„Můžu přisednout?“ Podíval se na ni a jak si zpětně vybavil, nepřišla mu vyloženě krásná. Vyšší, trochu těžkopádná postava, ani tlustá, ani hubená. Věk tak lehce přes čtyřicet. Obličej s ostrými rysy a výrazné lícní kosti působily sice zajímavě, ale trochu neotesaně, jako když řezbáři chybí zručnost a dláto sem tam trochu ujede. Na sobě měla džíny a přiléhavé triko, které zbytečně zvýrazňovalo…

„Julie, vážně nejsi panna?“ „Jasně, že ne, Gábi!“ ohradila se blondýnka a zamkla auto, které si potají půjčila. Když vracela klíče do tátovi kožené kapsičky, vypadlo z ní několik léků. Gábina, štíhlá tmavovláska, se uchychtla a její kamarádka rychle schovala plato modrých pilulek zpět do kapsičky. „Jezdí za milenkou,“ vysvětlila Julie a pokrčila rameny. „Máma to ví.“ Dívky byly velmi mladé.…

* Péťa se nenechal odbýt. „Každý správný anděl, babi, má přece křídla!“ * Podal jí kartičku a sledoval, jak kontroluje údaje v systému. Nevnímala pohled, kterým si prohlížel její tvář. Výrazná ústa, řezaná brada, linky očí, v kterých se odrážela obrazovka monitoru. „V pořádku,“ usmála se a podala mu kartičku zpět. Když otvíral dveře šatny, uvědomil si, že na něho mrkla. Měla…

Anna se loudala do petřínského kopce. Na štěstí teď bývaly teplé zimy. Ledovka roztála a na cestě se blyštěly kapky vody. I tak byl pro ni výstup namáhavý. Šla pomalu a opatrně, každých pár metrů zastavila, aby popadla dech. Opřela se o hůl a shlížela na pražské panorama. Dříve chodila na Petřín často, ale poslední dobou jen jednou ročně. Vždy ve stejný den. Za vzpomínkami. Bylo čtrnáctého…

Stalo se to kdysi dávno v jedné horské chatě. Byl jsem tenkrát mladý kluk – tak sedmnáct, možná víc. Zelenáč, ucho. A dobře, přiznám to - také panic. Chtěl jsem tenkrát dvojče a starší ročníky ví, že tím nemyslím zbouchnout nějakou buchtu a užívat si dvou dárečků. Na ty jsem tenkrát fakt připravený nebyl. Bydlel jsem s rodiči v podhůří v jedné malé vesnici a tak, když jsem si chtěl trochu…

* Toto je příběh z dávných časů, kdy se po lesích toulali vlci, hrdinní princové mlátili draky hlava nehlava a země byla protkána magií dodávající světu lesk jak zlatá nit gobelínu. * Uprostřed hlubokých lesů a jezer bylo jedno království. Málokdo znal jeho jméno, ač bylo prastaré a hrdé. Cesty v něm zarůstaly travou a stromy rozpínaly své větve nad lesklá dláždění a vrhaly své stíny na opuštěná…

Probudila se na kamenné podlaze a okamžitě sebou trhla. Šátrala rukou kolem sebe a rozhlížela se. Obklopovala ji ledová tma, jen v jednom místě spatřila cosi, co mohl být malý otvor, skrz který prosvítalo téměř neznatelné stříbrné světlo. Napadlo ji, že je to sen. Bylo to však opravdové, skutečné. Krajková noční košilka zašustila po kameni a ona se opatrně zvedla. Ostražitě přišla blíž a prsty se…

Padla na matraci a orgasmus dozníval jejím tělem. Ležela na boku. Ruka milence se kolem ní ovinula a na zádech ucítila teplo jeho těla. Druhá ruka opustila stehno, přejela po boku, žebrech a spokojeně spočinula na jejím prsu. Žádaná. To bylo to pravé slovo a zároveň důvod, proč to dělala. Měla manžela, ano. A byl celkem fajn. Ale dávno se na ni nedíval jako na ženu. Když usínala s ním, také se k…

Uplynulo několik dní. Mariana se neozvala a pokud si Tomáš dělal nějaké naděje, s každým dalším dnem klesaly ke dnu a s nimi i jeho nálada. Alespoň že setkání s Marianou bylo překvapivě příjemné a i když nebyla úplně jeho typ – měl rád ženy s postavou přesýpacích hodin, udělala na něho dojem. „Mohla bys přidat trochu nadšení?“ Požádal Katku jednoho večera, když klečela pod jeho stolem a opět se…