Bylo pozdní odpoledne a kavárna, kam přišli, měla přesně ten klid, jaký oba potřebovali. Jemné světlo pronikalo okny, zatímco zevnitř se linula nenápadná vůně kávy. Seděli naproti sobě u malého stolku, oba s horkým šálkem před sebou. Chvíli si povídali o běžných…

Několik dní po našem setkání jsem přemýšlel, jestli se mi ozve. Vizitku jsem jí dal spontánně – jen kousek papíru, na který jsem napsal svoje jméno a číslo. Bylo to jedno z těch rozhodnutí, která uděláte, aniž byste nad nimi moc přemýšleli. A teď jsem čekal, jestli se…

Bylo pozdní odpoledne, když jsem se rozhodl zajít do městského bazaru. Bylo to jedno z těch míst, kde jste nikdy nevěděli, na co narazíte – staré knihy, rozbité hodiny, vinylové desky, které už nikdo nehrál. Procházel jsem mezi regály a bezmyšlenkovitě si prohlížel…

Bylo léto, podvečer, a já se procházel v parku. Bylo to jedno z těch míst, kde se betonové stezky kroutí mezi stromy a lavičky jsou z poloviny obsazené lidmi, kteří si čtou, krmí holuby nebo prostě jen odpočívají. Chtěl jsem si pročistit hlavu, takže jsem se toulal bez…

Bylo sobotní odpoledne a venku drobně pršelo. Vešel jsem tedy do malého knihkupectví, schovat se před deštěm a najít něco na čtení. Miluji tyhle staré obchody – police přeplněné knihami, vůně papíru a ten zvláštní klid, který tam vždy panuje. Procházel jsem mezi regály…

Ráno začíná Eliška jednoduchým úkolem: na stole ji čeká vzkaz s jasnými pravidly. „Dnes žádné vzdorování. Za každý pokus o drzost tě čeká trest. Pravidla jsou jasná – poslouchej, nebo pocítíš následky.“ Naznačující, že dnešní den bude o dráždění. Když se objevím, už…

Byl jsem v malé kavárně na okraji města. Byl to ten typ místa, kde vůně kávy byla tak silná, že tě skoro objala, a zvuky mlýnku na zrna se mísily s tlumeným hovorem hostů. Seděl jsem u stolu u okna, ztracený v myšlenkách, když jsem ji uviděl. Přišla sama, s šálkem…

Byl to obyčejný den. Vlak zastavil na malé stanici a já se opřel o okno, ztracený ve vlastních myšlenkách. V tu chvíli se objevila – drobná postava s vlasy lehce rozcuchanými větrem, v rukou kniha a stará kožená taška. Posadila se naproti mně, a aniž by cokoli řekla,…

Seděla u okna, prsty přejížděla po okraji skleničky červeného vína. Zpráva na telefonu byla stručná, ale v její jednoduchosti leželo kouzlo. "Zítra večer. 20:00. Čekej instrukce." Nic víc. Už samotná slova v ní vyvolala směs vzrušení a napětí. Byl to muž,…