Hezký den milé amatérky. Úmyslně píšu amatérky, protože tenhle blog, který je současně otázkou a výzvou k diskusi, je určen výhradně té něžnější (většinou) skupině uživatelů zdejšího obludária, do kterého se hrdě a drze počítám i já. Tedy Amatérkám. Není to tak dávno, co jsem tu s jednou zdejší divoženkou zabrousil na téma ornitologie a musím říci, že mi docela nasadila brouka do hlavy. Už jsem…
Vytíral si ručníkem všechnu vodu, co se mu ve sprše nachytala na tělo a do vlasů. Narazili na sebe ve dveřích koupelny. Jako všechny hotelové pokoje, i tenhle byl malý. Těžko na sebe nenarazit. Jejich nahá těla se do sebe zapřela. Ani jeden se nechystal uhnout. Odhodil ručník na podlahu, vzal ji kolem pasu a výhružně projel hranami nehtů po jejím zadku. “Tssss…” procedila mezi zuby a se směsicí…
Nesnášla ten budík. Naštěstí se o něj postaral dříve, než sama stihla pořádně rozlepit oči. Nemusela ještě vstávat, klidně mohla ještě chvíli spát, ale trvala na tom, že se chce probouzet s ním, společně. Postel se zhoupla jak se vedle ní zavrtělo jeho devadesát kilo živé váhy. Zamručel, jak se protahoval a pak ještě zafuněl. Byl vždycky tak hlučný, když se probouzel. Otočila se na druhý bok, aby…
Tohle není skutečný příběh, opravdu ne. Ale věřte nebo ne, znám jednu takovou divoženku, která by neměla nejmenší potíž to v realitu uvést. Tak snad vás to při pondělním pracovním dopoledni pobaví aspoň tolik, jako to pobavilo mě, když jsem to celé spřádal. :-) „…no takže tak kolem druhé bych u tebe mohl být.“ Vyťukal do chatovacího okna. „Tak to jo, to se na tebe těším. Vezmu si sebou uměláka a…
Vlastně ho překvapilo, když se se ozvalo zaťukání na dveře jeho hotelového pokoje. Nic na tom nezměnilo to, že jí doopravdy věřil, že to udělá a ani to, že hned po jeho SMSce se mu vrátila její odpověď “Za moment jsem tam.” Jenže teď stála za dveřmi a čekala, až přijde otevřít, přes všechno očekávání mu to přišlo neskutečné. Zvedl se z křesla, přitáhnul si ručník pevněji kolem pasu a šel otevřít.…
“Tohle už ne. To Vám muselo stačit.” zvedla k němu uslzené oči. Těkala pohledem mezi ním a jeho ptákem, který se ještě leskl jejími slinami. Každou chvíli jí ho tam mohl narvat znovu. Nebyla si jistá, jestli by neměla místo zbytečného vyjednávání raději pořádně popadnout dech. Stejně ho moc nezajímá, co mu říká. Existovalo jediné slovo, které by ho zastavilo a ona si umínila, že jí nedonutí k…
Pálavu miluju, mám na ni spoustu vzpomínek dokonce ještě dávno před tím, než jsem jako kluk ochutnal první skleničku vína. Je to pár týdnů zpátky, kdy mě sem zavedly mé pracovní povinnosti. Neodolal jsem a zastavil na prašném plácku u cesty. Ta pěšinka tu pořád byla. Stoupal jsem po ní a v hlavě mi zněla písnička… “Už se vracím do vinic pod Pálavou smutek ztrácím, den je malou oslavou…“ … Bylo…
Zavřela oči a dovolila, aby jí ho nacpal mezi rty a dál až hluboko do pusy. Vůně nadrženého ptáka se jí v chřípí mísí s vlhkým závanem jarního lesa. Unikátní kombinace. “Nacpal” bylo správné slovo, dobrovolné to zrovna nebylo. Pokud ho nechce kousnout, nic jiného ji ale nezbývá. A kousnout ho nechce. To zas ne. Jen na to není ten správný okamžik. Kdyby pár minut počkal, sama by mu pomohla. Jenže…
Poslední dobou tu proběhlo několik blogů, které se více či méně dotkly toho, k čemu všemu může být dobrá webka, případně co to vlastně vztah (rozuměj sex) po webce znamená. Inu neodolal jsem a vyštrachal z pomyslného šuplíku tuhle skoro zapomenutou hříčku. Uznávám, místy je trochu kostrbatá, ale na její (nebo svoji) obranu prozradím, že samotná osa toho příběhu má svůj základ v dávné realitě... ;…
Milá má hříšná, Dostáváš mě, víš to? Četl jsem tvůj „Silikonový“ blog dnes ráno v kanceláři a proklínal svět, že právě teď nemohu být někde, kde bych měl chvíli klidu a prostor povolit uzdu té energii, kterou mě to nabíjí. Byly doby, a nejsou tak docela dávno, kdy bych ti odepsal, že mi z tebe stojí. Jenže to ty víš. Taky víš, že to s radostí nechám dojít mnohem dál, až k tomu bude příležitost.…
