Uplynulo několik dní a jediné, co ho drželo nad vodou, byla Katka. Vyhledával její společnost a kdykoli to šlo, uvrhl na ni kletbu. Utěšovala ho její náruč a slova podpory. Byla to jediná osoba, která s ním sdílela jeho zoufalství a nevědomky i stejný úděl a riziko smrti. V těch chvílích útěchy byla pro něho jako opravdová přítelkyně, po které vždy toužil – nádherná a laskavá. S každým dnem však…

Tomášovi se zdálo, že celý dosavadní život byla iluze. Běžné věci zešedly a ztratily smysl. Proto když jej šéf káral za natržené křídlo na kostýmu démona, bylo mu to jedno. „Nemohl jsi dávat větší pozor?!“ Zuřil jeho nadřízený. Tomáš pokrčil rameny a bez obvyklé pokory v hlase odpověděl: „Nebudete tomu věřit šéfe, ale skočil po mně opravdový upír.“ Rozhostilo se ticho. Kolegové pozdvihli obočí…

Kletba moci „Sakra, další halloweenská party,“ povzdechl si Tomáš, když dočetl informaci od vedení. A všichni kolegové to cítili stejně, nikdo se netěšil. Většinou se sešli v pronajatém sále, na sobě trapné kostýmy, ve kterých se nemohli ani pořádně opít, protože v pondělí je všechny čekal výslech. Pamatoval si to až příliš dobře. „Kdo byl čaroděj v modré kápi?“ křičel šéf minulý rok, když se po…

Starý dub rozpínal své větve k okraji silnice, kde stál muž. Nebe bylo tmavé a listí mohutně šumělo a z oblohy se snášely těžké kapky bubnující o asfalt v rytmu splašeného rocku. Svět se na chvíli ztratil v oslnivé záři a lesem zaduněla ozvěna hromu. Muž odstoupil trochu dál od kmene stromu. Byl mladý, rovné vlasy slepené deštěm mu padaly do půlky zad. Měl vysportované tělo a nemohlo mu být víc…

Když ji poprvé spatřil, seděla na lavičce v parku. Bylo úmorné vedro a polední slunce se opíralo do jejích dlouhých hnědých vlasů. Rozečtenou knihu položila vedle sebe a podívala se na něho. Nikdy nezapomněl na první pohled, kterým si jej dlouho prohlížela, jako by byl nějaký přízrak a ačkoli jí v očích energicky zářilo, nemohl se zbavit pocitu, že někde hluboko uvnitř je smutek, schovaný za…

...aneb stoletý stařík, který vyskočil z okna a zmizel Nikdy dříve ji služební cesta nezanesla tak daleko. Indie přivítala Barbaru pekelným žárem. Slunce se opíralo do betonové letištní plochy, nad níž se obraz ztrácel v mase chvějícího se vzduchu. Než se dostala do klimatizované letištní haly, lepily se jí šaty na zpocenou kůži. Na toaletě odložila podprsenku a nechala svá prsa vklouznout pod…

Moře šumělo a do vlasů jí vál lehký vítr. Lehátko, na kterém ležela, bylo lehce zvednuté, aby měla přehled o lidech kolem. Když ji míjel mladý pár, Andrea si všimla, že mužův pohled se zastavil na jejím odhaleném hrudníku. Andrea pod slunečními brýlemi nervózně zamrkala, ale nepohnula se. Běžně byla nesvá i v lehce rozhalené halence. Dnes se však zkoušela stát jednou z těch žen, které vídala na…

Noc byla tichá a z nebe padaly těžké sněhové vločky. Ostré světlo prořízlo tmu. Odrazilo se od namrzlé vozovky a zastavilo se na černé ocelové bráně. Na sloupku blikalo nenápadné světýlko bezpečnostní kamery. Po krátké komunikaci mezi řidičem a centrálou se brána otevřela a černá limuzína se dala do pohybu. Vjela na cestu táhnoucí se anglickou zahradou, temnou a pustou a přesto by pozorné oko…

„Nemám chuť,“ řekla. Karel se odtáhl. Ležel na zádech a zíral do stropu. Přemýšlel, kdy za poslední rok chuť měla. Stačily by mu prsty na jedné ruce. „To snad neznamená, že nemůžeš být u mě.“ Vyčetla mu Marta. „Nebo ti se mnou nejde o nic jiného?“ Chtěl jí říct, že ji má rád, ale že to prostě nestačí. Podíval se na ní. Byla pořád krásná. Pod tenkou košilkou se rýsovaly její bradavky. Oči měla…