Nepíšou. Oni ... ti ... muži. Ti, o kterých se tu říká, že jsou, jak to říct, nadržení. Ti sprostí hulváti, co si tu ženy vybírají, jak ve výkladní skříni lehkých dam, jak v regálech s levným zbožím. Nepíšou mi. Zato mi píšou jiní. Jsou slušní, inteligentní, hezcí,…

Skoro vykřikla moje čtrnáctiletá dcera. Usmála jsem se a kousla do jazyka, abych se nerozesmála. Zároveň mě napadlo, že by s pícháním mohla ještě alespoň rok počkat. Já jsem čekala docela dlouho na toho prvního (pravého) a  ... nedočkala jsem se. Přišel někdo jiný, i…

Seděla na dřevěné podlaze a světlo svíčky jí ozařovalo tvář. Plameny kreslily drobnými tahy barvy a tvořily stíny snů, o kterých psala. Každý den do rukou brala sešit s pevnými deskami a obyčejnou tužku a na bílý list nové stránky znovu začala psát. Jako každý den, kdy…

Sním. O jejich vůni. O vůni, co přitahuje jako magnet. Jen lehce se přiblížit, dotknout, spojit, splynout. Sním o jejich dlaních. O velkých teplých dlaních, co pohladí po tváři a prsty lehce přejedou po rtech. Co stisknou dlaň, obejmou a skryjí v sobě i duši. Co…

Můj muž mě velice miluje. V posledních dnech svou lásku dokazuje neustálými doteky. Jeho doteky jsou mocné, jeho obrovské dlaně silou předčí dlaně Herkula. Celá se při jeho dotecích chvěji a naskakuje mi husí kůže. Přichází často během dne a jeho dlaně se stále a…

Když se čas zastaví, je to jako když se zastaví proud vody v řece. Možná se nezastaví, třeba se vlny otočí a vrací se zpět. Jako vzpomínky. Mám omotaný řetízek kolem zápěstí a čas přestal plout. Zavírám oči a jsem v tu chvíli někde jinde. Vnímám ruce, které mi dávají…

Už třetí nebo čtvrtý den mi v hlavě zní tahle písnička. Neslyšela jsem ji ani z vesnického amplionu, ani z rádia řidiče autobusu. Prostě se najednou zapnula, spustila se sama od sebe. Nevím - proč ... Jako by mi chtěla něco říct. Nebo se zeptat? Proč žiješ ráda. Proč?…

Kdysi jsem (si) napsala "blog" s názvem: ZA POLÁRNÍ ZÁŘI (byl to jeden z těch textů, který vyjadřoval náhlý pocit či náhlou myšlenku) *** Ztrácím se. Když pohlédnu do nitra svého já, vidím tu divnou podstatu. Tak jako někdo bloudí v lese mezi stromy, tak bloudím…

Lepší než Becquelerovy paprsky ... můj Pane Auto odbočilo ze silnice směrem k benzínce. Asi budeme tankovat, pomyslím si a dám kolena k sobě. Jenže benzínku míjíme, stejně tak dlouhou řadu kamionů. Za těmi posledními náhle zaparkuje. Přesedni si dozadu, slyším. Mám v…

Neposlouchej vyprávění příběhů, ze kterých září štěstí. Nepřivoň si ke květině a nehleď na její krásu. Mohla by tě zlákat k toulkám po rozkvetlých loukách. Neposlouchej ptačí píseň a nevzhlížej k oblakům. Mohla by tě zlákat ke šlápotám do ranních lesů. Nečti příběhy…