Vlk a jeho subinka
Jsem vlk, co bloudí mlhou nocí, mé kroky vedou cestou drsnou, kde měsíc svítí na mé oči, kde ticho zpívá píseň temnou. A ty jsi má – tichá, křehká, vítr si hraje s tvými vlasy. Jsi květ, co roste v stínech lesa, jsi hladká kůže pod mými dlaněmi. Přišla jsi ke mně, sklonila hlavu, s důvěrou v očích, bez obav, víš, že vlk chrání svou vybranou dámu, že nenechá ji bloudit tmavým dnem. Chvěješ se…
