Smart operátor

To se tak v životě stane, že si člověk je nucen uvědomit, že naše "smart technika" je chvilkama důvtipnější, než my. A tak jsem si v samé touze po diskrétnosti šikovně zablokovala přístup k iCloudu, či cosi (tak nazývám technikálie, kterým nerozumím a s jejichž rozluštěním potřebuji asistenci), kde jsem měla fotky, co nemají být vidět k běžnému náhledu, při projetí mého telefonu. A protože po nich byla poptávka upalovala jsem k poskytovateli mého všeho technického s prosebným úsměvem a požadavkem na nápravu.

Uvítal mne voňavý, milý hoch. Měl hezký úsměv, mával na mne od vchodu, abych přistoupila právě k němu. Usmáli jsme se na sebe a on pronesl typické: "Tak s čímpak Vám dnes mohu pomoci?"
Mně se prostě nesmí dávat takové otázky. Odpověděla jsem mu stručným popisem mého problému, ale v hlavě mi okamžitě nastaly jiné scénáře. Všechny obsahovaly toho, co mi hlavu okupuje již pár dnů a technika zaříkávače jak mu promlouvá do duše. A byla jsem v nich na čtyřech se zavázanýma očima před jeho poklopcem, na zádech na kuchyňském stole s kundičkou vystrčenou, prosící o jeho doteky, nataženou na špičkách s ústy, přilepenými v dlouhém vlhkém polibku.

Operátorský chlapeček mezitím ověřoval firemní údaje a ptal se mne na čísla ke komunikaci.
Prudce jsem zamrkala, vytržená, ze svých eropředstav.
"Jaká čísla?" Omylem jsem mu řekla všechny piny ke svým kartám, kus rodného čísla a pak jsem už v zoufalství vyhrkla: "Jediné číslo co jsem vám ještě neřekla, je velikost mé podprsenky, ale jsem si téměř jistá, že to jako heslo nastavené nemám..."

Podíval se mi na prsa a zasmál se. "Není to škoda?"
Zastyděla jsem se, byl to mladíček. A současně mne trochu zazajímalo, jestli mu houplo.
Zastyděla jsem se ještě víc a rozehnala sprosté myšlenky a pokrčila rameny.
"Fakt nevím. Ta paměť už není, co bývala."
Podíval se do displeje a pak na mne.
"Nechce se mi tomu moc věřit, ale zkusila byste letopočet narození?"
Odpověděla jsem číslovku. "No vidíte to je ono!" zajásal. A hned na mne galantně mrknul: "Ale to jste dala určitě rok narozeni nějaké starší sestry, že?"
No potěšil, chlapec.

Jeho hbité prsty se rozběhly po klávesnici a začal se dobývat nejspíš do útrobí jejich systému.
"No víte, teď vám pošlu SMS a vy si to musíte nastavit..."
Podívala jsem se na displej telefonu. Cosi přišlo a já mu to bezradně ukázala - "Co s tím?"
Šáhl na displej a něco odkliknul.
Telefon po mně začal chtít nějaké nesmyslné věci.
"Uááááá, ta věc je tak smart, že ze mne dělá úplnou blbku! Já nevím, co s tím!" lamentovala jsem frustrovaně.
Na svůj věk laskavě a s nadhledem se usmál. "Jsou to smart hračky, že? Nechcete, já vám to nastavím.."

Podala jsem mu telefon, ale hned jsem ucukla, jako by byl rozžhaven do běla a mladík by se popálil. "MOMENT!!!"
Uvědomila jsem si, že mám v galerce přímo na telefonu nějakou velmi čerstvou fotografii, právě se smart hračkama a kdybych měla v přímém přenosu vidět, jak na ochotného technika vyskočí moje frnda s růžovým poutkem a problikávající análek s kolíčkem, asi bych omdlela.

Rychlá kontrola a výmaz důkazních materiálů. Ulevilo se mi.
"Můžete!" podala jsem mu telefon, ať dělá co umí. Hlavou se my ty smart vzpomínky rozjely, zatímco se věnoval řešení problému.
Vzpomínala jsem na naší hru.

"Budeš moje poslušná čubička?" ptal se mne s úsměvem.
"Ráda, drahý...."
"Myslím, že tvoje kundička potřebuje nějak ulevit....Takže prosím, vajíčko dovnitř, ano?"
"Stalo se!"
"A teď si můžeme povídat..."
Náš další hovor přerušovalo to, když se mi tajil dech uprostřed slova. Růžové trápidlo vždy nečekaně a v prostřed mnou vykládané věty poskočilo v mojí roztoužené dírce a atakovalo citlivý bod a jakoby pokaždé tohle zavibrování ukradlo půl slova z mých úst.
"Soustřeď se drahá, je ti špatně rozumět...To je prima věc tyhle hračky na dálku."
A dlouhá vibrace, která mi sebrala slova úplně... zato ve mně vyvolala dlouhý vzdech po té co skončila.
"Myslím, že bychom měli přidat? Jsi nadržená, viď? Chtěla bych orgasmus? Nemlč!!" Trápil mne svými požadavky, zatímco já přes tancující frndu a svírající se útroby nebyla moc schopná slov.
"Ano, chtěla... Fakt chtěla..." Vypadlo ze mne, když mne nechal vydechnout.
"Tak jo, udělej si to, pomož si..."
Sáhla jsem do rozkroku druhým pomocníkem a zahájila atak na poštěváček.
"AAAAAAAAAAAAA" sténala jsem nahlas a bylo mi jedno, že mne někdo poslouchá.
Tělo stoupalo ve spirálách vzhůru na vlně rozkoše, kterou podporovalo rytmické vrnění v mé dírce.
"Kristeježíííííšííííííí" ˇKňučela jsem do polštáře, na kterém ležel telefon uprostřed hovoru. Orgasmus zapálil všechna moje nervová zakončení a já se oddala křeči, co ze mne udělala skládací metr. Z druhé strany jsem slyšela jeho dech a nějaká konejšivá slova. Zhluboka jsem oddechovala a vlna pomalu opadala.
"Myslím, že ještě nemáš dost, přece by ti nestačil jeden...."
Zase malinko zaťukal do právě udělané kundičky. K mému překvapení reagovala. Připadala jsem si jak loďka na dálkové ovládání, okamžitě se zase zavlnila a vyrazila po hladině radosti.
"Ty jo, asi ne..." odpověděla jsem trochu zadýchaně.
"Tak ještě kolík do zadku, ať ti to zjednodušíme. Vajíčko si nech vepředu na stálou vibraci a ke kolíčku mi dej přístup."
Už jsem nepřemýšlela, jela jsem na vlně endorfinů, kundička volala po dalším orgasmu a já brala jakoukoliv chytrou asistenci. Poslechla jsem.
První silné zavrnění prdelky mne málem zabilo. Začal tomu udávat rytmus. Vibraci startoval a stahoval, obě dírky se mi roztancovaly proti sobě a já začala vidět barevné létající objekty, které se mnou v místnosti jistě nebyly.
Podbřišek se mi stahoval a kundička tekla tak, že vajíčko div netopila nebo nevyplavovala.
"Fotku drahá, ať mám jistotu, že je vše kde má být.."
Ano, to byla ta fotka, co jsem rychle mazala přes technikem.
"Prosím, potřebuju to..." kňourala jsem v chtíči....
"Už se chceš udělat??" A znova zatancování rychlé samby v prdelce..."
"Jo jo jo, prosím....." Nemohla jsem se dočkat dalšího uvolnění.
Klid. Skoro mrtvolné ticho kromě jemné vibrace trvale zapnutého vajíčka v kundičce.
Kolíček mlčel a smart operátor mých smart hraček na druhé straně taky.
"Co je?" Ptala jsem se...
"Pro dnešek to stačilo. A další orgasmus až zítra, jasné?"
"COOOOOOOO?" Málem jsem automaticky zajela rukou mezi svoje stehna a dodělala to za něj.
"No prostě dneska už nic. Budeš hodná, a až zas zítra..."
Najednou mi to přišlo jako zajímavé pokračování naší hry...
"Tak jo..."
Můj souhlas možná překvapil nás oba...
Ukončili jsme hovor a já s vrcholně nadrženou frndou začala řešit běžné věci. Obě smart hračky jsem ošetřila a uklidila na místo a v duchu poděkovala všem chytrým hlavám ve vesmíru, že vymýšlením takových bejkáren dělají naše životy radostnější.
Současně jsem si vzpomněla na smart hračku, která další den dorazí jemu.


"Mladá paní??? MLADÁ PANÍ!!"
Sakra, úplně jsem zapomněla, telefon, fotky... atd...
"Ano, pardon, byla jsem zamyšlená..."
"To jsem si všimnul, ale už to máte nastavené...."
Podával mi telefon.
"Fakt, to jste ale megašikulka!" culila jsem se potěšeně a převzala kus svého mobilního světa zpět do své moci.
"Ano ano, aplikace máte aktivní a zpřístupněné, hesla jsou nezměněná, bude to celé fungovat. "
Zdálo se mi to a nebo byl teď nějaký červenější?
"Jsem něco dlužná? Musím něco podepsat?" loučila jsem se..
"Nene, to je všechno grátis... no a tak...Bylo mi radostí, zase náš navštivte..."
Podával mi vizitku a já se zdvihala k odchodu. Ještě jeden pohled. Ten kluk byl jak rak.
Podívala jsem se na telefon...Obočí mi vyjelo až k vlasům a otevřela aplikaci se schovanými fotkami.
Aaaaa sakra. Poslední fotka v albu a tudíž jeho náhled nebyla skupinka rozesmátých lidí, jak jsem si myslela.
Ale mýval utahující gumičkou mojí bradavku. Otevřel to albíčko??? Málem jsem zakopla o vlastní kotníky, jak jsem zrychlila.
Chudák chlapec, kazím tady nevinné mládí, letělo mi hlavou.
Za deset minut mi pípla SMS: "Já se omlouvám, ale musím. Myslím, že i to alternativní heslo bych už teď sám odhadnul. Mimochodem moc hezké."
A pak průzkum operátora se spokojeností s poskytnutými službami. Jinochovi jsem neodpověděla, ale naklikala jsem jen to nejlepší. Co se mnou musel ten smart operátor vytrpět.