V našem městě jsem legendou. Traduje se tu o mě spousta historek. Některé jsou pravdu, některé jsou na pravdu hodně slabé. Není divu. Jsem ještě vcelku mladý, pěkný, svalnatý s velkým pérem a vojel jsem každou, která za to stála. Jedna takováhle holčina mě oslovila na místní diskotéce.
Že prý mám velký péro, slyšela. Na to se dalo jen kývnout. „Chceš se přesvedčit?“ zeptal jsem se. Uchichotla se a zmizela v davu. Čekal jsem, že už jí ten večer ani nepotkám. Hodina míjela hodinu a alkohol rychle stoupal do hlavy. Byl jsem docela na šrot, ale o to s větší chutí. Sedl jsem si tam do křesla.
Za chvíli mi přistála na klíně. Taky byla pod vlivem. „Copak chceš, kočičko?“ „Chci,“ řekla tak až mi v něm škublo, „abys mě pořádně zprasil!“ „Tak pořádně říkáš? Tak buď za pět minut v tom parčíku naproti!“ A zmizel jsem.
Nebyl jsem si jistý, zda tam přijde, ale netrvalo to ani pět minut a stála tam. Opřená o lavičku. Neměl jsem náladu ji nějak dělat dobře. Chtěl jsem se jen vystříkat a dokázat, že jsem hoden své pověsti.
Přišel jsem k ni, popad ji za hlavu a prudce otočil. „Tak tvrdě, holčičko? Mělas už někdy anál?“ Ozvalo se slabé pípnutí, že ne. No, tak jsem to nemohl nechat. Vyhrnul jsem ji sukni se slovy: „Tak tady ho máš!“ Řvala jak přetržená, až jsem musel tu hubu držet, aby nepřijeli policajti.
Pěkně vopřenou o lavičku jsem ji prasil řádnou chvilku, dokud jsem se do tý její prdelky neudělal. Spokojeně jsme oba vydechli. Byl jsem už totálně zničenej, ale chtěl jsem ji fakt zprasit. Co jí tak udělat, aby na to holka nezapomněla?
„Víš, co si taková děvka jako ty zaslouží?“ zeptal jsem se jí. Kroutila hlavou. „Kleknout!“ přikázal jsem. Klekla si. „Otevři hubu!“ Poslechla. Stoupnul jsem si před ní a začal jí chcát do huby. Lekla se.
No tak jsem ji pochcal celou. Myslím, že se jí to líbilo. Držela. Když už jsem neměl ji čim kropit, natáh jsem si kalhoty a do tý stále otevřený huby ji ještě flusnul.
„Tak, teď máš, co si zasloužíš!“ A bezeslova jsem odešel. Když sem se po pár metrech otočil, stále tam klečela. Pak už jsem ji nikdy neviděl.
Podobné povídky
-
Kapitola 11: Námluvy v zahradách Letní slunce se opíralo do dokonale střižených trávníků venkovského sídla, kde se scházela ta nejvybranější londýnská smetánka. Vzduch voněl posekanou trávou, drahým…
před 2 hodinami 0 47 3 -
Slovo autora: Předem se omlouvám za svou slovenštinu – není dokonalá. Snad se vám pokračování presto bude líbit. – Riven Vale V garsonce bylo ticho, jen z koupelny se ozývalo šumění vody. Zajačik se…
před 2 hodinami 2 72 4 -
Dnes odpoledne mě Victor zase sledoval. Když jsem věšela prádlo, měla jsem na sobě zaříznuté plavky, které mi hluboko zajížděly mezi půlky, a volnou košili bez podprsenky. Velká prsa se mi volně…
před 7 hodinami 4 951 26 -
Na klasickou textilní pláž už mě dneska nikdo nedostane. Představa, že na sobě po koupání nechám schnout mokré plavky, mě vyloženě otravuje. Ale jsou i další důvody – miluju slunce na každém…
před 8 hodinami 3 584 24