Tenkrát jsem chtěla našim dokázat, že si umím vydělat peníze, že už nejsem malá holka. Bylo mi 15 a našla jsem si brigádu u nás v domově důchodců. Na čtrnáct dní o prázdninách, umývat nádobí na 5.oddělení. No a zůstala jsem tam dalších 6 let. Chodila jsem na oddělení o víkendech nebo jako záskok za dovolené o prázdninách. Nebyla to složitá práce. Umýt podlahy na chodbách i v pokojích,…
Tohle mě dnes pobavilo :-) Úplně mi to připomíná mé pracovní hovory s firemním "ajťákem" :-) Operátor: Kam je zapojený ten kabel? Zákazník: Jak to myslíte? Operátor: Když půjdete po tom kabelu, kam dojdete? Zákazník: Asi k vám na ústřednu do Brna. - Operátor: Pane, jestli na mě budete pořád takhle křičet, tak vás upozorňuji, že to položím. Zákazník: No to si zkuste! To pak teprve začnu…
Frčíme si to takhle v sobotu po dálnici směr Hranice,obě děti za námi si pobrukují a já se snažím tu starší udržet konverzací v bdělém stavu. A protože se za oknem neděje nic zajímavého a dochází mi nápady, vidím spásu v modrém blikajícím majáčku před námi. "Podívej, před námi jsou policajti a asi někoho honí," povídám dceři. "Maminko a kde? Ukaž," odpovídá mi. "Tam jak bliká ten modrý…
Rozmohl se nám tady takový nešvar. Ano, je to tu čím dál častěji jen o tom jednom. O jídle. Bohužel mi to nedá a musím taky. Když jsem četla blog aisy o buchtách a komentáře pod ním, napadlo mě, jestli máte nějaké úchylky v jídle. Já třeba když jím šunkafleky,dávám si na ně Maggi. Každý na mě vždycky hleděl, jestli jsem normalni. Děda jedl bramboráky s marmeládou a známý vytíral krabičku od…
Káva vypitá, hrnek leží na stole spolu s talířkem od snídaně. Dítě spí v košíku pod kuchyňským oknem a já poletuji po bytě a hledám různé svršky a spodky svého oblečení. V doměčku nebydlíme dlouho, tak 3 roky, do té doby vždy ve městě v bytě. Proč to píši. Protože do bytu ve vyšším patře není z ulice vidět nebo když už, tak jen minimálně. Takže já si hlavu s tím, jestli chodím po bytě oblečená…
Sedí v křesle, ve spoře osvětlené mistnosti. Usrkává z šálku horkou kávu a na stole před ní leží album s fotkami. Rukou přejede po jeho hřbetu, jako by ho hladila. Je to album s fotkami jejich holčiček,ze kterých jsou dnes už dospělé ženy, manželky a jedna už i matkou. Je to jakoby včera, když běhaly kolem,hrály si s panenkami, navzájem se zlobily. Vybavuje si okamžiky, kdy jim zářily oči…
Vzbudilo mě skřípění brzd pod oknem. To máš za to, že jsi chtěla byt v přízemí, nadávám v duchu sama sobě. Přetočím se na druhý bok a snažím se spát dál. Za chvíli s sebou ale trhnu,protože mě opět něco vyruší. Klepání na okno. Vylezu z postele, vklouznu do papučů, přes sebe přehodím župan a rozespale mžourám očima přes žaluzie v okně. Ulice je zalitá modrým světlem od majáčků a u okna stojí…
"Pojď, utečeme spolu" překvapil ji. "A kam?" "Kam si budeš přát." Ne že by nechtěla, dokázala si s ním představit takový bláznivý výlet. Ale může tady všechno nechat a jen tak zmizet? Na pár dní, napořád? Neodpověděla mu hned, musela si to v sobě přebrat. Až se zdálo, že na to oba zapomněli, ale za pár dnů se k tomu vrátila. "Tak jo," spustila opatrně. Chudák už netušil, o čem je řeč. …
Napadlo mě to dnes ráno a musím se s vámi podělit. Já, ateista, který nevěří v Boha, Krišnu, Višnu ani tu třetí čičmundu, jsem se modlila. K nějaké síle, která dokáže ty naše životy ovlivnit a nasměrovat. Tak přesně k té jsem se modlila, aby se nám nenarodilo blonďaté mimčo. Já tmavovláska, manžel vlasy jak uhel,dcera tmavovláska a narodil by se nám blonďatý andílek. To bych snad u nás na…
Je tam. Mezi záplavou černých vlasů jsem ho našla. Už z toho šedivým. A to co se vykresluje kolem mých očí nejsou nejnovější stíny od Diora, ale regulérní kruhy pod očima, dozdobené viditelnými vrásky. Ty jsou určitě od smíchu, uklidňuji sama sebe. Ještě chvíli se prohlížím v zrcadle,načež zhodnotím, že už to vážně lepší nebude. On se ten stres a zápřah kolem dětí musí někde projevit. Navíc…
