Hutný vzduch dopadal na všechny v místnosti. Třetí kafe v hrnku před ním už dávno ztratilo ideální teplotu. Muž vlevo před ním hovořil, ale on nevnímal jeho slova. Chápal konturu diskutovaného tématu, ale neměl energii ani chuť se položit do hloubky. Jeho oči sklouzly na velké okno za hovořícím mužem. Šedé nebe prořezávaly kapky deště pozdně babího léta. Podzim se hlásil neúprosně o slovo. Znovu…

Tlumeně červený světlo prozařuje interiér auta. Unaveně poposedávám, rozpínám si vrchní knoflík na košili. Dneska další zbytečná schůzka, do který jsem investoval čas. Jedna z mnoha. Život. Ne vždy se vrátí to, do čeho investujeme energii, ale přesto se pořád pokoušíme posouvat hranice, tlačit na ně. Chápat, že život je o víc než jen o tom chodit do práce, řešit byznys a investovat do konzumu, na…

Měla sen, touhu. Zažít být půjčená. Bez citů. Kus masa. Přijet, zašukat si, být použitá a odjet. I mně se ta myšlenka zdála zajímavá. Zažít trojku s cizím, kde ona bude naší děvkou pro ten moment. Chytlavý. Proč si neplnit vzájemně vlastní sny. Byli jsme milenci. Příběh, co začal písmeny, kafem a skončil realitou. Realita, co se časem přesunula do hloubky. Vzájemný city a blízkost, kdy si…

Další z reálných příběhů dvou lidí, kteří se potkali tady a ani to vlastně neplánovali, nehledali. Ale prostě se to stalo. A zůstane to nezapomenutelný. A občas bolestivý, komplikovaný. Možná pro oba. --- Ještě teď cítil její jazyk chtivě pulsující na jeho zadku. Jedna z jeho slabostí, kterou ona dokázala využít, vychutnat si. Snad se jí to vážně líbilo. „Líbí se mi vidět, co to s tebou dělá,“…

Prsty se intenzivně zařezávaly do páček brzd a pot stékal po jeho čele a pálil v očích. Těžiště držel vzadu, aby si kolo samo našlo cestu mezi nerovnostmi. Cesta se dávno ztratila a on kličkoval někde mezi stromy a kameny. Ale takhle ho to bavilo nejvíc. Ticho, klid, příroda, upocený, unavený. Spokojený. Ale dneska přibylo ještě pár dalších intenzivních pocitů. Očekávání, vzrušení, touha.…

Je to už chvíle od našeho posledního setkání. Její i moje pracovní vytíženost. Neměl jsem chuť chodit kolem toho, co oba chceme a ztrácet čas nad kafem. Zamluvil jsem pokoj v hotelu na periferii a poslal jí místo i čas, kam má dorazit. A taky instrukce. Položil jsem na postel balíček určený pro ní. Sešel jsem do hotelové restaurace a objednal si kafe. Silný, dobrý kafe jedna z mých slabostí. A k…

Volný čas nepatřil mezi jejich nejsilnější stránky. Ona matka s dítětem, studovala distančně školu, doma manžela, kterýho sice měla ráda, ale už dávno věděla, že jí není schopný poskytnout věci, co jí chybí. Proto se poznala s druhým - kamarád, přítel, rádce, občas milenec. Náhodné setkání. Zaujala ho svojí nerozhodností při nákupech. Oslovil jí, proběhlo pár rádoby vtipných hlášek, pozval jí na…

Svíral sklenici z broušeného skla. Svíral ji silněji než obvykle, hrana skla se mu občas zařízla do ruky. Nevnímal to. Zvedl ruku a napil se. Jasně dubová barva a ostřejší chuť, kterou si jindy po náročným dni rád vychutná. Teď tu chuť nevnímal. Všiml si šmouhy na zdi vedle dveří do koupelny. Nevýrazná, nedůležitá. Přesto všiml si jí. Potřeboval uhnout pohledem. Začínal se v něm probouzet pocit,…

„Being you slave, what should I do but tend upon the hours and times of your desire? I have no precious time at all to spend, not services to do till you require“ - William Shakespeare Měl rád ten pocit. Užíval si ho, vnímal, prostupoval jeho tělem. Ten pocit štiplavý tváře, když se zima a mráz opře. Hory byly jeho přirozeností. Pocházel z nich a vracel se do nich. Místo, kde odpočíval, nabíjel…