.…
