Upřímně nevím proč posílám tenhle "výplod své hlavy" možná kombinace alkoholu, deprese, psychické únavy, pocitu osamělosti... Neptej se proč, mám složitou hlavu.. Chtěl bych, potřeboval bych pomoct... V poslední době opravdu strádám lásku, fyzickou lásku, nemyslím sex! Mám na mysli tu něžnější stránku, polibky, líbání, ochutnávání se, vášnivé líbání, kde se dva jazyky potkávají v ústech,…
Někde v hloubi mysli chci bejt štětka... Hlodá to ve mě, tak moc mě to uvnitř sžírá. Zvrácená mysl, neutuchající perverzní tok myšlenek. Čubka, která tě při každém orgasmu vystřelí do vesmíru. Udělat ti to tak, že už nebudeš chtít jinak. Vytvoříš si na mě těžkou závislost, potřebuješ mě víc a víc, uděláš všechno pro to abych byl tvoje štětka.
Nádherný večer nebe plné hvězd vzal jsem tě na vyhlídku klečíš na kolenou na zem dopadá měsíční zář já zkrápím svým semenem tvou krásnou tvář.
Dal bych si něco sladkého. Třese se mi mlsný jazýček.Chtěl bych tě jen vylízat. Jazykem promáčet tvoje kalhotky a postupně si otevřít bránu do tvé cukrárny. Cucat a nasávat zavojíčky co ukrývají ten sladký pamlsek... Tak už mi ho dej a do pusy se mi udělej. Usměj se a poděkuj, já zase přijdu na tu dobrotu...
Kdyby existovala víla, kráčel bych za ní tmou, za tou svou jedinou. S kyticí lesního kvítí, pomalu přibližoval bych se k mýtině, odkud se nese líbezná hudba, která mě volá do nitra lesa za mou vílou. Někde v dáli tančí ta děva mrzkých mravů jako víla Análka. Ty divoké lesní děvy za měsíčního svitu, touží prohánět se na hřbetě jelena a nezkrotně dovádět. Uřknou nebohého pohledem a donutí ho…
Nemám náladu a chuť na nějaký přetvářky, citový projevy, nebo snad romantiku. Otevřít se a nemít zábrany. Dělat ty věci co mě baví a co mi přináší uspokojení. Vzít si co je moje. Nebaví mě už sbírat drobky, chci všechno. Mám v sobě zvíře, které je už moc dlouho zavřené v kleci, trpí, utrápeně klečí v koutě a skromně si "užívá života" Umírá... Mám strach, že když ho nepustím ven, rozerve tu…
Mám dnes nějakou nadrženou náladu, ležím na gauči a cítím jak mi tepe ocas. Trápím svoji mysl myšlenkami co by kdyby... Kdyby ses zjevila nad mým obličejem, tvůj nádherný a voňavý klín. Jak mě tvé chloupky šimrají po obličeji, jak tvé pysky přejíždí a kopírují mé rty. Lehce a s něžností se třeš o můj obličej, jen lehce pootevřu ústa abych plným douškem nasál tu chuť a vůni. Po očku mě sleduješ…
Zas mi stojí jak solnej sloup, však nikde žádná díra kam bych ho šoup. Prosím, žadoním, nařikám, lehni si už. Bolí to, tlačí to, dlaně se potí, touha po výstřiku je silná Kouřím jedno od druhé, snažím se uklidnit, nevědomky však v druhé ruce ocas mačkám. První kapky mastí prsty, žalud prokluzuje v dlani, už to nejde, už to nedám. Smím o mokrý kundě s upraveným bobříkem, jak se do ní bořím.…
Prostřu si tě na bílém podnose na zlatém stole, budu tě ochutnávat kousek po kousku. Každou část si vychutnám jako správný gurmán a labužník. Budeš mnou zcela ovíněná a přístupná. Nevynechám žádný kout, záhyb, skulinu, všechno chci okusit. Nahé hebké tělo, slastná provokující vůně, svůdné křivky, si zakázané šťavnaté jablko. Jedno zakousnutí, olíznutí a už není cesty zpět. Ta chuť se…
Kráčím sám ve tmě, natahuji ruku, kdo mě zachrání. Obklopen hrobovým tichem, slyším jen tlukot svého srdce a dech, který se kolísavě chvěje. Kráčím sám ve tmě a hledám světlo... Světlo, které rozzáří temnotu... Čekám, kdy ucítím dlaň, která mě chytne a uslyším hlas "jsem tu s tebou, jsem tu pro tebe" Tma je jako nezkrotná touha, vášeň, chtíč, perverze, necudné hry, neutichající chuť... …
