Někdy se neubráním zvědavosti, někdy je to záměr, někdy jen přečtu titulky, co na mě vyskočí na seznamu, když otvírám svět internetu. (Článek pod tímto jsem zatím nečetla.) Ano, proč nedat dárek svému psímu mazlíčkovi. Máme ho rádi, i když ne víc, než on nás, a chceme…

Strach má ty nejsilnější a nejdelší lana. Svazuje pevnými uzly a s trojitou pojistkou, co hned tak nepustí. *** Sestra Jana dostala jednou od svého muže Petra dárek. Vyhlídkový let. Vynadala mu, že utrácí, když má ještě nezaplacený dluh, a dárek odmítla. "Letenka"…

Bylo to 15 roků po té, co světová vláda vyhlásila zákon o délce života. Lidí na Zemi už bylo moc a v rámci regulace jejich počtu, snížení, se přistoupilo k dalšímu opatření. Tehdy se usnesli, že zákon bude platný pro osoby, kterým je v okamžiku vstoupení zákona v…

Píšou ti jiné, tak proč bych měla já. Zrnko písku v poušti, kapka vody v oceánu. Píšou ti jiné ženy, jsou krásné, chytré, sečtělé, vzdělané. Nosí kostýmky, hedvábné šátky a boty na podpatku. Vědí, na co je řasenka a mejkap. Znají, jak se víno pije a k čemu je pět…

Nápadníka může potkat člověk, žena, kdekoli. V samoobsluze, na zastávce autobusu, ve vlaku, na výstavě koček, v galerii či na vrcholu kopce. Je to osoba, která může dostat roli ženicha v aktu s názvem svatba, ve které žena hraje roli nevěsty. Měla jsem spoustu času,…

Skoro to vypadalo jako ve filmu Marečku, podejte mi pero. Jako by mi zase držel místo vedle sebe. (I když možná tenhle typ mužskýho má vždycky vedle sebe místo pro nějakou ženu :). Seděli jsme spolu v lavici už na první hodině zimního semestru. Nepodařilo se mi usmát…

(Něco se stalo.) Byly doby, kdy jsem se toulala krajinou, potkávala v ní lidi, sedávala s nimi u ohně, líhávala vedle nich pod skálou … potkávala je ve vlacích, v hospůdkách, na nádraží, u kytary … slova plynula jak voda v řece, volně, s úsměvem, s podáním ruky, nebo…

Život není zlej, to jen některé okamžiky jsou těžké. Tak těžké, že je neuneseme v sobě, cítíme jejich tíhu a bolestivě nám svírají nitro. Slzy ji postupně odplaví a čas jako eroze otupí její ostré hroty a zmenší. Je mi hrozně, jak mi snad nikdy nebylo, i když … někdo…

Jak dlouho vydrží – láska, ta nesmrtelná, kouzelná, mocná, co hory přenáší ... jak dlouho. Jak dlouho vydrží ... ta naše. Naše? Moje? Jak dlouho. Co když je moje láska toulavá jako moje nohy. Co když u ní nevydržím jako nikdy u ničeho. Mám ráda kytky ... znala jsem…

Jsou otázky, na které nemám odpověď. On by ji možná někdo našel nebo vymyslel, ale k čemu vymyšlené odpovědi? K tomu, aby byl člověk uchlácholen? Překecán? Umlčen? Bože, já tě nenávidím! Jo, jen se usmíváš. Možná čekáš na moji modlitbu. Jen facku, a nejen jednu bych ti…