Seděla naproti mně na posteli, jen v tričku, které rozhodně nebylo její. Očima si mě zkoušela – přesně tak, jak to dělají ženy, co jsou zvyklé mít navrch. „Tak co, mladíku?“ pousmála se. „Máš vůbec představu, co chceš?“
Přistoupil jsem k ní beze slov. Její úsměv pohasl, když jsem ji chytil za bradu. „Mám víc než představu. Mám plán. A ty mi v tom teď nebudeš překážet.“
Ztuhla. Čekala flirt, čekala hru, ale místo toho dostala rozkaz v klidném tónu, kterému se nedalo odporovat. Nespustil jsem z ní oči, ani když jsem ji otočil a přitiskl zády ke zdi. Dlaně jsem jí položil na boky a zcela záměrně nenechal prostor na diskuzi.
„Říkala jsi, že ráda zaučuješ. Ale víš co?“ zašeptal jsem jí do ucha. „Tvoje tělo už teď poslouchá… i když tvoje hlava pořád hledá výmluvy.“
Zasténala. Ne nahlas – spíš potichu, jakoby sama sobě nechtěla přiznat, co to s ní dělá.
Přitvrdil jsem. Stáhl jsem jí tričko přes hlavu a nechal její ruce opřené o zeď. Nahá záda, jemné chvění – všechno na ní křičelo: vím, co chci, ale zároveň mě to děsí.
„Chceš lekci? Tak si klekni.“
Ani na vteřinu jsem nečekal souhlas. A přesto to udělala. Jako kdyby její tělo předběhlo její ego.
Když klečela, položil jsem jí ruku do vlasů a druhou jí jemně zatlačil na zátylek. „Dobrá holka. Tak poslušná, když si někdo vezme, co mu patří.“
Dívala se na mě s přimhouřenýma očima, ale neodporovala. Vzrušení se mísilo se studem, její dech byl těžký a nespoutaný. Položil jsem jí prst na rty. „Teď už nemluvíš. Od teď se jen cítíš. Rozumíš?“ Přikývla.
A v tu chvíli se všechno změnilo.
Tohle už nebyla ta sebevědomá žena, která mě chtěla „zaučit“. Tohle byla žena, která poznala chlapa, co ví, kdy být jemný, kdy tvrdý a hlavně – kdy si vzít kontrolu.
A ona? Ona se tomu poddala s takovou dychtivostí, že už nešlo rozlišit, kdo vlastně koho učí…
Podobné povídky
-
Tak jak jsem si myslel Filip v jednom okamžiku zatlačil tak že do mně vniknul já samozřejmě tím že jsem chtěl uniknout trochu Filiovi jsem více zabořil své péro do Honzíka, ten se otočil na mně a…
před 4 hodinami 1 297 12