Ležela jsi tam, dech zrychlený, oči lehce přivřené, ale ten tvůj šibalský úsměv nikam nezmizel. Byla jsi jako kočka, co si spokojeně protahuje tlapky po dobrém lovu – a já jsem byl ten, kdo se nechal chytit. Sundala sis šaty úplně, odhodila je někam stranou, a já jsem…

...ta slova mi zastavila dech. Byla jako rozbuška, která zapálila už tak napnutou atmosféru mezi námi. Nepřemýšlel jsem, jen jsem jednal... Pomalu jsem k tobě přikročil, zastavil se jen pár centimetrů před tebou. Naše pohledy se spojily – žádná nervozita, žádné masky…

Přivoň si... máme čas... zašeptáš... To byla slova, která přemalovala celý můj den. Najednou přestaly existovat všechny hranice, pravidla, výčitky i strachy. Zůstal jen okamžik – náš. Naklonil jsem se k tobě blíž, opatrně, téměř jako bych se bál, že se rozplyneš. A…

Naše setkání bylo dílem náhody a odvahy zároveň... Tobě se líbil můj stručný popis na profilu, lehce vystupoval z řady tisíců jiných, nenucený, ale trochu drzý a odvážný ve svém tvrzení...k tomu fotka, která nic neukazuje ale dává prostor pro kouzlení s fantazíí...kdo…