Starý dub rozpínal své větve k okraji silnice, kde stál muž. Nebe bylo tmavé a listí mohutně šumělo a z oblohy se snášely těžké kapky bubnující o asfalt v rytmu splašeného rocku. Svět se na chvíli ztratil v oslnivé záři a lesem zaduněla ozvěna hromu. Muž odstoupil trochu dál od kmene stromu. Byl mladý, rovné vlasy slepené deštěm mu padaly do půlky zad. Měl vysportované tělo a nemohlo mu být víc…

Když ji poprvé spatřil, seděla na lavičce v parku. Bylo úmorné vedro a polední slunce se opíralo do jejích dlouhých hnědých vlasů. Rozečtenou knihu položila vedle sebe a podívala se na něho. Nikdy nezapomněl na první pohled, kterým si jej dlouho prohlížela, jako by byl nějaký přízrak a ačkoli jí v očích energicky zářilo, nemohl se zbavit pocitu, že někde hluboko uvnitř je smutek, schovaný za…

...aneb stoletý stařík, který vyskočil z okna a zmizel Nikdy dříve ji služební cesta nezanesla tak daleko. Indie přivítala Barbaru pekelným žárem. Slunce se opíralo do betonové letištní plochy, nad níž se obraz ztrácel v mase chvějícího se vzduchu. Než se dostala do klimatizované letištní haly, lepily se jí šaty na zpocenou kůži. Na toaletě odložila podprsenku a nechala svá prsa vklouznout pod…

Moře šumělo a do vlasů jí vál lehký vítr. Lehátko, na kterém ležela, bylo lehce zvednuté, aby měla přehled o lidech kolem. Když ji míjel mladý pár, Andrea si všimla, že mužův pohled se zastavil na jejím odhaleném hrudníku. Andrea pod slunečními brýlemi nervózně zamrkala, ale nepohnula se. Běžně byla nesvá i v lehce rozhalené halence. Dnes se však zkoušela stát jednou z těch žen, které vídala na…

Noc byla tichá a z nebe padaly těžké sněhové vločky. Ostré světlo prořízlo tmu. Odrazilo se od namrzlé vozovky a zastavilo se na černé ocelové bráně. Na sloupku blikalo nenápadné světýlko bezpečnostní kamery. Po krátké komunikaci mezi řidičem a centrálou se brána otevřela a černá limuzína se dala do pohybu. Vjela na cestu táhnoucí se anglickou zahradou, temnou a pustou a přesto by pozorné oko…

„Nemám chuť,“ řekla. Karel se odtáhl. Ležel na zádech a zíral do stropu. Přemýšlel, kdy za poslední rok chuť měla. Stačily by mu prsty na jedné ruce. „To snad neznamená, že nemůžeš být u mě.“ Vyčetla mu Marta. „Nebo ti se mnou nejde o nic jiného?“ Chtěl jí říct, že ji má rád, ale že to prostě nestačí. Podíval se na ní. Byla pořád krásná. Pod tenkou košilkou se rýsovaly její bradavky. Oči měla…

Vrzly vchodové dveře a vešel muž v uniformě. „Stihla jsi připravit salónek?“ Špitla paní Helena. Sára kývla a bordelmamá pokračovala: „A vůbec, stůj pořádně. A vypni kozy!“ Sára se narovnala a její prsa, drobná a pevná, se posunula do hlubokého výstřihu. Důstojník přišel k nim. Slyšela, jak se ptá na její jméno. Dělala, že nerozumí. Paní Helena, starší, ale dobře stavěná třicátnice, mu…

Kluk seděl na hradní zdi. Měl zakloněnou hlavu a díval se na hvězdy. Připadal si, že je součástí něčeho velkého, většího než on i celé lidstvo. Na kolika hvězdách bují život? Aniž by odvrátil zrak, nahmatal po tmě lahev rumu. „Na mimozemšťany,“ zamumlal a dal si několik doušků. Když chtěl lahev zavřít, tak mu víčko sjelo, odrazilo se od jeho nohou a padalo do temnoty pod ním. V tichu uslyšel,…

Navazuje na povídku „Nevěra a díky za ni!“ „Seňorita, co se stalo?“ Z očí jí tekly slzy, přes které sotva viděla. Pomohl ji s kufrem a po chvíli už v ruce držela šálek čaje. „Promiň,“ špitla. „Měl jsi pravdu.“ „Pravdu o Pavel?“ Kývla a pak mu vylíčila, co se stalo a také to, že se nemůže vrátit do jejich společného pokoje. „Bastardo.“ Kroutil hlavou Pedro. „Můžu zůstat tady? Prosím, jen…