Návrat domů večerním vlakem

Inu, to bylo tak. Byl poslední výukový den zimního semestru a s holkami jsme to potřebovaly řádně oslavit. Pivo dalo pivo, a proto jsem se domů nakonec vracela až posledním večerním vlakem. Chvíli jsem si četla, chvíli byla na internetu, pak jsem jen bezmyšlenkovitě pozorovala za oknem ubíhající potemnělou krajinu.

Obrys mého obličeje se odrážel na skle a mě napadlo pořídit si pár fotek na svůj instáč. Lovit lajky se prostě musí. 😜 Vyfotila jsem několik fotek. Někde se culím, jinde tvářím vážně. Když jsem s tím byla hotova, zjistila jsem, že ve vagonu už vlastně sedím jen já...
A tu jsem náhle dostala nápad typický pro mou neřestnou maličkost. Co si tak pořídit pár fotek, které na instáč nepatří, ale někde jinde by mi zaručily ovace "ve stoje" a nebývalý příliv lajků? Až se mi z toho nápadu rozbušilo srdce.
Vykoukla jsem do uličky, fakt nikde nikdo. Rychle jsem si nastavila mobil na samospoušť a šlo se na to. Nejprve kozičky ven, pak rychle na bok, přetáhnout lem kalhotek na stranu a vyfotit si kundičku. Prostě vagínu ve vagónu. 😜
Šlo to rychle, srdce mi bušilo, prostě adrenalin. Vlak začal brzdit a na příští zastávce přistoupila parta čtyř mladíků, kteří si sedli kousek ode mne. Víc jsem toho tedy již vyfotit nemohla. Kdyby jen kluci věděli a viděli, co ta slečna, na kterou pak celý zbytek cesty vilně civěli před jejich nastoupením provozovala...hihi.
Uvědomila jsem si, že i v krásném jablku jako jsem já, může hlodat červík zkaženosti. Ale co se dá dělat, svět už je holt takový. 👍