Bylo pozdní odpoledne a kavárna, kam přišli, měla přesně ten klid, jaký oba potřebovali. Jemné světlo pronikalo okny, zatímco zevnitř se linula nenápadná vůně kávy. Seděli naproti sobě u malého stolku, oba s horkým šálkem před sebou. Chvíli si povídali o běžných věcech – o práci, koníčcích, drobnostech ze života. Občas se zasmáli, občas si vyměnili pohled, který byl o něco delší, než bylo nutné.…

Několik dní po našem setkání jsem přemýšlel, jestli se mi ozve. Vizitku jsem jí dal spontánně – jen kousek papíru, na který jsem napsal svoje jméno a číslo. Bylo to jedno z těch rozhodnutí, která uděláte, aniž byste nad nimi moc přemýšleli. A teď jsem čekal, jestli se ozve. Byl zrovna klidný večer, když mi přišla zpráva. „Ahoj, tady holka z bazaru. Myslela jsem, že ti napíšu, než ten papírek…

Bylo pozdní odpoledne, když jsem se rozhodl zajít do městského bazaru. Bylo to jedno z těch míst, kde jste nikdy nevěděli, na co narazíte – staré knihy, rozbité hodiny, vinylové desky, které už nikdo nehrál. Procházel jsem mezi regály a bezmyšlenkovitě si prohlížel věci, když jsem ji zahlédl. Stála u jedné z vitrín a zkoumala starožitnou kameru. Měla na sobě dlouhý kabát, vlasy ledabyle sepnuté…

Bylo léto, podvečer, a já se procházel v parku. Bylo to jedno z těch míst, kde se betonové stezky kroutí mezi stromy a lavičky jsou z poloviny obsazené lidmi, kteří si čtou, krmí holuby nebo prostě jen odpočívají. Chtěl jsem si pročistit hlavu, takže jsem se toulal bez cíle, když jsem ji uviděl. Seděla na trávě pod velkým stromem, bosá, s teniskami odloženými vedle sebe. Před sebou měla rozložené…

Bylo sobotní odpoledne a venku drobně pršelo. Vešel jsem tedy do malého knihkupectví, schovat se před deštěm a najít něco na čtení. Miluji tyhle staré obchody – police přeplněné knihami, vůně papíru a ten zvláštní klid, který tam vždy panuje. Procházel jsem mezi regály a hledal, co by mě zaujalo, když jsem si všiml, že nejsem sám. Stála tam holka, zády ke mně, a listovala v jedné z knížek. Měla…

Ráno začíná Eliška jednoduchým úkolem: na stole ji čeká vzkaz s jasnými pravidly. „Dnes žádné vzdorování. Za každý pokus o drzost tě čeká trest. Pravidla jsou jasná – poslouchej, nebo pocítíš následky.“ Naznačující, že dnešní den bude o dráždění. Když se objevím, už na mě čeká v předem stanoveném oblečení – krátké šaty, které jemně podtrhují její křivky. „Dobře, vidím, že posloucháš, ale ta…

Byl jsem v malé kavárně na okraji města. Byl to ten typ místa, kde vůně kávy byla tak silná, že tě skoro objala, a zvuky mlýnku na zrna se mísily s tlumeným hovorem hostů. Seděl jsem u stolu u okna, ztracený v myšlenkách, když jsem ji uviděl. Přišla sama, s šálkem cappuccina a notýskem v ruce. Byla přirozeně krásná – jemné rysy, zářivé oči a lehký úsměv, který jí tančil na rtech, když se…

Byl to obyčejný den. Vlak zastavil na malé stanici a já se opřel o okno, ztracený ve vlastních myšlenkách. V tu chvíli se objevila – drobná postava s vlasy lehce rozcuchanými větrem, v rukou kniha a stará kožená taška. Posadila se naproti mně, a aniž by cokoli řekla, ponořila se do čtení. Nemohl jsem si pomoct, oči mi sklouzávaly na její jemné rysy. Byla zvláštním způsobem krásná – ne okázale,…